27 C 72/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem JUDr. Štěpánem Klapkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 32 905,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 905,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 905,26 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 517 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení částky 32 905,26 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 tohoto zákona. Pracovníky společnosti právnická osoba, zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne datum kontrolou vedenou pod číslo zjištěno, že žalovaná provádí na adrese adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Na uvedeném odběrném místě byla ke dni datum ukončena smlouva na dodávku elektřiny. Dne datum bylo při kontrole techniky firmy anonymizována dvě slova zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Odebíraná elektřina byla měřena elektroměrem s výrobním číslo kde počáteční stav činil 41 210 kWh a končený stav 44 497 kWh. Neoprávněně odebraná elektřina byla rozdílem těchto stavů, tedy 3 287 kWH.

2. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněném distribuci elektřiny, v platném znění, tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

3. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od datum, kdy došlo k ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny do datum, se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu, a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého (NT) vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí anonymizováno regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH.

4. Dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 418,77 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty.

5. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 32 905,26 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 21 332,76 Kč včetně DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 418,77 Kč včetně DPH.

6. Žalobkyní byla vystavena dne datum faktura číslo splatná dne datum na částku ve výši 32 905,26 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované upomínku ze dne datum s výzvou zaplatit neuhrazenou částku. Na výše uvedenou upomínku nebylo ze strany žalované žádným způsobem reagováno.

7. Stanovisko žalované k žalobě se nepodařilo soudu zjistit, neboť se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115 a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání.

8. Žalobce tvrzený skutkový stav prokázal mimo jiné následujícími listinnými důkazy: protokolem o neoprávněném odběru elektřiny, oznámením o výsledku kontroly odběrného místa, výpočtem náhrady škody vzniklým neoprávněným odběrem, fakturou číslo upomínkou o zaplacení 32 905,26 Kč ze dne datum.

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., anonymizováno zákona.

10. Protože žalovaná dluh nezaplatila, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku ve smyslu ustanovení § 1968 OZ a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni současně právo požadovat úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 OZ, a to ve výši určené nařízením vlády, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11. Soud tak po provedeném dokazování žalobě vyhověl v plném rozsahu, neboť tuto shledal důvodnou.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 517 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 317 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.