Okresní soud v Děčíně · Rozsudek

27 C 145/2018

č. j. 27 C 145/2018-132

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSDC:2021:27.C.145.2018.6

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem titul Štěpánem Klapkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou titul titul titul . jméno příjmení příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení [částka] se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení] do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice – [název soudu] náklady řízení v rozsahu 80 % ve výši stanovené samostatným usnesením ve lhůtě v tomto usnesení stanovené.

V. Řízení se zastavuje v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení zákonných úroků z prodlení z [částka] od [datum] do [datum].

1. Žalobce se domáhá náhrady škody způsobené žalovaným neoprávněným odběrem elektrické energie v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec]. Uvedl, že kontrolou [právnická osoba], s.r.o. provedenou dne [datum] bylo zjištěno neoprávněné napojení na hlavní domovní vedení na svorkovnici [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že odebranou elektřinu ani dobu neoprávněného odběru nebylo možné žádným technickým prostředkem stanovit, určil žalobce výši škody podle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., tedy podle technicky dosažitelné spotřeby odběrného místa po dobu 24 měsíců (9,2 kW x 24 hodin x 730 dní, přičemž cena za 1 kWh byla určena cenovým rozhodnutím [anonymizována tři slova] ve výši 5, [částka]). Žalobce dále požaduje zaplacení nákladů za zjištění neoprávněného odběru v celkové výši [částka] (za 7 hodin činnosti zaměstnanců po [částka] a jízdné ve výši [částka]). Zákonné úroky z prodlení žalobce požadoval od [datum], tedy ode dne následujícího po uplynutí lhůty splatnosti stanovené v upomínce k úhradě dluhu.

2. Při jednání konaném dne [datum] a dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět tak, že požaduje zaplacení [částka] za neoprávněně odebranou elektřinu (množství vychází z hodnot odebrané elektřiny podle vyúčtování z let 2007 a 2008 při ceně stanovené rozhodnutím [anonymizována dvě slova], [částka] za 1 kWh), dále zaplacení [částka] z titulu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru a zákonné úroky z prodlení od [datum], kdy byl žalovaný seznámen s žalobou. Soud v rozsahu zpětvzetí řízení podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil (výrok V.).

3. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil a navrhl zamítnout žalobu v plném rozsahu. Uvedl, že byt v odběrném místě užívá na základě nájemní smlouvy s družstvem po dobu 35 let, v bytě bydlel s manželkou a dvěma dcerami, poslední smlouva o odběru elektřiny, uzavřená před rokem 1989, byla ukončena pro údajný dluh odpojením odběrného místa v roce 2010. Již nejméně od března 2011 žalovaný byt neužíval, neboť do dubna 2018 bydlel u své partnerky, do bytu v odběrném místě chodil cca 1 x za 10 dní zalévat květiny a větrat; elektřinu nepotřeboval, do bytu chodil za světla. Uvedl dále, že v době, kdy v bytě bydlel s rodinou, platil zálohy [částka] měsíčně a za rok doplácel maximálně 2 – [částka]. V současné době žalovaný v bytě bydlí, má řádně uzavřenu smlouvu o odběru elektrické energie, cena spotřeby za rok 2020 činí [částka]. Žalovaný dále uvedl, že neoprávněný odběr elektřiny nebyl řádně zjištěn a zásah do elektroměru mohl provést kdokoli; uvedl dále, že do bytu v odběrném místě nemohl jít proud, když měřící zařízení kontrolních techniků vykazovalo v době měření„ 0“.

4. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že byt v odběrném místě na adrese [ulice a číslo] v [obec] má žalovaný v nájmu nejméně od roku 1982 a že žalovaný byl ve smluvním vztahu se [právnická osoba] [anonymizováno], který skončil v roce 2009.

