6 C 106/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Petrem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejšího účastníka , narozeného datum bytem adresa vedlejšího účastníka o uložení povinnosti převést spoluvlastnický podíl

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaných domáhala převést žalobkyni spoluvlastnický podíl pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], zapsaném na [list vlastnictví], vedeného u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Děčín se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným k rukám právního zástupce žalovaných náhradu nákladů řízení ve výši 44 009 Kč a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

III. Vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaných se vůči žalobkyni žádná náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalobním návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovaným povinnost převést na žalobkyni spoluvlastnický podíl na pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], který je zapsaný na [list vlastnictví], vedeným Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, [stát. instituce] (dále jen sporný pozemek). Na odůvodnění svého žalobního požadavku uvedla, že žalovaní nabyli spoluvlastnický podíl ke spornému pozemku na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli s prodávající [jméno] [příjmení]. Ke dni uzavření této kupní smlouvy však byla dalším spoluvlastníkem tohoto sporného pozemku právě žalobkyně a svědčilo jí tak zákonné předkupní právo, tedy aby jí [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl na sporném pozemku nabídla ke koupi. Tato nabídka ze strany [jméno] [příjmení] byla učiněna dne [datum], přičemž žalobkyně dopisem ze dne [datum] [jméno] [příjmení] sdělila, že má v úmyslu svého předkupního práva využít. Žalobkyně se písemnou dohodou datovanou dnem [datum] s [jméno] [příjmení] na převedení podílu ke spornému pozemku dohodla. Přesto k převedení vlastnického práva k podílu na sporném pozemku nedošlo a naopak došlo ke vkladu vlastnického práva žalovaných a to právě na základě kupní smlouvy, kterou uzavřeli s [jméno] [příjmení] již ze dne [datum]. Bylo tak porušeno zákonné předkupní právo žalobkyně a proto se žalobkyně nyní na žalovaných domáhá, aby spoluvlastnický podíl na sporném pozemku na žalobkyni převedli. Žalovaní se ve věci vyjádřili tak, že žalobní požadavek žalobkyně jako nedůvodný odmítli. Vlastníky spoluvlastnického podílu se stali na základě kupní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení] dne [datum]. Předkupní právo žalobkyně porušeno nebylo. Žalobkyně byla o úmyslu [jméno] [příjmení] spoluvlastnický podíl na sporném pozemku prodat vyrozuměna a znala i podmínky, za kterých má být prodej uskutečněn. Pokud žalobkyně chtěla svého předkupního práva využít, měla [jméno] [příjmení] kupní cenu uhradit. Lhůta tří měsíců pro tento úkon však marně uběhla, proto také došlo ke vkladu spoluvlastnického práva žalovaných ke spornému pozemku. Vedlejší účastník na straně žalovaných se pak ve věci uvedl, že [jméno] [příjmení] při jednáních o prodeji spoluvlastnického podílu na sporném pozemku zastupoval. V zastoupení [jméno] [příjmení] také písemně oslovil žalobkyni s tím, aby spoluvlastnický podíl na sporném pozemku vykoupila a to za podmínek uvedených v kupní smlouvě, jež byla dne [datum] uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a žalovanými. Protože žalobkyně po dobu dalších tří měsíců zůstala nečinná, byl podán návrh na vklad vlastnického práva ke spornému pozemku a žalovaní se tak stali spoluvlastníky sporného pozemku. Žalobní požadavek žalobkyně proto není oprávněný. Soud vycházeje z tvrzení účastníků vzal v řízení za prokázané, že ke dni [datum] byly žalobkyně a [jméno] [příjmení] zapsány v katastru nemovitostí jako spoluvlastnice sporného pozemku. Z listiny označené jako„ kupní smlouva o převodu spoluvlastnického podílu k pozemku“ datované dnem [datum] pak vyplynulo zjištění, že [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl ve výši 1/5 převedla za kupní cenu 60 000 Kč na žalované. Ze shodných tvrzení účastníků dále vyplynulo, že na základě této kupní smlouvy byli žalovaní do katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci sporného pozemku. [příjmení] pak nebyla mezi účastníky ani skutečnost, že dopisem ze dne [datum] označeném jako„ nabídka ke koupi spoluvlastnického podílu k pozemku“ [jméno] [příjmení] informovala žalobkyni o tom, že má v úmyslu převést spoluvlastnický podíl ke spornému pozemku na žalované. Z tohoto dopisu dále soud zjistil, že [jméno] [příjmení] nabídla žalobkyni 1/5 svého spoluvlastnického podílu za stejných podmínek, které byly uvedeny v kupní smlouvě uzavřené dne [datum] s žalovanými, přičemž tato kupní smlouva byla k tomuto dopisu přiložena. Žalobkyně přitom učinila nesporným, že jak dopis, tak příloha tohoto dopisu jí byly dne [datum] doručeny. Mezi účastníky pak nebylo sporu ani o tom, že dopisem ze dne [datum] žalobkyně [jméno] [příjmení] sdělila, že hodlá její spoluvlastnický podíl na sporném pozemku za částku 60 000 Kč koupit. Po právní stránce je tak zřejmé, že žalobkyně a [jméno] [příjmení] byly ke dni [datum] ve smyslu § 1115 odst. 1 o.z. spoluvlastníky sporného pozemku. Jestliže se [jméno] [příjmení] rozhodla ke dni [datum] převést svůj spoluvlastnický podíl na sporném pozemku, bylo její povinností respektovat § 1124 odst. 1 větu první o.z., podle které, převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Podle § [číslo] povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým. Aplikováno na posuzovaný případ bylo povinností [jméno] [příjmení] po uzavření smlouvy s žalovanými jakožto koupěchtivými, učinit žalobkyni nabídku, aby spoluvlastnický podíl na sporném pozemku koupila, a to za stejných podmínek, jako žalovaní. Této své zákonné povinnosti [jméno] [příjmení] dostála, když písemně žalobkyni uvědomila o podmínkách zamýšleného prodeje a vybídla žalobkyni, aby se předkupní právo uplatnila. V posuzovaném případě je také jisté, že žalobkyně dopisem ze dne 24. 11. [číslo] nabídku [jméno] [příjmení] přijala. Toto přijetí nabídky však nelze považovat za řádné, neboť k přijetí nabídky k výkupu spoluvlastnického podílu dochází vyplacením tohoto podílu oprávněnou osobou v zákonné tříměsíční lhůtě (§ 2148 odst. 1 o.z.), pouhé prohlášení o přijetí nabídky bez vyplacení podílu v této lhůtě nelze za účinné přijetí nabídky považovat (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1996/2005). Argumentaci žalobkyně, že [jméno] [příjmení] v této tříměsíční lhůtě nevyvinula žádnou aktivitu k uzavření příslušné kupní smlouvy, nebylo možno přisvědčit. Za podmínek uvedených v § 1953 odst. 1 o.z. lze totiž věc vyplatit i složením plnění do soudní úschovy. Dále se soud zabýval argumentací žalobkyni, která spočívala v tvrzení, že v posuzovaném případě došlo k řádnému přijetí nabídky na vykoupení spoluvlastnického podílu na sporném pozemku na základě dohody žalobkyně a [jméno] [příjmení], která byla obsažena v listině označené jako„ kupní smlouva o převodu spoluvlastnického podílu k pozemku“ a datované dnem [datum]. V listině je zachycena dohoda [jméno] [příjmení] a žalobkyně o tom, že [jméno] [příjmení], jakožto prodávající, převede na žalobkyni jakožto kupující svůj podíl na sporném pozemku, přičemž kupní cena bude zaplacena žalobkyní do čtrnácti dnů po vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ani tuto dohodu však nebylo možno považovat za řádné přijetí nabídky, když na tuto dohodu nelze pohlížet jako na platné právní jednání. Z obsahu dohody totiž vyplývá, že [jméno] [příjmení] se touto dohodou zavázala převést na žalobkyni vlastnické právo nejen ke spornému pozemku, ale i vlastnické právo ke dvěma dalším pozemků, to vše pak za kupní cenu 60 000 Kč. Z výpovědi [jméno] [příjmení] přitom soud zjistil, že nebylo její vůlí učinit předmětem převodu i převod spoluvlastnických podílů k těmto dvěma