27 C 139/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem JUDr. Štěpánem Klapkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 50 625,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 45 000 Kč ve splátkách po 3 500 Kč měsíčně splatných do každého 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení částky 13 750,11 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,5 % ročně z 56 952,86 Kč od 5.1.2026 do zaplacená ve výši 11,5 % ročně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 8 073,98 Kč k rukám Jméno advokáta ve splátkách po 3 500 Kč měsíčně splatných do každého 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Žalobce se domáhá zaplacení 49 828 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,5 % ročně z 56 952,86 Kč od 5.1.2026 do zaplacená ve výši 11,5 % ročně, smluvní pokuty 797,25 Kč a 1 000 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 7.7.2025 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 50 000 Kč. Žalovaný dluh nehradil řádně, neuhradil měsíční splátku splatnou 15.9.2025, zaplatil celkem dvě splátky po 2 500 Kč. Žalobce zaslal žalovanému několik upomínek, úvěr dne 21.12.2025 zesplatnil. Žalobce dále uvedl, že zkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, vycházel z kompletního výpisu z účtu žalovaného za poslední 3 měsíce, dále využil nástroje společnosti Anonymizováno a Anonymizováno a z tvrzení žalovaného. Žalobce uvedl, že zjistil, že žalovaný má náklady na bydlení 8 000 Kč, náklady na domácnost 4 000 Kč, závazky 6 268 Kč, příjem 71 620 Kč, náklady na sázení a hazardní hry 9 066 Kč. Žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, Solus. Žalobce uvedl, že příjem žalovaného prověřoval z bankovního účtu a na základě prohlášení žalovaného, vycházel z toho, že rezerva žalovaného k hrazení závazků činí 40 286 Kč. Žalovaný uvedl, že smlouvu o úvěru uzavřel, bylo mu poskytnuto 50 000 Kč. Uhradil pouze dvě splátky po 2 500 Kč. Uvedl dále, že žalobce vycházel při posouzení úvěruschopnosti jen z bankovních výpisů žalovaného za 3 měsíce, příjmy ani výdaje neověřoval. V závěrečném návrhu požádal o úhradu dluhu ve splátkách po 3 500 Kč měsíčně, návrh odůvodnil tím, že je nezaměstnaný, pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 24 000 Kč měsíčně. Jeho výdaje činí za bydlení 17 000 Kč, zbytek jsou náklady na stravu a ošacení, pomáhá mu manželka, která je na mateřské dovolené. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru a předsmluvní informace k úvěru soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 7.7.2025 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 50 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný se zavázal dluh hradit v měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil pouze 2x 2 500 Kč, žalobce přistoupil k zesplatnění dluhu a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 a 2 cit. zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ci. zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na uvedená ustanovení soud posuzoval platnost předmětné smlouvy. K otázce posouzení způsobilosti žalovaného splácet sjednaný úvěr žalobce uvedl, že vycházel z tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích a z výpisu z účtu žalovaného za dobu posledních tří měsíců a dále že si prověřil kredibilitu žalovaného ve výše uvedených rejstřících. Podle názoru soudu, má-li si věřitel počínat s řádnou péčí, je jeho povinností vyžádat si alespoň základní dokumenty k doložení tvrzení klienta, v daném případě např. pracovní smlouvu. Žalobce žádné konkrétní skutečnosti o poměrech žalovaného neuvedl (co přesně tvoří jeho výdaje) ani nepředložil soudu žádné listiny, z nichž by bylo možné relevantní skutečnosti dovodit, a to ani přes výzvu soudu. Uvedený požadavek byl podle názoru soudu namístě k posouzení stability příjmu žalovaného ve vztahu k době trvání platební povinnosti z úvěrové smlouvy. Obezřetnost při sjednání úvěrové smlouvy měla být důsledná i proto, že žalobce měl informaci o pravidelných nákladech žalovaného na sázení a hazardní hry. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, vzdal se možnosti být poučen o povinnosti tvrzení a důkazní a neunesl břemeno tvrzení o konkrétních poměrech žalovaného z hlediska jeho úvěruschopnosti, a břemeno důkazní k doložení konkrétních relevantních údajů o příjmech a výdajích žalovaného a o jeho reálné schopnosti pravidelně soustavně splácet úvěr po dobu platební povinnosti. Smlouva uzavřená mezi účastníky je proto neplatná. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona. Žalovaný zaplatil celkem 5 000 Kč, bylo mu poskytnuto 50 000 Kč; soud mu proto uložil zaplatit zbývající část jistiny dluhu a žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnul. Soud umožnil žalovanému splácení dluhu ve splátkách odpovídajících jeho schopnostem, které při řádné úhradě povedou ke splacení dluhu v přiměřené době tak, aby nedošlo k újmě na právech žalobce, a to pod ztrátou výhody splátek. Soud vycházel z toho, že žalovaný je v současné době nezaměstnaný, podpora v nezaměstnanosti mu umožňuje hradit splátky nejvýše ve stanovené výši. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 350 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 9 540 Kč za tři úkony právní služby (tarifní hodnota činí 51 625,25 Kč podle § 9 odst. 3 písm. d) advokátního tarifu; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. činí 3 180 Kč), 3x režijní paušál po 450 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad. Soud nepřiznal žalobci odměnu ani paušál za doplnění žaloby, neboť jím žalobce pouze doplňoval nedostatečná žalobní tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Náklady řízení žalobce činí celkem 15 526,90 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 76 %, žalovaný v rozsahu 24 %. Soud proto přiznal žalobci 52 % nákladů řízení, tj. 8 073,98 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.