27 C 54/2023
č. j. 27 C 54/2023-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Děčíně rozhodl ve prospěch žalobkyně, která jako dodavatel elektřiny poslední instance požadovala zaplacení částky 10 459,03 Kč za neuhrazené náklady na odběr elektrické energie. Soud uznal, že závazek vznikl ex lege podle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a že žalovaný se do prodlení v splnění závazku. Soud opřel své rozhodnutí o § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, které stanoví povinnost zaplatit cenu a úrok z prodlení. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem JUDr. Štěpánem Klapkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 459,03 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 459,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 459,03 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 459,03 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese adresa žalovaného. Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu jako dodavatel poslední instance. Z faktury číslo vystavené dne datum soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 10 459,03 Kč za spotřebu elektřiny v období od datum do datum, a to se splatností do datum. Dodavatelem poslední instance je dodavatel elektřiny, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat elektřinu domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované anonymizováno regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Základní právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, avšak z různých možných příčin svého dodavatele plynu nemají. Povinnost dodávat elektřiny v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka. Jelikož se žalovaný dostal do vztahu s žalobkyní v režimu dodavatele poslední instance, kdy má žalobkyně povinnost dodávat elektřinu žalovanému dle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na zaplacení částky 10 459,03 Kč s přísl., neboť žalovaný nezaplatil cenu dodané elektřiny do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, za období od datum do datum ve výši 10 459,03 Kč (faktura číslo) ačkoli mu k tomu vznikla zákonná povinnost. Protože žalovaný tak neučinil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 459,03 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.