26 C 39/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 736 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 27. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 736 Kč a úroku z prodlení z částky 736 Kč od 27. 4. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 833,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 3 736 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 2. 10. 2019 úvěrovou smlouvu [číslo] (dále jen Smlouva), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného, které se žalovaný zavázal splatit do 30 dní od jejich poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí, poplatkem za expres výplatu, poplatkem za bezpečnou splátku a s poplatky za odeslané SMS. Žalovaný svůj závazek neuhradil řádně a včas. Žalobkyně se tedy po žalovaném z titulu smlouvy o úvěru domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatků ve výši 446 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 90 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 52,19 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 3 736 Kč od 17. 6. 2020 do zaplacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že schopnost žalovaného splácet hodnotila při uzavírání Smlouvy, a to na základě skutečnosti zda žadatel o úvěr již má nějaké jiné úvěry a zda je platí, přičemž vychází z údajů z registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťovala, zda má žadatel nějaké další závazky a zda je platí, přičemž vychází z údajů z registru [příjmení], Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně rovněž zkoumá příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Žalobkyně žalobu doplnila o vyjádření, že při sjednávání půjčky postupuje podle matematického modelu na základě, kterého počítá kreditní skóre. Tvrdila, že příjem žalovaného je 17 000 Kč, výše výdajů domácnosti 2 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že odborná péče poskytovatele úvěru spočívá právě ve využití sofistikovaného scoringového modelu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný, ač byl k jednání řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila přípisem ze dne 16. 8. 2021. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Úvěrovou smlouvou [číslo] (dále jen„ Smlouva“) uzavřenou dne 2. 10. 2019 se žalovaný s žalobkyní dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému půjčku ve výši 3 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni jistotu spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 99 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a s poplatky za odeslané SMS ve výši 49 Kč do 30 dní od poskytnutí úvěru. Výše poplatků vyplývá rovněž z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a výpisu čerpání splátek a úhrad. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a fotokopie občanského průkazu a ze zprávy banky vyplývá, že byla uzavřena s žalovaným. Z opisu o proplacení smlouvy a z potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že peněžní prostředky byly poskytnuty na účet uvedený ve smlouvě a to ve výši 3 000 Kč. Žalovaný nezaplatil podle tvrzení žalobkyně ničeho.

6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 3 736 Kč předžalobní upomínkou, kterou odeslala dne 27. 3. 2020, jak vyplývá podacího archu.

7. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů ze systému [příjmení] a [anonymizováno]. Žalobkyně soudu doložila výpis ze zmíněných systémů a údajů poskytnutých žalovaným s vyjádřením, že na základě uvedených informací řádně posoudila schopnost žalovaného splácet. Z předložených výpisů vyplývá, že žadatel (žalovaný) nedoložil nic, čím by prokázal své příjmy a že není v exekuci. Z úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací vyplývá, že žalobkyně z interních zdrojů věděla, že žalovaný měl závazky, jež měl problémy splácet např. kontokorentní úvěr, revolvingový úvěr.

8. Soud dle § 120 odst. 2 o. s. ř. soud provedl důkazy z výpisu z účtu [jméno] a ze zprávy banky, ze kterých zjistil, že poskytnuté peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč byly zaslány na účet patřící žalovanému.

9. Soud věc po právní stránce posoudil takto:

10. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platném znění (dále jen „občanský zákoník) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v určité částce, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle ustanovení § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

13. Dle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle ustanovení § 1790 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto je nařízení [číslo] Sb.

16. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé:

17. Žalobkyně žalovanému poskytla částku 3 000 Kč, kdy ji žalovanému zaslala bezhotovostně na jeho účet a to na základě úvěrové smlouvy [číslo]. Soud žalobkyni dne 28. 5. 2021 vyzval k doplnění žalobních tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně však neprokázala tvrzení o tom, že dostatečně zkoumala schopnost žalovaného dluh splácet, když doložila jen screenshot neúplně vyplněného formuláře, ke kterému ovšem chyběly podklady, jež by měly skutečnosti ve formuláři uvedené prokazovat. Ve formuláři rovněž nebyly uvedeny informace o výdajích žalovaného.

18. Soud byl přípraven žalobkyni poučit o tom, že je potřeba prokázat skutečnosti týkající se úvěryschopnosti žalovaného. S ohledem na neúčast žalobkyně u nařízeného jednání tak učinit nemohl.

19. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem o spotřebitelském úvěru ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní nebo učiní nedostatečně. Úvěr (resp. půjčka) má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného) vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně je povinna postupovat s odbornou péčí a prověřovat jak příjmy, ale rovněž výdaje úvěrovaného. To však neučinila a tedy svoji povinnost nesplnila, když se spolehla pouze na informace, které jí poskytnul samotný úvěrovaný a ani nevyžadovala doplnění informací o výdajích žalovaného. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek.

20. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí je absolutní neplatnost smlouvy o půjčce, k níž soud musí přihlédnout z moci úřední. Ze smlouvy o půjčce tedy nevznikla žádná práva a povinnosti a účastníci jsou povinni si vydat, co si vzájemně plnili (§ 2991 občanského zákoníku). Jestliže žalovanému byly na základě neplatné smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, pak je žalovaný povinen vydat žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč. Soud má z předžalobní výzvy k plnění ze dne 27. 3. 2020 odeslané dle podacího lístku téhož dne, z opisu o proplacení smlouvy, ze zprávy banky, z potvrzení o provedené platbě a z výpisu z účtu [jméno] za prokázané, že peněžní prostředky byly skutečně žalovanému poskytnuty. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením 3 000 Kč a žalobkyni proto náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády. Žalovaný byl vyzván k vrácení dlužné částky až na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne 27. 3. 2020, která byla žalovanému odeslána dne 27. 3. 2020 s tím, že svůj dluh mí uhradit do 30 dní ode dne sepsání výzvy. Jestliže soud vezme v úvahu ustanovení § 573 občanského zákoníku, dle kterého se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy 30. 3. 2019, tak žalovaný byl seznámen se skutečností, že má vydat bezdůvodné obohacení dříve, než uplynula lhůta daná ve výzvě. Jelikož žalobkyně žádala úrok z prodlení až od data 27. 4. 2020, tak soud jí úrok z prodlení od tohoto data přiznává.

21. Protože soud posoudil věc jako bezdůvodné obohacení, nikoli jako smluvní závazek, tak účastníci jsou povinni si vydat pouze to, co si vzájemně plnili. Právo žalobkyně na smluvní úroky, poplatky a smluvní pokuty je vázáno na smluvní závazek, jež soud posoudil jako absolutně neplatný a proto soud žalobu v tomto rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 833,84 Kč, přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 736Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.