Okresní soud v Děčíně · Rozsudek

32 C 114/2021

č. j. 32 C 114/2021-13

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-11 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSDC:2021:32.C.114.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Děčíně rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 8 001,95 Kč s příslušenstvím, která vznikla z poskytnutí koncových zařízení a služeb elektronických komunikací. Soud uznal nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně podle § 1970 a § 2079 občanského zákoníku. Rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 600 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Rozsudek byl vydán bez jednání na základě souhlasu účastníků a listinných důkazů.

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 001,95 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 001,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 8 001,95 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je zaplacení částky 8 001,95 Kč s příslušenstvím, kterou žalobkyně požaduje jednak za poskytnutí koncových zařízení žalovanému, a to set-top-boxu xDSL modem, jednak za využití služeb O2 Active, informační služby 1188, poplatky za pojištění a za provedení plateb za služby třetích stran, to vše za období od 23.11.2017 do 31.08.2019. Soud rozhodl o žalobě dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.), bez nařízení jednání, jelikož účastníci řízení s projednáním bez jednání souhlasili a ve věci lze rozhodnout jen na podkladě listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobkyně k poskytnutí služeb internetu a digitální televize poskytla žalovanému Smart Box modem, který se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 166,63 Kč a dále set-top-box, který se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 83,29 Kč. Žalovaný tyto splátky nehradil řádně a včas a dluží celkem částku 5.112,40 Kč. Dále žalobkyně poskytla žalovanému v souvislosti s telefonní stanicí číslo službu O2 Active, kdy na základě ceníku vyúčtovala žalovanému za období 23.11.2017 – 22.2.2018 částku 57 Kč. Žalovaný dále využil služby linky 1188 spočívající v poskytnutí informací, žalobkyně za využití této linky vyúčtovala povinnému za období od 23.11.2017 do 22.1.2018 částku 136,46 Kč. Žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala za období od 23.11.2017 do 22.2.2018 ve výši 1 074 Kč. Žalovaný dále síť žalobkyně využil k provedení plateb za služby třetích stran, a to za období od 23.11.2017 do 22.12.2017 ve výši 1 333,17 Kč. Žalovaný dále uzavřel cestovní pojištění vázané k telefonnímu číslu, kdy žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 23.11.2017 do 22.12.2017 částku 39 Kč. Žalovaný však tyto částky žalobkyni neuhradil. Po právní stránce bylo rozhodnuto dle § 2079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na dvě koncová zařízení, za která žalovaný neuhradil sjednanou kupní cenu. Dále bylo rozhodnuto dle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, když účastníci uzavřeli smlouvu o službách elektronických komunikací, kdy povinností žalovaného bylo zaplatit za sjednané služby. Platby za služby třetích stran byly provedeny v souladu s u § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění do 12.1.2018. Povinností žalovaného tedy bylo zaplatit žalobkyni i za objednané služby či zboží třetích stran. Proto bylo rozhodnuto tak, jak se podává ve výroku rozsudku s tím, že žalovaný je povinen zaplatit taktéž vzniklé příslušenství k pohledávce dle § 1970 občanského zákoníku též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č.142/1994 Sbí, v platném znění, proto bylo žalobě i v této části vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo provedení exekuce u soudního exekutora.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.