32 C 94/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 22 080 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 080 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 760,98 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 080 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,32 % ročně z částky 12 080 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 654 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 domáhala zaplacení jistiny 12 080 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč a příslušenství. Žaloba byla odůvodněna tak, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované částku ve výši 18 000 Kč, přičemž žalovaná se uvedenou částku spolu se sjednanými poplatky a příslušenstvím zavázala vrátit v 13 měsíčních splátkách po 2 340 Kč. Pro neplacení byl úvěr zesplatněn dne 10. 2. 2018, přičemž zbývající dlužná částka činila 12 080 Kč. Žalobkyně dále nárokuje smluvní pokutu 10 000 Kč sjednanou pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka následně v důsledku koupě části závodu přešla na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně byla smlouvou o postoupení pohledávky převedena na žalobkyni.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 10.1.2017, ve znění dodatku č. 1, soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se se žalovanou dne 10. 1. 2017 v písemně uzavřené smlouvě dohodla na tom, že jí poskytne částku 18 000 Kč, kterou skutečně poskytla při podpisu smlouvy, a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 13 splátkách spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 720 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 3 960 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 420 Kč. V čl. V. obsahuje smlouva ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku a notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 sepsaném notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] č. NZ [číslo], [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že se společnost [právnická osoba], [IČO] dohodla se společností [právnická osoba], [IČO] na prodeji části svého závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 včetně přílohy č. 1 této smlouvy soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], [IČO] dohodla se žalobkyní na převodu pohledávky za žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo].

6. Z výzvy ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze shora uvedené smlouvy o úvěru. Z podacího lístku soud zjistil, že výzva byla odeslána žalované dne 18. 12. 2020.

7. Po provedeném dokazování na jednání soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

8. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se se žalovanou dne 10. 1. 2017 v písemně uzavřené smlouvě dohodla na tom, že jí poskytne částku 18 000 Kč, kterou skutečně poskytla při podpisu smlouvy, a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 13 splátkách spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 720 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 3 960 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 420 Kč, přičemž v čl. V. obsahuje smlouva ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na jistině dluží částku 12 080 Kč. Následně se společnost [právnická osoba], [IČO] dohodla se společností [právnická osoba], [IČO] na prodeji části svého závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů. Tato společnost se následně dohodla s žalobkyní na převodu shora uvedené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes písemnou výzvu k plnění.

9. Právní poměry účastníků se řídí § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1887 o. z. lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 2048 o. z. si mohou strany pro případ porušení smluvené povinnosti ujednat smluvní pokutu, a to buď v určité výši nebo způsobem, jak se výše smluvní pokuty určí. Věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

13. Dle § 2177 o. z. se koupí závodu kupující stává věřitelem pohledávek, které k závodu náleží.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla uzavřena smlouva, která má znaky smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaná však nedostála svým platebním povinnostem ze smlouvy o úvěru, když předmětnou částku spolu se sjednanými poplatky a příslušenstvím řádně a včas nesplácela. Na základě koupě části závodu předmětná pohledávka přešla nejprve na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky na žalobkyni. Proto soud přiznal žalobkyni dlužnou jistinu s příslušenstvím.

15. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto má žalobkyně právo i na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Část úroku z prodlení je vyjádřena v kapitalizované výši 16. Co se týče ujednání o smluvní pokutě, soud při jeho právním hodnocení vyšel z právního názoru Ústavního soudu v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11, kde Ústavní soud uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě ve spotřebitelské smlouvě je neplatné, pokud se takové ujednání nachází toliko v obchodních podmínkách a nikoli ve smlouvě samotné. V citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že:„ Na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ 17. V tomto případě sice netvořily obchodní podmínky zvláštní listinu, nicméně ve smlouvě samotné byla řada smluvních ujednání technického charakteru, mezi které bylo ujednání o smluvní pokutě ukryto, což je pro spotřebitele značně překvapivé, zvláště, když veškeré peněžité plnění, které se zavázala žalovaná uhradit, bylo uvedeno na první straně smlouvy. Soud je toho názoru, že pro spotřebitele není žádného rozdílu, pokud je ustanovení o smluvní pokutě ukryto do obchodních podmínek, které tvoří zvláštní listinu, anebo do textu připomínající obchodní podmínky, který je ale zařazen v závěru smlouvy před podpisy a tvoří několik stran hustě psaného textu. Jelikož tedy je skutkový stav obdobný, vyšel soud ze shora citovaného nálezu a žalobu co do smluvní pokuty pro neplatnost ujednání zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky, která činí ke dni vyhlášení rozsudku včetně příslušenství částku 28 097,18 Kč, přiznána jí byla však jen částka, která činí včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku 18 097,18 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 64 %, žalovaná byla v řízení úspěšná z 36 %. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení z 28 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 884 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 080 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Celkem náklady žalobkyně činí 2 336 Kč, 28 % z této částky činí 654 Kč.