dalším pozemků. Svědkyně [jméno] [příjmení] přitom připustila, že se s obsahem dohody podrobně neseznámila, vycházela z toho, že se s žalobkyní a jejím manželem [jméno] [příjmení], který ji při jednání doprovázel, dobře znala, přičemž předpokládala, že písemná dohoda, která jí byla žalobkyní předložena, se týká pouze tohoto sporného pozemku. Výlučně o tomto sporném pozemku a předkupním právu žalobkyně k němu bylo na společném setkání dne [datum] také jednáno. Z výpovědi svědkyně soud zjistil, že svědkyně pro záležitosti spojené s převodem vlastnického práva ke spornému pozemku udělila plnou moc svému vnukovi [celé jméno vedlejšího účastníka], přičemž na jeho rady a postup spoléhala. Ten se však podpisu dohody dne [datum] nezúčastnil, byť svědkyně žalobkyni žádala, aby bylo s podpisem dohody posečkáno do jeho příchodu. Žalobkyně však jejího požadavku nedbala, společně s manželem na ni naléhali, přičemž pro případ, že by dohodu nepodepsala, bylo jí sděleno, že věc bude řešena přes advokáta. Na skutečnost, že předmětem dohody byly i spoluvlastnické podíly na dalších dvou pozemcích byla upozorněna až [celé jméno vedlejšího účastníka], cítila se podvedena, což neprodleně telefonicky sdělila [jméno] [příjmení], který za žalobkyni jednal. Obdobně pak okolnosti podpisu dohody dne [datum] popsaly další svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] tom, že na setkání dne [datum] bylo jednáno výlučně o sporném pozemku a předkupním právu žalobkyně k němu pak svědčí i výpověď svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], která byla tohoto jednání rovněž přítomna. Z výpovědi [celé jméno vedlejšího účastníka] pak soud zjistil, že ten byl [jméno] [příjmení] zmocněn k tomu, aby ji zastupoval při prodeji sporného pozemku. Za žalobkyni tak komunikoval jak s žalovanými, tak s žalobkyní, resp. jejím manželem. Z jeho výpovědi dále vyplynulo, že se s dohodou, kterou uzavřela [jméno] [příjmení] a žalobkyně seznámil krátce po jejím podpisu a upozornil [jméno] [příjmení] na skutečnost, že uzavřená dohoda se týká kromě sporného pozemku i dalších dvou pozemků. Popsal bezprostřední reakci [jméno] [příjmení], která byla tímto sdělením překvapená a telefonicky kontaktovala manžela žalobkyně [jméno] [příjmení]. Z výpovědi [jméno] [příjmení] pak soud zjistil, že se svědek jakožto manžel žalobkyně účastnil jednání ohledně uplatnění předkupního práva ke spornému pozemku. Účastnil se tak i jednání dne [datum], při kterém došlo k podpisu dohody s [jméno] [příjmení], na základě které mělo dojít k převedení vlastnického práva ke spornému pozemku na žalobkyni. Z výpovědi svědka vyplynulo, že jednání dne [datum] se týkala předkupního práva žalobkyně ke spornému pozemku, přičemž [jméno] [příjmení] byla předložena předem vyhotovená kupní smlouva, na základě které mělo dojít k vykoupení spoluvlastnického podílu žalobkyní. Svědek připustil, že jednání s [jméno] [příjmení] trvala více jak dvě hodiny, že v průběhu této schůzky bylo komunikováno s [celé jméno vedlejšího účastníka], který [jméno] [příjmení] při prodeji spoluvlastnického podílu zastupoval. Svědek připustil, že bylo [jméno] [příjmení] sděleno, že pro případ nedohody, bude věc řešena přes advokáta. V neposlední řadě z výpovědi svědka vyplynulo, že ve večerních hodinách dne [datum] byl telefonicky osloven [jméno] [příjmení] s tím, že podepsaná dohoda se týká převodu vlastnického práva nejen ke spornému pozemku i k dalším dvěma. Z výpovědi svědka vyplynulo, že měl [jméno] [příjmení] ujistit o tom, že se jedná o chybu, další dva pozemky byly do smlouvy zahrnuty omylem, přičemž tato chyba bude napravena sepisem jiné dohody. V tomto směru tak lze uzavřít, že úmyslem [jméno] [příjmení] bylo podpisem kupní smlouvy dne [datum] naplnit předkupní právo žalobkyně a převést na žalobkyni svůj spoluvlastnický podíl na sporném pozemku, a to za částku 60 000 Kč. O tomto také bylo dne [datum] jednáno a [jméno] [příjmení] se důvodně mohla domnívat, že i písemná