5. Z protokolu o kontrole odběrného místa, fotodokumentace a výpovědi kontrolního technika [jméno] [příjmení] u hlavního líčení konaného u Okresního soudu v Děčíně dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že dne [datum] byla provedena zaměstnanci společnosti [právnická osoba] kontrola odběrného místa žalovaného a byl zjištěn neoprávněný zásah do elektroměru (na neměřenou svorkovnici hlavního domovního vedení připojen [anonymizována dvě slova] 4mm za pomoci krokodýlku, tento vodič byl na druhém konci připojen stejným způsobem na odizolovaný vodič vedoucí do bytu žalovaného). V rozvaděči byly poškozeny prostředky proti neoprávněné manipulaci, které byly namontovány v roce 2009, kdy byl na uvedeném odběrném místě pro neoprávněný odběr elektřiny demontován elektroměr. V průběhu kontroly zaměstnanci kontrolní společnosti provedli měření průtoku proudu s výsledkem„ 0“. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] a výslechu znalce soud zjistil, že provedeným zásahem do rozvaděče na odběrném místě žalovaného bylo přivedeno napětí do vnitřních prostor bytu (černý fázový vodič byl připojen v rozvaděči k fázovému vodiči). V době měření napětí provedeného pracovníky kontrolní společnosti šlo napětí do bytu, ovšem v momentě měření nebyl odebírán proud, proto měření ukázalo nulu. Mohlo to být podle závěru znalce způsobeno tím, že v bytě byly vypnuty jističe anebo se v bytě nenacházely žádné zapnuté elektrické spotřebiče. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] k odběrnému místu [ulice a číslo] v [obec] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, ukončena byla [datum] z důvodu změny dodavatele. Následně byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] další smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, ukončena byla [datum] odstoupením z důvodu zjištěného neoprávněného odběru elektřiny. Elektroměr byl v uvedeném odběrném místě demontován dne [datum]. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena aktuálně trvající smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Z vyúčtování elektřiny za období od [datum] – [datum] soud zjistil, že celkem žalovaný v odběrném místě za uvedené období odebral 294 kWh za cenu [částka]. Z vyúčtování za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaný za uvedené období odebral 1 108 kWh za cenu [částka]. Z faktur za dodávky elektřiny za období let 2005, 2006, 2007 a 2008 soud zjistil, že žalovaný v odběrném místě za rok 2005 odebral 2 724 kWh za cenu [částka], za rok 2006 odebral 2 954 kWh za cenu [částka], za rok 2007 odebral 2 593 kWh za 10 816,13 kWh, za rok 2008 odebral 2 071 kWh za [částka]. Z listiny„ výpočet škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny,“ faktury [číslo] sdělení [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru činily celkem [částka] (celkem 7 hodin činnosti tří zaměstnanců po [částka] a jízdné ve výši [částka] – 90km při ceně [částka] km), přičemž byly uhrazeny žalobcem společnosti [právnická osoba] v květnu 2014. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé partnerky žalovaného, soud zjistil, že od května 2012 bydlel žalovaný u svědkyně v jejím bytě, do svého bytu docházel sporadicky, zalévat květiny. V roce 2012 byla svědkyně s žalovaným v jeho bytě, tehdy v bytě nesvítilo světlo, v bytě žalovaného tehdy nikdo nebydlel. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], souseda žalovaného, soud zjistil, že někdy v letech 2012 – 2014 poskytl žalovanému na jeho žádost prodlužovací kabel, neboť žalovaný byl odpojen od proudu. Kabel poskytl žalovanému na dobu asi dvou týdnů.

6. Z cenového rozhodnutí [anonymizována tři slova] pro rok 2014 soud zjisti, že stanovená cena za 1 kWh činila [anonymizováno], [částka].

7. Z podacího archu a výzvy k úhradě z [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

8. Podle § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle odst. 2, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odst. 3 cit. ustanovení, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 9 odst. 2 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle odst. 4, u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil. Podle odst. 6, hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců. Podle odst. 9, výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí [anonymizováno] regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 2955 o.z., nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

9. Jak vyplývá z cit. ustanovení, škůdce odpovídá za škodu způsobenou poškozenému neoprávněným odběrem elektřiny, přičemž odpovědnost škůdce je tzv. odpovědností objektivní, tedy bez ohledu na jeho zavinění. Právní úprava platná v relevantním období stanoví, že primárně je třeba výši škody stanovit na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Teprve pokud to není možné, stanoví se pro výpočet náhrady škody výpočet daný § 9 odst. 2 cit. vyhl. Právní úprava tedy preferuje skutečnou výši škody před výší fiktivní (stanovenou právními předpisy).

