32 C 65/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 4 291 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 291 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 326,30 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3000 Kč s příslušenstvím a částku ve výši 1 191 Kč odpovídající smluvní pokutě. Uvedla, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 9. 2019 poskytla právní předchůdkyně žalobce [právnická osoba], [IČO] žalovanému úvěr ve výši 3 000,00 Kč, který se žalovaný spolu s příslušenstvím zavázal vrátit do 8. 7. 10 2019. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, čímž právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,01 % z dlužné jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2020 byla pohledávka převedena na žalobkyni. Žalovaný přes upomínku dluh dosud nezaplatil.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud za splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez jednání souhlasili a věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listin.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne 7. 9. 2019 žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] se společností společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), která se zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky do výše 3 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do jednoho měsíce. Částka 3 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy. Současně se strany dohodly, že v případě prodlení žalovaného je žalovaný povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a poplatek ve výši 1 200 Kč za písemnou upomínku. Tato zjištění učinil soud ze smlouvy o úvěru. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 se právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodly na postoupení shora uvedené pohledávky, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy č.

1. Žalobkyně smlouvu doložila jen v v českém překladu bez podpisů jednajících osob, soudu je však z vlastní činnosti – konkrétně z řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] známo, že smlouva o postoupení pohledávky byla skutečně uzavřena, neboť v tomto spise je založena smlouva i s podpisy jednajících osob. Žalovaný na shora uvedený dluh ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku.

5. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, kdy žalovanému dne 7. 9. 2019 částku ve výši 3 000 Kč vyplatila, kterou se žalovaný zavázala vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Pro případ prodlení se zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,01 % denně z dlužné částky. Žalovaný přes upomínku žalobkyně úvěr nevrátila. Úrok z úvěru nebyl sjednán. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni.

6. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

7. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2393 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

9. Dle § 2048 o. z. si mohou strany pro případ porušení smluvené povinnosti ujednat smluvní pokutu, a to buď v určité výši nebo způsobem, jak se výše smluvní pokuty určí. Věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1887 o. z. lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

11. Právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný tedy uzavřeli smlouvu, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila 3 000 Kč žalovanému a ten byl uvedenou částku ve sjednané době vrátit. Jelikož ve smlouvě nebyl sjednán úrok z předmětné částky, posoudil soud uzavřenou smlouvu nikoli jako smlouvu o úvěru, ale jako smlouvu o zápůjčce, neboť sjednání úroku je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Za porušení smluvní povinnosti spočívající v nehrazení dohodnutých splátek je žalovaný povinen uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky v kapitalizované výši 1 191 Kč, jakož i poplatek za upomínku požadovaný jen ve výši 100 Kč. Předmětná pohledávka pak dle § 1879 o.z. byla převedena na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 191 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, z částky 100 Kč za jeden půlúkon právní služby před podáním návrhu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.