32 C 238/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro vypořádání zaniklého jmění manželů

I. Z věcí a majetkových hodnot, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, připadáa) do vlastnictví žalobkyně:– vklad na účtu stavebního spoření č. , č. účtu, vedeném u peněžního ústavu Československá stavební spořitelna, a. s., se zůstatkem ke dni zániku společného jmění ve výši 49 918,59 Kč,tedy věci a hodnoty v celkové ceně 49 918,59 Kč;b) do vlastnictví žalovaného:– spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 na nemovitých věcech, a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, část obce , adresa, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , Anonymizováno, , obec , adresa, , v hodnotě 2 170 000 Kč,tedy věci a hodnoty v celkové ceně 2 170 000 Kč.

II. Žaloba pro vypořádání dluhu ze smlouvy o úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, uzavřené dne 7. 6. 2018 účastníky s ČSOB stavební spořitelnou, a. s., se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku ve výši 1 012 610 Kč, a to do dvou měsíců dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. O náhradě nákladů řízení státu proti účastníkům řízení bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů účastníků řízení, které zaniklo v důsledku rozvodu manželství. Uvedla, že součástí společného jmění manželů je spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 na nemovitých věcech, a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, část obce , adresa, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , Anonymizováno, , obec , adresa, a navrhla tento spoluvlastnický podíl k vypořádání, přičemž navrhla aby tento byl přikázán do výlučného vlastnictví žalovanému.

2. Žalovaný souhlasil se žalobkyní uplatněnou položkou a s přikázáním do svého výlučného spoluvlastnictví, přičemž v zásadě rozporoval jen hodnotu uvedeného podílu. Vzájemným návrhem poté uplatnil k vypořádání jednak vklad na účtu stavebního spoření č. , č. účtu, vedeném u peněžního ústavu Československá stavební spořitelna, a. s., jednak dluh ze smlouvy o úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, uzavřené dne 7. 6. 2018 účastníky s ČSOB stavební spořitelnou, a.s., včetně plátek, které na úvěr hradil po rozvodu manželství.

3. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 5. 4. 2022 č. j. , spisová značka, soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne 20. 1. 2007 bylo rozvedeno pravomocně dne 29. 4. 2022.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci nabyli na základě smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene s právními účinky vkladu ke dni 7. 3. 2018 spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 na nemovitých věcech, a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, část obce , adresa, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , Anonymizováno, , obec , adresa, , kdy současně uvedenou smlouvou bylo zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch rodičů žalovaného. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uvedený spoluvlastnický podíl nabyli společně za trvání manželství.

5. Ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckou kanceláří XP invest, s.r.o., ve znění vypracovaného dodatku, kdy posudek byl ústně stvrzen a doplněn znaleckou kanceláří ústně při jednání soud zjistil, že hodnota spoluvlastnického podílu id. ½ na nemovitých věcech je 2 170 000 Kč. Znalecká kancelář určila cenu nemovitých věcí porovnávací metodou, založenou na porovnání nemovitosti s obdobnými nemovitostmi nabízenými k prodeji nebo prodanými v blízké lokalitě. Znalecký posudek byl dle názoru soudu náležitě odůvodněn, byl podložen obsahem nálezu, bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, a závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Ostatně žádný z účastníků žádný nedostatek znaleckého posudku v tomto směru nenamítal, veškeré otázky žalobkyně byly zodpovězeny a žalobkyně po doplnění posudku již ničeho nenamítala. Žalovaný nicméně uplatnil skutečnost, že hodnotu nemovitosti je třeba snížit s ohledem na skutečnost, že předmětem ocenění byl spoluvlastnický podíl, a to v důsledku nižší obchodovatelnosti spoluvlastnického podílu. Této námitce soud nepřisvědčil, jak bude rozvedeno v právním posouzení věci.

6. Soukromý znalecký posudek vyhotovený znalcem Ing. , jméno FO, soud pro nadbytečnost neprovedl, jednak z důvodu, že na provedení tohoto důkazu žalovaný, který jej k důkazu navrhl, již nadále netrval, nadto posudek určuje hodnotu ke dni 17. 2. 2021, tedy více jak před 4 lety, kdy s ohledem na vývoj na trhu s nemovitými věcmi nelze tato staré závěry v tomto řízení použít.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že společně za trvání manželství převzali úvěr ze stavebního spoření č. , Anonymizováno, ČSOB stavební spořitelny, a. s. Z výpisu z účtu ze stavebního spoření soud zjistil, že úvěr byl poskytnut ve výši 129 699,28 Kč, přičemž ke dni rozvodu manželství tento činil 88 720,31 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný po rozvodu manželství uhradil na úvěr v měsíčních splátkách celkem částku ve výši 94 860 Kč, přičemž je úvěr již k dnešnímu dni doplacen.

