6 C 214/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Slezákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 915,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 915,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 915,41 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Děčíně [číslo] [variabilní symbol], soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 10 915,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s tím, že žalovaná v odběrném místě: [anonymizováno] [číslo], [obec] kontrolou [číslo] svévolně odebírala elektřinu z distribuční sítě žalobce bez měřícího zařízení. Trestním příkazem č.j. [číslo jednací] vydaným Okresním soudem v Děčíně dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] byla žalovaná uznána vinnou z přečinu krádeže, přičemž žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 18 362,98 Kč spočívající v náhradě škody za neoprávněný odběr s tím, že se zbytkem nároku byl žalobce odkázán na občanskoprávní řízení. Žalobce se nadále domáhá zaplacení částky 10 915,41 Kč představující uhrazení nutně vynaložených nákladů na zjišťování neoprávněného odběru tj. souhrn služeb poskytnutých externí společností – práce dvou techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, dále jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru s tím, že částka je navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru se považují za součást náhrady škody. Následkem jednání žalované vznikla žalobci škoda ve výši 18 362,98 Kč, která byla již přiznána v trestním příkazu výše. Zároveň vznikla žalobci další škoda spočívající v nákladech na zjištění tohoto neoprávněného odběru ve výši 10 915,41 Kč, což je předmětem tohoto řízení. Žalobce byl totiž nucen uhradit práci kontrolních techniků, náklady na dopravu těchto techniků do místa neoprávněného odběru. Na tyto činnosti žalobce vynaložil částku 10 915,41 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky fakturou [číslo] tím, že její splatnost stanovil na den [datum]. Žalovaný ničeho nezaplatil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud má za prokázané, že žalobce, jakožto provozovatel distribuční soustavy elektřiny, dne [datum] v odběrném místě v objektu: [ulice a číslo], [obec], přerušil dodávku elektřiny za přítomnosti Policie ČR, když žalovaná odebírala elektřinu bez měřícího zařízení. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle ust. odst. 3 § 51 téhož zákona pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (zmocňovací ustanovení uvedené v § 98a energetického zákona). Žalobcem vyčíslené náklady ve výši 10 915,41 Kč na zjištění neoprávněného odběru pak lze akceptovat jako účelně vynaložené a tedy podřaditelné pod kategorii další škody, jejíž náhradu výše uvedený § 51 rovněž předpokládá. [příjmení] tohoto škůdce je tak žalovaný, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Proto soud zavázal žalovanou k zaplacení výše uvedené náhrady škody představující náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 915,41 Kč, když právě výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají jeho odpovědnost za vznik škody, jakož i za její náhradu. Žalovaná byla žalobcem vyzván k náhradě škody prostřednictvím faktury [číslo] s tím, že stanovil splatnost faktury na [datum]. Jelikož žalovaná na tuto výzvu nereagovala, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku. Žalovaná se tím dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě ohledně tohoto uplatněného nároku vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Povinnost žalované k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozena. Soudní poplatek představuje částku 1 000 Kč (položka 1, bode 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 5491/1991 Sb., o soudních poplatcích).