32 C 76/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 33 474 Kč s příslušenstvím

I. Rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 3. června 2025 č. j. 32 C 76/2025-20 se ve výroku II doplňuje tak, že žaloba se dále zamítá pro smluvní pokutu ve výši 4 074 Kč.

II. Žaloba se pro částku 8 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 400 Kč od 22.3.2024 do 7.10.2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 400 Kč od 8.10.2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 21 000 Kč od 8.10.2024 do zaplacení, zamítá.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalované dne 1.8.2023, 15.9.2023, 23.9.2023, 6.10.2023, 15.10.2023, 25. 9. 2023 poskytla úvěr, který žalovaný nesplácí, dlužná částka činí 21 000 Kč na jistině a 8 400 Kč na úroku. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, kde žalovaný zvolil parametry smlouvy, vyplnil registrační formulář, byl mu zřízen uživatelský účet, registrace a vstup do profilu bylo podmíněno souhlasem se smluvní dokumentací, kdy žalovaný vyslovil souhlas přepsáním kódu zaslaného verifikační SMS. K ověření totožnosti žalovaný zaslal kopii svých dokladů. Pro potvrzení své totožnosti žalovaný zaslal rovněž verifikační platbu 1 Kč ze svého účtu. Samotná smlouva byla podepsána přepsání verifikačního kódu ze zaslané SMS, který žalovaný vložil do webového formuláře, čímž potvrdil svou vůli být smlouvou vázán. Současně se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu v uvedené smlouvě, a to ve výši 0,1 denně z dlužné částky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. O žalobě soud rozhodl rozsudkem ze dne 3. června 2025 č. j. 32 C 76/2025 tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 8.10.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), pro částku 8 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 400 Kč od 22.3.2024 do 7.10.2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 400 Kč od 8.10.2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 21 000 Kč od 8.10.2024 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.) a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (III.). Soud nicméně v žalobě nerozhodl o smluvní pokutě ve výši 4 074 Kč.

4. Jelikož, jak soud uvedl již v doplňovaném rozsudku, ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 1. 8. 2023 soud zjistil, že smlouva není žalovaným podepsána, a to ani vlastnoručním podpisem, ani zaručeným elektronickým podpisem žalovaného. V závěru smlouvy je pouze strojově vysázeno jméno a příjmení žalované.

5. I pro smluvní pokutu tedy platí, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, ve které se dle žalobních tvrzení měla žalovaná zavázat uhradit smluvní pokutu, neboť na žalobkyní předložené smlouvě absentuje vlastnoruční podpis či uznávaný elektronický podpis žalované a žalobkyně neoznačila žádný důkaz, kterým by byl prokázán projev vůle žalované se žalobkyní tvrzenou smlouvu uzavřít. Tvrzení o odsouhlasení smlouvy přes webový formulář zůstalo v rovině tvrzení, žalobkyně nijak neprokázala, že by žalované zaslala SMS kód a že by jej žalovaná kdekoli za účelem souhlasu s vázaností smlouvy zadávala. Na smlouvě o úvěru je v závěru pouze strojově vysázeno jméno a příjmení žalovaného, s ohledem na popis kontraktačního procesu, kdy žalobkyně popsala proces uzavření smlouvy tak, že žalovaný pouze vyplnil své údaje do formuláře na webových stránkách, vylučuje, aby to byl přímo žalovaný, kdo na předloženou listinu zachycující obsah smlouvy vysázel jako prostý elektronický podpis své jméno a příjmení.

6. Neuplatní se tedy domněnka pravosti a správnosti podepsané listiny dle § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) a je tedy na žalobkyni, aby pravost a správnost této listiny prokázala, tedy aby dle znění smlouvy prokázala, že smlouva byla skutečně žalovaným odsouhlasena, tedy, že žalovanému zaslala SMS s kódem, který pak žalovaný zadal do elektronického systému s úmyslem být vázán konkrétní smlouvou s konkrétními smluvními ujednáními (nebyla by pak sice dodržena písemná forma listiny, nicméně smlouva by uzavřena byla). Žalobkyně však žádné důkazy v tomto směru neoznačila a skutečnost zaslání SMS kódu a jeho přepsání nikterak neprokázala.

7. Žalobkyně nemohla být poučena podle § 118a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), neboť uvedené poučení soud sděluje účastníkům zásadně ústně při jednání. Jelikož se žalobkyně jednání nezúčastnila, připravila se o možnost být poučena o nutnosti označit důkazy na podporu svých tvrzení. Soud se rovněž zabýval tím, zda částečné zamítnutí žaloby nebude pro žalobkyni překvapivé, když byl dříve ve věci vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen pro nemožnost jej doručit žalovanému, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Platební rozkaz byl totiž vydán jen na základě tvrzení žalobkyně (§ 172 odst. 1 o. s. ř.), proto po jeho vydání mohla mít žalobkyně legitimní očekávání, že unáší břemeno tvrzení, vydání platebního rozkazu ale z podstaty věci nemohlo v žalobkyni vzbudit očekávání, že unáší i důkazní břemeno.

8. Jelikož žalobkyně neprokázala, že se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu, aniž by o smluvní pokutě soud rozhodl v původním rozsudku, soud podle § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), shora uvedený rozsudek, který ještě nenabyl právní moci, tímto rozsudkem doplnil, a to tak, že žalobu i pro smluvní pokutu zamítl.

9. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nevznikly účastníkům náklady řízení, bylo o jejich náhradě rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 151 odst. 1, § 142 o. s. ř.).