8. Soud tedy neprovedl pro nadbytečnost potvrzení o provedení transakcí a výpisy z účtů u peněžního ústavu mBank, a.s., neboť tyto byly navrženy k prokázání nesporných skutečností.

9. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že na účtu stavebního spoření č. , č. účtu, vedeném u peněžního ústavu Československá stavební spořitelna, a. s. na jméno žalobkyně se v době rozvodu manželství nacházely peněžní prostředky nabyté společně za trvání manželství. V přípisu ze dne 23. 5. 2024 stavební spořitelna sdělila, že ke dni pravomocného rozvodu manželství byl na účtu zůstatek 49 918,59 Kč. Z výpisu z účtu ze stavebního spoření na č,l. 50 spisu ale vyplývá, že k tomuto dni byl na účtu zůstatek 49 736,97 Kč. Přípisem ze dne 25. 7. 2024 stavební spořitelna vysvětlila, že na výpisu z účtu nebyl uveden úrok přirostlý ke dni 31. 12., ve sdělení je však uvedena částka i se simulovaným úrokem. Soud tedy na základě uvedených zjištění učinil skutkový závěr, že ke dni pravomocného rozvodu manželství byl na účtu zůstatek 49 736,97 Kč, přičemž k 31. 12. byl připsán na účet úrok z této částky, i s úrokem tak zůstatek na účtu činil celkem 49 918,59 Kč.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

11. Manželství účastníků uzavřené dne 20. 1. 2007 bylo rozvedeno pravomocně dne 29. 4. 2022. manželé nabyli společně za trvání manželství spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 na nemovitých věcech, a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, část obce , adresa, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , Anonymizováno, , obec , adresa, , který nabyli darem, kdy současně bylo zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch rodičů žalovaného, o hodnotě 2 170 000 Kč. Účastníci za trvání manželství společně převzali úvěr ze stavebního spoření č. , Anonymizováno, ČSOB stavební spořitelny, a. s., kdy tento byl již ke dni rozhodnutí splacen, žalovaný však na splátkách po rozvodu manželství uhradil částku 94 860 Kč. Zůstatek na účtu manželky ze stavebního spoření činil v době zániku manželství částku 49 736,97 Kč, přičemž k 31. 12. byl připsán na účet úrok z této částky, i s úrokem tak zůstatek na účtu činil celkem 49 918,59 Kč.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. Podle § 709 a 710 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“) je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Součástí společného jmění jsou také dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

14. Dle § 3028 odst. 1 o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014). Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Nabytí věcí do společného jmění účastníků v době do 31. 12. 2013 je tedy třeba posoudit podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).

15. Podle § 143 obč. zák. společné jmění manželů do 31. 12. 2013 tvoří jednak majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka jednak závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

16. Samotné vypořádání společného jmění manželů se provede podle právní úpravy účinné ke dni zániku manželství a společného jmění manželů (20. 1. 2019), tj. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (§ 740 o. z.).

17. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (§ 742 odst. 1 o. z.).

18. Co se týče spoluvlastnického podílu id. ½ nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, část obce , adresa, , pozemek parc. č. , hodnota, a pozemek parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , Anonymizováno, , obec , adresa, , v hodnotě 2 170 000 Kč, tyto byly nabyty společně za trvání manželství a v katastru nemovitostí je zapsán jako součást společného jmění manželů, soud proto nemá pochyb, že tyto spadají do společného jmění manželů. Hodnota podílu činí 2 170 000 Kč, přičemž spoluvlastnický podíl soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovanému, když tento o něj projevil zájem a žalobkyně nikoli. Náhradová pohledávka manželce činí polovinu této částky, tedy částku 1 085 000 Kč.