10. V posuzovaném případě skutečnou výši neoprávněně odebrané elektřiny stanovit nelze, neboť způsob zásahu do rozvaděče obcházel měřící zařízení. Primárně proto přicházela v úvahu aplikace výpočtu vzniklé škody stanovená právním předpisem. Jak konstantně judikuje Ústavní soud (viz např. usnesení sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]), prováděcí předpis nelze aplikovat či lze aplikovat jen částečně, pokud by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval pouze naplnění kompenzačního principu, nýbrž by jím mělo dojít, v rozporu se zákonným zmocněním, k jakési nadkompenzaci poškozeného či k určité formě sankce neoprávněného odběratele. V takovém případě musí obecný soud výši škody stanovit sám, byť třeba i s přihlédnutím k metodě výpočtu podle prováděcího předpisu, ale musí vzít v úvahu i jiné okolnosti, kterými se lze přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. V případě, že nelze výpočet výše škody z těchto důvodů provést výlučně podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu, je povinností soudu výši škody stanovit tím způsobem, aby se co nejvíce blížila škodě skutečné. Kritériem pro takové hodnocení je např. míra reálné spotřeby elektřiny dosahovaná za předchozí či následná období (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]).

11. V řízení bylo prokázáno, že spotřeba elektřiny v odběrném místě žalovaného za období předcházející neoprávněnému odběru i za období následující je řádově nižší nežli množství odebrané elektřiny stanovené právním předpisem. Žalovaný ve fakturačním období let 2005 – 2008 užíval byt společně se svojí rodinou, manželkou a dvěma dcerami; množství tehdy odebrané elektřiny se pohybovalo v rozmezí 2 071 – 2 954 kWh při ceně celkem odebrané elektřiny za rok od [částka] do [částka]. Od [datum], kdy probíhá u odběrného místa připojení na základě platné smlouvy o dodávkách elektřiny, užívá žalovaný byt sám, přičemž za období od [datum] do [datum] odebral 294 kWh za cenu [částka], za rok 2020 odebral 1 108 kWh za cenu [částka]. Skutečné množství elektřiny odebrané v současné době koresponduje s množstvím elektřiny odebrané v době, kdy byt v odběrném místě užíval žalovaný s rodinou. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný byt v rozhodném období (2012 – 2014) neužíval, resp. užíval sporadicky, když od května 2012 bydlel u své partnery [jméno] [příjmení] a do bytu docházel pouze občas (jak uvedl žalovaný, zalévat květiny, větrat).

12. S ohledem na uvedené skutečnosti soud nepřistoupil ke stanovení množství neoprávněně odebrané elektřiny podle cit. vyhl., již v daném rozsahu neaplikoval a soudcovskou úvahou podle § 136 o.s.ř. a § 2955 o.z. určil výši odebrané elektřiny tak, aby korelovala s množstvím reálně odebírané elektřiny za předchozí a následná období, a to v souladu se způsobem užívání bytu žalovaným v rozhodném období. Soud určil denní spotřebu elektřiny v odběrném místě podle vyúčtování za období od [datum] do [datum], za nějž žalovaný odebral 1 108 kWh elektřiny; denní odběr tedy činí 3,03 kWh. Při ceně 1 kWh stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu pro rok 2014 (5, [částka]) dospěl soud k závěru. že za období 24 měsíců žalovaný způsobil neoprávněným odběrem elektřiny žalobci škodu ve výši [částka].

13. Soud aplikoval pro určení doby trvání neoprávněného odběru cit. vyhl., neboť žalovaný neprokázal, ani v řízení nevyšlo najevo, že k neoprávněnému odběru docházelo po kratší období.

14. Z hlediska korelace uvedeného způsobu rozhodnutí o náhradě škody ve věci s ústavněprávními principy soud odkazuje na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález].

