32 C 126/2025
č. j. 32 C 126/2025-24
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 30 258 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 19. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 258 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 258 Kč od 24. 4. 2024 do 18. 9. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 258 Kč od 19. 9. 2024 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 977 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 19. 2. 2024 uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 23. 4. 2024 spolu se sjednaným příslušenstvím. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde si žalovaná zvolila parametry smlouvy a vyplnila registrační formulář.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 19. 2. 2024 soud zjistil, že smlouva není žalovanou podepsána, a to ani vlastnoručním podpisem, ani zaručeným elektronickým podpisem žalované. V závěru smlouvy je pouze strojově vysázeno jméno a příjmení žalované. Před podpisovou částí je uvedeno, že právní předchůdkyně zaslala potvrzovací kód žalované a tato jej zadala, a to s uvedením data a času. Totéž platí o dodatcích č. 1 a 2 ke smlouvě, což soud zjistil z uvedených dodatků.
4. Výzvou ze dne 14. 9. 2024 žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužných částek pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy, přičemž výzva byla odeslána dne 14. 9. 2024, jak soud zjistil z příslušného podacího archu. K výzvě bylo připojeno i oznámení o postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
5. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet žalované dne 19. 2. 2024 a 26. 2. 2024 celkem částku 25 000 Kč, to, že se jedná o účet žalované, soud zjistil ze sdělení Československé obchodní banky a.s. ze dne 21. 7. 2025. Z výpisu z účtu soud dále zjistil, že žalovaná naopak právní předchůdkyni žalobkyně zaslala dne 1 Kč dne 22. 1. 2024.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně se žalobkyní dohodly na postoupení žalobou uplatněné pohledávky za žalovanou.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila výzvu k úhradě dluhu, nebylo již prokázáno její zaslání žalované.
8. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť na žalobkyní předložené smlouvě absentuje vlastnoruční podpis či uznávaný elektronický podpis žalované a žalobkyně neoznačila žádný důkaz, kterým by byl prokázán projev vůle žalované se žalobkyní tvrzenou smlouvu uzavřít. Tvrzení o odsouhlasení smlouvy přes webový formulář zůstalo v rovině tvrzení, žalobkyně nijak neprokázala, že by žalované zaslala SMS kód a že by jej žalovaná kdekoli za účelem souhlasu s vázaností smlouvy kdekoli zadávala. Uvedení zadání kódu na smlouvě včetně dodatků není dle názoru soudu dostatečné, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná s listinami jakkoli vyslovila souhlas či dokonce že by uvedené listiny žalovaná vytvořila. Jedná se tedy pouze o tvrzení žalobkyně, ne nepodobné čestnému prohlášení, což soud nepovažuje za dostatečné k prokázání takového tvrzení. Na smlouvě o úvěru je v závěru pouze strojově vysázeno jméno a příjmení žalované, s ohledem na popis kontraktačního procesu, kdy žalobkyně popsala proces uzavření smlouvy tak, že žalovaná pouze vyplnila své údaje do formuláře na webových stránkách, vylučuje, aby to byla přímo žalovaná, kdo na předloženou listinu zachycující obsah smlouvy vysázela jako prostý elektronický podpis své jméno a příjmení.
9. Neuplatní se tedy domněnka pravosti a správnosti podepsané listiny dle § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) a je tedy na žalobkyni, aby pravost a správnost této listiny prokázala, tedy aby dle znění smlouvy prokázala, že smlouva byla skutečně žalovaným odsouhlasena, tedy, že žalovanému zaslala SMS s kódem, který pak žalovaný zadal do elektronického systému s úmyslem být vázán konkrétní smlouvou s konkrétními smluvními ujednáními (nebyla by pak sice dodržena písemná forma listiny, nicméně smlouva by uzavřena byla). Žalobkyně však žádné důkazy v tomto směru neoznačila a skutečnost zaslání SMS kódu a jeho přepsání neprokázala.
10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
11. Žalobkyně zaslala žalované částku ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaná uvedenou částku ani přes výzvu ze dne 14. 9. 2024 nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodla na postoupení pohledávky za žalovaným ze shora uvedeného důvodu.
12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), jako bezdůvodné obohacení, když v řízení nebyl prokázán žádný právní důvod předání částky 25 000 Kč žalobkyní žalované. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, když uvedenou částku nevrátila, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni pouze částku 25 000 Kč a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí tří dnů od odeslání výzvy k plnění (§ 573 o. z.), neboť od tohoto dne je žalovaná v prodlení, přičemž ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. Žalobkyně nemohla být poučena podle § 118a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), neboť uvedené poučení soud sděluje účastníkům zásadně ústně při jednání. Jelikož se žalobkyně jednání nezúčastnila, připravila se o možnost být poučena o nutnosti označit důkazy na podporu svých tvrzení. Soud se rovněž zabýval tím, zda částečné zamítnutí žaloby nebude pro žalobkyni překvapivé, když byl dříve ve věci vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen pro nemožnost jej doručit žalované, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Platební rozkaz byl totiž vydán jen na základě tvrzení žalobkyně (§ 172 odst. 1 o. s. ř.), proto po jeho vydání mohla mít žalobkyně legitimní očekávání, že unáší břemeno tvrzení, vydání platebního rozkazu ale z podstaty věci nemohlo v žalobkyni vzbudit očekávání, že unáší i důkazní břemeno.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 977 Kč, přičemž tato částka představuje 54,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,22 % a úspěchu žalované v rozsahu 22,78 %, příslušenství kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 211 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 258 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci do 31. 12. 2024 (příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. ve znění od 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty ve výši 30 258 Kč sestávající z částky 700 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci po 1. 1. 2025 (sepsání žaloby) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.