19. Žalovaný v řízení namítal, že manželé ve společném jmění manželů mají pouze jednu polovinu nemovitých věcí, proto by měla být hodnota podílu snížena v důsledku snížené obchodovatelnosti nemovitých věcí oproti tomu, když se nemovité věci prodávají jako celek. Této námitce soud nepřisvědčil. Soud totiž zohlednil veškeré okolnosti případu a dospěl k závěru, že v daném případě v důsledku vypořádání společného jmění dojde na straně žalovaného ke scelení vlastnictví, kdy v důsledku tohoto se žalovaný stane výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí (když dosud byl výlučným vlastníkem druhého spoluvlastnického podílu). Za této situace se soudu nejeví jako spravedlivé, aby byla hodnota spoluvlastnického podílu snížena s ohledem na nižší obchodovatelnost spoluvlastnických podílů, když podíl nebude zpeněžen na volném trhu, ale je přikazován do výlučného vlastnictví žalovaného, který jak shora uvedeno, nabyde v tomto důsledku vlastnické právo k nemovitým věcem jako celku. Žalovaný, pokud by soud přisvědčil jeho argumentaci, by získal dvojí výhodu, jednak by získal vlastnické právo k celé nemovitosti, jednak by tuto výhodu získal navíc za nižší náhradu (srov. např. 22 Cdo 1927/2004). Proto soud uzavírá, že není namístě z uvedeného důvodu hodnotu nemovitosti, a tím i náhradovou pohledávku, jakkoli snižovat.

20. Předmětem vypořádání společného jmění jsou i vklady na peněžních účtech v době rozvodu manželství, které žalobkyně navrhla k vypořádání. Položky, které jsou předmětem řízení, jsou v dispozici účastníků řízení, nicméně hodnotu jednotlivých položek zjišťuje soud k okamžiku zániku společného jmění, tedy v tomto případě k okamžiku rozvodu manželství. Jednotlivé vklady soud přikázal tomu z manželů, v jehož prospěch je účet u peněžního ústavu veden. Soud tedy zjistil, že vkladová pohledávka z účtu stavebního spoření žalobkyně činila k okamžiku rozvodu manželství částku ve výši 49 918,59 Kč, náhradová pohledávka žalovanému činí 24 959 Kč. Soud zohlednil i připsaný úrok, neboť tento byl sice připsán až po zániku SJM, avšak jedná se o výnos ze společného jmění.

21. Co se týče dluhu z titulu úvěru z úvěrové smlouvy č. , hodnota, u ČSOB stavební spořitelny, a.s., tento byl převzat společně za trvání manželství. Ke dni rozhodnutí soudu byl splacen. Jelikož soud může rozhodovat jen o vypořádání existujících aktiv a pasiv společného jmění, nezbylo mu než žalobu (resp. přesněji mělo být ve výroku uvedeno vzájemný návrh žalovaného, když to by žalovaný, který tuto položku uplatnil, nikoli žalobkyně, nicméně soud je vyhlášeným výrokem soudu vázán), v tomto rozsahu zamítnout.

22. Jelikož dle § 736 o. z. platí, že do doby, než bude zaniklé společné jmění vypořádáno, použijí se na něj ustanovení o společném jmění přiměřeně, je třeba dále vypořádat částky, které žalovaný hradil na společný úvěr po zániku společného jmění, tedy po rozvodu manželství. Jelikož žalovaný po rozvodu manželství uhradil na splátky společného úvěru částku 94 860 Kč, má právo, aby mu bylo dle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. nahrazeno to, co na společný úvěr vynaložil. Proto má právo, aby mu žalobkyně nahradila polovinu uhrazených splátek, tedy částku 47 430 Kč.

23. Jelikož tedy náhradová pohledávka žalovaného za žalobkyní činí 24 959 Kč, náhradová pohledávka žalobkyně za žalovaným činí 1 085 000 Kč, přičemž má dále právo na náhradu částky 47 430 Kč, proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 1 012 611 Kč.