15. Soud nepřisvědčil argumentaci žalovaného, že neoprávněný odběr elektřiny nebyl řádně zjištěn a zásah do elektroměru mohl provést kdokoli. Zásah do elektroměru byl podle názoru soudu prokázán jednoznačně, a to v souhrnu fotodokumentací z místa, protokolem vyhotoveným servisním technikem, jeho výpovědí v [anonymizováno] řízení a znaleckým posudkem. Skutečnost, že nebylo v řízení prokázáno, kdo způsobil zásah do elektroměru, není pro přiznání uplatněného nároku rozhodná, neboť odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny je objektivní odpovědností tížící osobu, která neoprávněně odebírala elektřinu. Podle názoru soudu je fotodokumentací a popisem místa podaným servisním technikem [jméno] [příjmení] bez pochybností prokázáno, že„ krokodýl“ byl připevněn přímo k vodiči, nikoli k plastové ochraně vodiče, jak tvrdí žalovaný. Soud nepřisvědčil ani tomu názoru žalovaného, že do bytu nemohl jít proud, když měřící zařízení techniků vykazovalo v době měření„ 0“. Uvedenou skutečnost smysluplně vysvětlil znalec tak, že v době měření nebyl proud žádným spotřebičem v bytě odebírán, ať již proto, že uvnitř v bytě byly vypnuty jističe, anebo proto, že v daný moment odebíraný proud spotřebičů (např. v režimu stand-by) byl pod měrnou schopností měřícího zařízení. Položil-li žalovaný řečnickou otázku„ komu by zásah do elektroměru prospěl, když bydlel jinde,“ lze odpovědět, že právě žalovanému, který měl byt k dispozici a skutečně jej, byť občasně, užíval.

16. Soud dále žalobci přiznal náhradu nákladů vzniklých v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru, ve výši [částka] (celkem 7 hodin činnosti tří zaměstnanců po [částka] a jízdné ve výši [částka] – 90km při ceně [částka] km), neboť škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 věty druhé energetického zákona; blíže viz např. (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 18/01 ze dne [datum]). Náklady v uvedené výši přičemž byly uhrazeny žalobcem společnosti [právnická osoba] v květnu 2014.

17. Soud žalobci přiznal i zákonné úroky z prodlení, a to v souladu s požadavkem žalobce ode dne [datum] do zaplacení, neboť žalovanému byla doručena žaloba dne [datum] (§ 1958 NOZ viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. [spisová značka], ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. [spisová značka]).

18. Výrokem II. soud zamítl žalobu do rozdílu mezi žalobním žádáním a přiznaným nárokem.

19. Lhůtu k plnění jistiny s příslušenstvím i náhrady nákladů řízení žalobci soud stanovil do šesti měsíců od právní moci rozsudku v souladu s příjmovou situací žalovaného (blíže viz usnesení o přiznání osvobození od soudních poplatků) tak, aby se plněním dluhu neocitl ve svízelné životní situaci, se zohledněním práva žalobce na včasnou úhradu dluhu.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, přestože byl ve věci poměrně méně úspěšný nežli žalovaný, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce přitom při uplatnění nároku postupoval v souladu s právními předpisy, přičemž důvody částečného neúspěchu žalobce vyšly najevo až v průběhu soudního řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za osm úkonů právní služby (tarifní hodnota činí [částka]; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. činí [částka]), 8x režijní paušál ve výši 2 400 (předžalobní výzva, převzetí zastoupení a příprava jednání, podání žaloby, účast u jednání konaných dne [datum], [datum], dne [datum] a dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum]). Náklady řízení dále tvoří náhrada promeškaného času za 24 půlhodin po [částka] a jízdné v celkové výši [částka] ([částka] x 4) za cestu vozem Škoda Rapid ze sídla AK k soudu a zpět (226 km, čas cesty 1h 26 minut, průměrná spotřeba 5,63 l [číslo] km, sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce a vyhlášky č. 358/2019 Sb. ve výši [částka], při průměrné ceně za 1 litr pohonné hmoty [částka] za benzin podle § 4 cit. vyhl. a 21 % DPH z odměny a z náhrad.

21. O náhradě nákladů řízení placených státem rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. se zohledněním 20 % rozsahu osvobození žalovaného od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že ke dni rozhodnutí nebyla známa výše nákladů řízení placených státem (svědečné), rozhodl soud jen o základů náhrady nákladů řízení (§ 155 odst. 1 o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.