32 C 107/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka pro určení promlčení zástavního práva

I. Určuje se, že zástavní právo smluvní váznoucí na id. 3/8 nemovitých věcí, povinná , jméno FO, , narozena , datum, , a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, část obce , adresa, a pozemku parc. č. , hodnota, , to vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , zajišťující pohledávku žalovaného ve výši 550 000 Kč, zřízeného zástavní smlouvou č. , hodnota, -, Anonymizováno, uzavřenou dne 15.10.1992 mezi , právnická osoba, . a , jméno FO, , registrovanou Státním notářstvím v Děčíně dne 15.10.1992 pod č. , Anonymizováno, zapsané do katastru nemovitostí pod č. , Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, , je promlčené.

II. Určuje se, že zástavní právo smluvní váznoucí na id. 3/8 nemovitých věcí, povinná , jméno FO, , narozena , datum, , a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, část obce , adresa, a pozemku parc. č. , hodnota, , to vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , zajišťující pohledávku žalovaného ve výši 700 000 Kč, zřízeného zástavní smlouvou č. , hodnota, -, Anonymizováno, uzavřenou dne 04.06.1992 mezi , právnická osoba, . a , jméno FO, , registrovanou Státním notářstvím v Děčíně dne 04.06.1992 pod č. , Anonymizováno, zapsané do katastru nemovitostí pod č. , Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, , je promlčené.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 931,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. O odměně opatrovníka žalovaného bude soudem rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení promlčení zástavního práva uvedeného ve výroku I a II. tohoto rozsudku. Uvedla, že je výlučnou vlastnicí nemovitostí v katastrálním území , adresa, , na nichž váznou dvě zástavní práva z roku 1992 zřízená k zajištění úvěrových pohledávek ve výši 550 000 Kč a 700 000 Kč. Uvedla, že pohledávky zajištěné těmito zástavními právy byly již v době jejich postoupení v roce 2003 po splatnosti a následně došlo k jejich promlčení, což podle ní způsobilo i promlčení obou zástavních práv. Dále tvrdila, že počátek běhu promlčecí doby zástavního práva se odvíjí od okamžiku, kdy zajištěná pohledávka mohla být poprvé uspokojena ze zástavy, a že vzhledem k uplynutí více než tří let od promlčení zajištěných pohledávek jsou i zástavní práva promlčená.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že právní předchůdkyně žalovaného uzavřela dvě zástavní smlouvy k zajištění úvěrů z roku 1992 a že ve smlouvách je uveden souhlas vlastníka, aby zástavní věřitel uspokojil svou pohledávku ze zástavy i po jejím promlčení. Tvrdí, že k posouzení promlčení zajištěných pohledávek je nutné znát okamžik jejich splatnosti a běh promlčecí doby, což vyžaduje doložení úvěrových smluv a přehledu plateb. Dále uvádí, že zástavní právo se promlčuje až po promlčení zajištěné pohledávky a že pro závěr o promlčení je nutné zohlednit i případné uznání dluhu, pravomocná rozhodnutí či další skutečnosti, které mohly promlčecí dobu přerušit nebo prodloužit.

3. Žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, přičemž k nemovitým věcem je zřízeno zástavní právo rovněž uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku ve prospěch žalovaného, což soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí, z listu vlastnictví č. , hodnota, vedeného u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .4. , jméno FO, uzavřel s , právnická osoba, dne 15. 10. 1992 zástavní smlouvu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , kterým bylo zřízeno zástavní právo k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to pro zajištění pohledávky ve výši 550 000 Kč s příslušenstvím dle úvěrové smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 15. 10. 1192, což soud zjistil z předmětné zástavní smlouvy. Zástavní právo bylo registrováno Státním notářstvím v Děčíně pod č. , Anonymizováno, jak soud zjistil z příslušné doložky.5. , jméno FO, uzavřel dále s , právnická osoba, dne 4. 6. 1992 zástavní smlouvu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , kterým bylo zřízeno zástavní právo k nemovitým věcem uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku, a to pro zajištění pohledávky ve výši 700 000 Kč s příslušenstvím dle úvěrové smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 4. 6. 1992, což soud zjistil z předmětné zástavní smlouvy. Zástavní právo bylo registrováno Státním notářstvím v Děčíně pod č. , Anonymizováno, jak soud zjistil z příslušné doložky.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky č. , Anonymizováno, ze dne 28. 7. 2003 soud zjistil, že , právnická osoba, se s žalovaným dohodla na postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, včetně zajištění, kdy ve smlouvě účastníci označili postupovanou pohledávku jako po splatnosti.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky č. , Anonymizováno, ze dne 28. 7. 2003 soud zjistil, že , právnická osoba, se s žalovaným dohodla na postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, včetně zajištění, kdy ve smlouvě účastníci označili postupovanou pohledávku jako po splatnosti.

8. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 8. 1. 2026 a 2. 2. 2026 soud zjistil, že banka shora uvedenými smlouvami nedisponuje, neboť uplynula zákonná 10letá lhůta pro uchovávání dokladů o uskutečněných bankovních obchodech. Ze sdělení žalobkyně ze dne 17. 2. 2026 soud zjistil, že předmětnými smlouvami nedisponuje ani žalobkyně.

9. Z lustrace soudního rejstříku soud zjistil, že u zdejšího soudu bylo vedeno jen jedno řízení týkající se nemovitých věcí a to řízení pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém ale byla podána žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jak soud zjistil z příslušného usnesení o schválení smíru v tomto řízení.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

11. Žalobkyně je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozsudku; k těmto nemovitostem byla zřízena dvě zástavní práva ve prospěch žalovaného na základě zástavních smluv uzavřených , jméno FO, s , právnická osoba, , a to dne 15. 10. 1992 pod č. , hodnota, pro zajištění pohledávky 550 000 Kč (registrované Státním notářstvím v Děčíně pod , Anonymizováno, ) a dne 4. 6. 1992 pod č. , tel. číslo, pro zajištění pohledávky 700 000 Kč (registrované pod , Anonymizováno, ; obě zajištěné pohledávky byly k 28. 7. 2003 postoupeny , právnická osoba, žalovanému včetně zajištění jako pohledávky označené ve smlouvách o postoupení č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, jako po splatnosti; , právnická osoba, ani žalobkyně již těmito smlouvami o úvěru a zástavě nedisponují z důvodu uplynutí zákonné archivační lhůty, a k předmětným nemovitostem nebyla u zdejšího soudu vedena jiná věc než řízení sp. zn. , spisová značka, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení je dán tím, že předmětná zástavní práva jsou dosud zapsána v katastru nemovitostí a tento zápis jí brání v plném a nerušeném výkonu vlastnického práva. K výmazu zástavního práva z katastru je zapotřebí pravomocné rozhodnutí soudu; žalobkyně tak nemá jiný právní prostředek, kterým by mohla odstranit existující právní nejistotu. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení je proto dán.

14. Jelikož předmětem řízení jsou právní vztahy vzniklé do 31. 12. 2013, tedy ještě před rekodifikací soukromého práva, aplikoval soud na věc dosavadní právní úpravu. Zajištěné pohledávky vznikly ze smluv o úvěru, které mají povahu tzv. „absolutního obchodu“, tedy řídí se podle § 263 odst. 1 písm. e) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“) výlučně obchodním zákoníkem, a to bez ohledu na to, zda jde o vztah mezi podnikateli či spotřebiteli, tudíž se na ně čtyřletá promlčecí doba, která počíná běžet okamžikem, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno u soudu dle § 397 ve spojení s § 391 odst. 1 obchodního zákoníku. Zástavní práva zřízená k nemovitostem se však podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, zejména rozsudku sp. zn. 29 Cdo 1053/2009 ze dne 31. 5. 2011, řídí úpravou občanského zákoníku, a to včetně zástavních práv k pohledávkám, které se řídí obchodním zákoníkem. Podle § 101 zákona č. 40/14964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník)“ činí promlčecí doba tři roky a počíná běžet ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé. Zároveň podle § 100 odst. 2 občanského zákoníku se zástavní právo nepromlčuje dříve než zajištěná pohledávka, z čehož vyplývá, že promlčení zástavního práva nastává nejdříve současně s promlčením pohledávky, jejíž zajištění sleduje. Vzhledem k tomu, že zajištěná pohledávka podléhala čtyřleté promlčecí době, zástavní právo se mohlo promlčet rovněž až po uplynutí této lhůty.

