32 C 26/2021
č. j. 32 C 26/2021-25
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Rubrum
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 196,11 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 6 196,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 994,11 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 196,11 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy k službě [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], uzavřené na základě prostředků komunikace na dálku s tím, že elektronický podpis byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalované zaslán prostřednictvím SMS. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně hradit za žalovanou kupní ceny zboží v e-shopech a závazek žalované uhradit takto uhrazené ceny k rukám žalobkyně až po vyzkoušení zboží. Žalovaná pak využila služeb žalobkyně ve výši 4994,11 Kč. Na základě provedeného dokazování při jednání konaném dne 10. 9. 2021 dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by že by mezi ní a žalovaným byla uzavřena předmětná smlouva, neboť na žalobkyní předložené smlouvě absentuje vlastnoruční podpis či elektronický zaručený podpis žalované a žalobkyně neoznačila žádný důkaz, kterým by byl prokázán projev vůle žalované se žalobkyní tvrzenou smlouvu uzavřít. Že žalovaná projevila vůli zadáním elektronického kódu zaslaného SMS zůstalo jen v rovině tvrzení, žalobkyně tedy ohledně uzavření smlouvy neunesla důkazní břemeno. Žalobkyně nemohla být poučena podle § 118b odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), neboť uvedené poučení soud sděluje účastníkům zásadně ústně při jednání. Jelikož se žalobkyně jednání nezúčastnila, připravila se o možnost být poučena o nutnosti označit důkazy na podporu svých tvrzení. Soud se rovněž zabýval tím, zda zamítnutí žaloby nebude pro žalobkyni překvapivé, když byl dříve ve věci vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen pro nemožnost jej doručit žalované, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Platební rozkaz byl totiž vydán jen na základě tvrzení žalobkyně (§ 172 odst. 1 o.s.ř.), proto po jeho vydání mohla mít žalobkyně legitimní očekávání, že unáší břemeno tvrzení, vydání platebního rozkazu ale z podstaty věci nemohlo v žalobkyni vzbudit očekávání, že unáší i břemeno důkazní. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu tak mohl soud posoudit věc po právní stránce podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, jako bezdůvodné obohacení. Zde by ale žalobkyně musela prokázat, že žalovanou částku za žalovanou třetím osobám skutečně uhradila, čímž by se žalovaná bez právního důvodu obohatila. Žalovaná ale neoznačila žádný důkaz na podporu tohoto tvrzení, případná vyúčtování a faktury na podkladě smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno, takovými důkazy nejsou, neboť by jimi nebylo prokázáno, že žalovaná skutečně uvedené částky třetím stranám ve prospěch žalované vynaložila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků neuložil k náhradě nákladů řízení, když plně úspěšné žalované žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.