Okresní soud v Děčíně · Rozsudek

32 C 11/2022

č. j. 32 C 11/2022-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-27 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSDC:2022:32.C.11.2022.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 22 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 400 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 7. 5. 2021 do 26. 7. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 696,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3905 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 481,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru a dále částky 2 400 Kč z titulu smluvní pokuty. Uvedla, že žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] jakožto úvěrujícím dne 24. 11. 2020 [číslo] přičemž úvěrující poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a ten se jej zavázal ve výši 23 805 Kč spolu s příslušenstvím vrátit do 1. 12. 2020 Smlouva o úvěru byla uzavřena na stánkách [webová adresa], kde žalovaný vyplnil registrační údaje včetně čísla občanského průkazu a poskytl jeho kopii, následně úvěrující zahájila schvalovací proces, žádost byla schválena a žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Jelikož žalovaný nevrátil úvěr řádně a včas, má žalobkyně právo na pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 29. 3. 2021 pak žalobkyně s úvěrující uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k převodu uplatněné pohledávky na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tato není vlastnoručně podepsána žádným z účastníků smluvního vztahu. Smlouva není podepsána ani zaručeným elektronickým podpisem, v závěru smlouvy jsou pouze označeny názvy účastníků smlouvy a je zde vynechán prostor pro jejich podpis.

4. Z výpisu z účtu za období 2. 10. 2020 soud zjistil, že z účtu [číslo] odešla tohoto dne na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 2 000 Kč. Z výpisu z účtu za totéž období, str. 26, soud zjistil, že z účtu [číslo] odešla tohoto dne na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 5 000 Kč. Z výpisu z účtu za období 24. 11. 2020 soud zjistil, že z účtu [číslo] odešla tohoto dne na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 5 000 Kč. Z výpisu z účtu za období 7. 10. 2020 soud zjistil, že z účtu [číslo] odešla tohoto dne na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 500 Kč. Z výpisu z účtu za období 21. 11. 2020 – 23. 11. 2020 soud zjistil, že z účtu [číslo] odešla na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 6 000 Kč. Z výpisu z účtu za období 3. 10. 2020 – 5. 10. 2020 soud zjistil, že z účtu [číslo] odešla dne 5. 10. 2020 na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 600 Kč. Z výpisu z účtu za období 6. 11. 2020 soud zjistil, že z účtu [číslo] odešla tohoto dne na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 900 Kč.

5. Na účet č. [bankovní účet] vedený ve prospěch žalovaného byla dne 2. 10. 2020 připsána částka ve výši 2 000 Kč, dne 2. 10. 2020 částka 5 000 Kč, dne 24. 11. 2020 částka 5 000 Kč, dne 7. 10. 2020 částka 500 Kč, dne 23. 11. 2020 částka 6 000 Kč, dne 5. 10. 2020 částka 600 Kč, dne 9. 11. 2020 částka 900 Kč, jak vyplývá ze sdělení peněžního ústavu Air bank, a.s. ze dne 4. 3. 2022, a to vše z účtu č. [bankovní účet], který je beden ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO], jak soud zjistil ze sdělení České spořitelny, a s. ze dne 30. 3. 2022.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2021 soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], [IČO] se žalobkyní dohodli na postoupení pohledávek, a to formou dílčích smluv. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek soud zjistil, že strany smlouvy o postoupení pohledávek potvrzují, že na základě dílčí smlouvy byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo].

7. Z výzvy ze dne 20. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, kterou žalobkyně odeslala žalovanému dne 22. 7. 2021, jak vyplývá z podacího archu.

8. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Smlouva, kterou žalobkyně předložila, není vlastnoručně podepsána žalovaným a ani není opatřena jeho zaručeným elektronickým podpisem. V závěru smlouvy je sice strojově uvedeno jméno žalovaného, kdy tento text lze považovat za prostý elektronický podpis, prostý elektronický podpis ale nesplňuje autentizační funkci podpisu, neboť z něj nelze bez důvodných pochybností dovodit identitu jednající osoby. Neuplatní se tedy domněnka pravosti a správnosti podepsané listiny dle § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“) a je tedy na žalobkyni, aby pravost a správnost této listiny prokázala, tedy aby dle znění smlouvy prokázala, že smlouva byla skutečně žalovaným odsouhlasena, tedy, že žalovaný skutečně uzavřel smlouvu prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], jak žalobkyně tvrdí v žalobě. Předložený text smlouvy o úvěru ale nikterak neprokazuje, že by žalovaný žádal a odsouhlasil úvěr pomocí prostředků komunikace na dálku. Skutečnost, že žalovaný žalobkyni poskytl kopii občanského průkazu, neprokazuje ničeho o úmyslu žalovaného být vázán konkrétní smlouvou s konkrétními smluvními ujednáními. Jiné konkrétní důkazy žalobkyně však žádné důkazy v tomto směru neoznačila.

9. Na základě provedeného dokazování tedy soud zjistil tento skutkový stav: Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: V období od 2. 10. 2020 do 24. 11. 2020 společnost [právnická osoba], [IČO] vyplatila na účet žalovaného částku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaný ani přes výzvu žalobkyni nevrátil.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“), jako bezdůvodné obohacení, když v řízení nebyl prokázán žádný právní důvod předání částky 20 000 Kč žalovanému. Žalovaný se tedy na úkor společnosti [právnická osoba], [IČO] žalobkyně bezdůvodně obohatil, když uvedenou částku nevrátil, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené dle § 1879 o. z. pak byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni pouze částku 20 000 Kč a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od třetího dne následujícího po dni, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění (§ 573 o.z.), neboť od tohoto dne je žalovaný v prodlení, přičemž ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. Žalobkyně nemohla být poučena podle § 118b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), neboť uvedené poučení soud sděluje účastníkům zásadně ústně při jednání. Jelikož se žalobkyně jednání nezúčastnila, připravila se o možnost být poučena o nutnosti označit důkazy na podporu svých tvrzení. Soud se rovněž zabýval tím, zda částečné zamítnutí žaloby nebude pro žalobkyni překvapivé, když byl dříve ve věci vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen pro nemožnost jej doručit žalovanému, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Platební rozkaz byl totiž vydán jen na základě tvrzení žalobkyně (§ 172 odst. 1 o.s.ř.), proto po jeho vydání mohla mít žalobkyně legitimní očekávání, že unáší břemeno tvrzení, vydání platebního rozkazu ale z podstaty věci nemohlo v žalobkyni vzbudit očekávání, že unáší i důkazní břemeno.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 481,33 Kč, přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26 %, počítané z celkové žalované částky s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 896 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava převzetí zastoupení a sepsání žaloby) a z částky 1 010 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (sepsání jednoduché výzvy k plnění) realizovaný po podání návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 810 Kč ve výši 380,10 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.