15. Ze smluv o postoupení pohledávek vyplynulo, že tyto pohledávky byly v době postoupení označeny jako po splatnosti. Tato skutečnost představuje nepřímý, avšak věrohodný důkaz o jejich splatnosti, zvláště s ohledem na značný časový odstup a absenci možnosti opatřit si původní úvěrovou dokumentaci. Žalovaný tuto skutečnost nikterak věcně nerozporoval a nenabídl žádné alternativní skutkové tvrzení ani důkazy ohledně data splatnosti, případných úhrad či jiných skutečností, které by měly vliv na běh nebo přerušení promlčecí doby. Holé popření obsahu postoupených listin bez jakékoli konkrétní skutkové verze je nedostatečné, žalovaný tedy neunesl své břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, a to ani po předchozím poučení dle § 118a o.s.ř. Obsah soukromých listin tak nebyl ničím vyvrácen a soud je hodnotí podle § 132 o. s. ř. jako věrohodné.

16. Úvahu o běhu či prodloužení promlčecí doby nelze opřít ani o žádné tvrzení či důkaz o uznání dluhu ve smyslu § 407 obchodního zákoníku, ať již přímým, nebo ve formě částečného plnění. V řízení nevyšlo najevo nic, co by nasvědčovalo tomu, že došlo k přerušení či prodloužení promlčecí doby u zajištěných pohledávek či zástavních práv, žalovaný konkrétní okolnosti stran částečného plnění i přes poučení dle § 118a o.s.ř. netvrdil.

17. Současně nebylo zjištěno, že by věřitel uplatnil zajištěné pohledávky či právo na uspokojení ze zástavy u soudu (či jiného příslušného orgánu), nebylo prokázáno ani pravomocné přiznání těchto práv, návrh na výkon rozhodnutí/exekuci ani jiné řízení vztahující se k uspokojení ze zajištění; lustrace soudní evidence prokázala pouze řízení sp. zn. , spisová značka, týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, které se netýkalo uplatnění zajištěné pohledávky či zástavního práva. Nejsou tak dány žádné skutečnosti, jež by běh promlčecí doby stavěly či přerušily, a závěr o promlčení zajištěných pohledávek (a následně i zástavních práv) zůstává nedotčen. Ani v tomto případě žalovaný konkrétní okolnosti stran uplatnění práva u orgánu veřejné moci i přes poučení dle § 118a o.s.ř. netvrdil.

18. Za tohoto skutkového i právního stavu je třeba vycházet z toho, že zajištěné pohledávky i zástavní práva se promlčely uplynutím nejméně čtyřleté promlčecí doby od okamžiku, kdy bylo možné je uplatnit u soudu, a že nic v řízení nevyvrátilo tvrzení o jejich splatnosti již před rokem 2003. K promlčení zástavního práva tedy došlo nejpozději v roce 2007. Z uvedeného důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 931,41 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč, když předmětem řízení je právo penězi neocenitelné, když zástavní právo nemá samostatnou majetkovou hodnotu (blíže viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1452/2015) sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, účast na jednání soudu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 3. 2026 náhrada 4 022,24 Kč za 320 ujetých km v částce 2 522,24 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km (což soud zjistil z výpisu z registru vozidel) a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 500 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 472,24 Kč ve výši 3 459,17 Kč.

20. Žalovanému byl v řízení soudem ustanoven opatrovník z řad advokátů dle § 29 odst. 3 o. s. ř. z důvodu nemožnosti doručit žalovanému písemnost na známou adresu v cizině. Podle ust. § 140 odst. 2 o. s. ř., platí, že byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. O odměně opatrovníka je nutno rozhodnout až po pravomocném skončení řízení, neboť není zřejmé, zda opatrovník případně neučiní ještě po vydání rozsudku nějaké úkony. Proto si soud vyhradil rozhodnutí o nákladech opatrovníka po pravomocném skončení řízení.