24. Soud zohlednil, že při vypořádání společného jmění manželů nerozhoduje o existující pohledávce, ale v důsledku vypořádání společného jmění o náhradové pohledávce rozhoduje konstitutivním způsobem, kterou náhradovou pohledávku vytváří, proto s ohledem na skutečnost, že náhradová pohledávka činí vyšší částku přesahující 1 000 000 Kč poskytl žalovanému delší lhůtu k plnění, a to v délce 2 měsíců, kterou soud považuje za přiměřenou povaze a výši uložené povinnosti. Nevyhověl tak návrhu žalovaného, aby bylo uloženo zaplatit ve čtyřech ročních splátkách, neboť soud zohlednil, že to, co bylo součástí společného jmění, bylo manželům společné, a žalobkyně má právo, aby se jí co nejkratší lhůtě dostalo vyrovnání za dosud společný majetek, o který v důsledku rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění žalobkyně přišla. Žalovaný má nicméně dle názoru soudu dostatek času, aby si opatřil prostředky na úhradu náhradové pohledávky, a to například úvěrem, když se mu do výlučného vlastnictví přikázala nemovitost, res. Spoluvlastnický podíl na ní, nicméně je již výlučným vlastníkem, a tak, nezvolí-li jinou formu, může nemovitost využít například k zajištění úvěru.

25. V projednávané věci nevyšlo najevo, že by se účastníci odchýlili od zákonného režimu společného jmění manželů a rovněž nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by opodstatňovaly, aby se soud při vypořádání odchýlil od zásady rovnosti podílů účastníků na společném majetku, když návrhu na disparitu podílů vznesenou žalobkyní soud nevyhověl.

26. Žalobkyně při jednání dne 8. 4. 2025 uplatnila námitku disparity podílů, když uvedla, že žalobkyně je v zásadě poškozena tím, že na nemovitosti vázne věcné břemeno ve prospěch rodičů oprávněných, se kterými se sice znalec vypořádal ve znaleckém posudku a žalobkyně proti ocenění nic nenamítá, nicméně namítá, že věcné břemeno značně snižuje hodnotu nemovitosti a tedy i výši vypořádacího podílu, proto by měla být v dané věci náhradová pohledávka vypočtena v rámci disparity podílů tak, jako by věcné břemeno zřízeno nebylo. Žalobkyně přišla o bydlení, musela si najít nové bydlení, žalovanému zůstal veškerý movitý majetek. Nemovitost sice nabyli darem, ale pak si účastníci vzali úvěr a vyplatili oba další sourozence žalovaného.

27. Soud dané námitce žalobkyně nepřisvědčil. Uplatnění disparity podílů je námitkou právní, kterou lze uplatnit kdykoli v řízení, nicméně i tak okolnosti rozhodné pro uplatnění disparity je nutno tvrdit a označit důkazy k prokázání svých tvrzení do okamžiku, kdy je řízení zkoncentrováno. K později uplatněné námitce disparity podílů tak lze de facto přihlédnout jen tehdy, pokud byly do doby, kdy nastala koncentrace řízení, tvrzeny skutečnosti pro disparitu podílů rozhodující. V dané věci bylo nařízeno přípravné jednání, přičemž před skončením přípravného jednání byli účastníci poučeni o koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř. Jelikož okolnosti stran opuštění domácnosti, nutnosti hledat si nové bydlení, přenechání movitých věcí žalovanému a vyplacení ostatních sourozenců žalobce byly žalobkyní uplatněny až při prvním jednání ve věci samé, tedy po skončení přípravného jednání, jedná se o nepřípustné novoty, ke kterým není soud oprávněn přihlédnout. V dané věci z již provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci nabyli společnou nemovitou věc na základě darovací smlouvy, tedy bezúplatně, od rodičů žalovaného, kdy těmto bylo současně zřízeno věcné břemeno užívání. Za této situace tedy soud podmínky pro disparitu podílů ve prospěch žalobkyně neshledal, když nemovitost byla nabyta bezúplatně od rodinných příslušníků žalovaného, a tudíž ve věci rozhodl podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z. tak, že podíly účastníků na vypořádávaném jmění jsou stejné.

28. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když zohlednil, že řízení o vypořádání společného jmění má povahu iudicium duplex, kdy zpravidla nelze určit, který z účastníků byl v řízení úspěšný, když pouze dochází k transformaci majetkových vztahů a každý z účastníků do řízení vstupuje a vystupuje z něj se stejnou majetkovou hodnotou (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23).

29. Dle § 148 o.s.ř. má stát právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení platil, a to podle výsledku řízení. Jelikož o všech nákladech dosud nebylo rozhodnuto, když nebylo rozhodnuto o celém znalečném, které znalecká kancelář uplatnila při jednání, na kterém byl vyhlášen tento rozsudek, vyhradil si soud možnost rozhodnout o nákladech samostatným rozhodnutím, až bude najisto postaveno, kolik činí náklady státu.