smlouva, která jí byla v této souvislosti žalobkyní předložena, obsahuje právě a jen ujednání týkající se sporného pozemku. Jestliže však kupní smlouva obsahovala i převedení vlastnického práva k dalším dvěma pozemkům a [jméno] [příjmení] takovouto dohodu podepsala, pak nepochybně jednala v omylu a na posuzovanou věc dopadají ustanovení § 583 a násl. o.z. Podle § 583 o.z. jedná-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Jestliže se [jméno] [příjmení] mýlila v samotném předmětu kupní smlouvy, když namísto zamýšleného převodu vlastnického podílu k jednomu sporném pozemku, byly do dohody zahrnuty vlastnické podíly na dalších dvou pozemcích (to vše při nezměněné kupní ceně 60 000 Kč), nepochybně se jedná o omyl o rozhodující skutečnosti. Vyvolání tohoto omylu pak nepochybně lze přičítat žalobkyni. Byla to totiž ona, kdo kupní smlouvu vyhotovil a kdo do smlouvy namísto jednoho sporného pozemku uvedla vlastnické podíly na dalších dvou. V této souvislosti je třeba uvést, že omyl [jméno] [příjmení] lze považovat za omluvitelný. Na jedné straně sice [jméno] [příjmení] připustila, že se s předloženou dohodou fakticky neseznámila, na straně druhé je však třeba zohlednit, že jednání o prodeji podílu na sporném pozemku probíhalo v k okruhu jí dobře známých osob, neměla tak důvodu pochybovat o správnosti listiny, která jí byla předložena k podpisu. Z jednání [jméno] [příjmení] pak lze dovodit, že vůči žalobkyni uplatnila námitku relativní neplatnosti takto uzavřené dohody. [jméno] [příjmení] totiž bezprostředně po zjištění svého omylu žalobkyni prostřednictvím jejího manžela [jméno] [příjmení] telefonicky kontaktovala a poukázala na zjevný rozpor mezi obsahem písemné dohody a tím, co bylo na jednání dne [datum] dohodnuto. O tom, že ze strany žalobkyně byla její výhrada akceptována, svědčí skutečnost, že svědek [jméno] [příjmení] v telefonickém hovoru připustit povědomí o existujícím rozporu, jakož i nutnost uzavřít ohledně sporného pozemku dohodu novou. Ostatně vůle nebýt vázán dohodou uzavřenou dne [datum] svědčí i obsah dopisu ze dne [datum], který žalobkyně adresovala zástupci [jméno] [příjmení] [celé jméno vedlejšího účastníka]. V dopise opětovně deklaruje zájem o vykoupení spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení], a to za kupní cenu 60 000 Kč. Jelikož se tedy [jméno] [příjmení] úspěšně dovolala relativní neplatnosti dohody uzavřené dne [datum], stalo se toto právní jednání od počátku neplatným a dohodu uzavřenou dne [datum] nelze považovat za řádné přijetí nabídky na vykoupení spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení] na sporném pozemku. Jestliže následně došlo ke vkladu vlastnického práva žalovaných ke spornému pozemku do katastru nemovitostí, nelze v tomto shledávat porušení zákonného předkupního práva žalobkyně ke spornému pozemku. Proto byl žalobní návrh žalobkyně zamítnut. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 009 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 000 Kč sestávající z částky 2 800 Kč za jednoho klienta (odměna byla snížena z původní částky 3 500 Kč podle § 12 odst. 4 a.t.) – 11 úkonů právní služby po 2 800 Kč (2x převzetí a přípravu zastoupení, 4x účast u jednání dne [datum], které trvalo více jako 2 hodiny, 4x účast u jednání dne [datum], které trvalo více jak 2 hodiny, 1x účast u jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a), g) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 271 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne ve dnech [datum], [datum] a [datum] náhrada 3 x 757 Kč za 64 ujetých km v částce 357 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,31 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 371 Kč ve výši 7 638 Kč. Na náhradu nákladů řízení by pak měl právo i vedlejší účastník na straně žalovaných, protože však žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval, bylo rozhodnuto tak, že se mu vůči žalobkyni žádná náhrada nákladů řízení nepřiznává.