6 C 224/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Petrem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka

I. Žaloba na zaplacení částky částka se zamítá.

II. Žalovanému se vůči žalobkyni žádná náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalobním návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení peněžní částky částka. Na odůvodnění tohoto svého žalobního požadavku uvedla, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu, na základě které užívala byt o velikosti 2+1 v domě adresa na anonymizována dvě slova v obec. Za užívání bytu žalobkyně žalovanému řádně platila, a to včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný žalobkyni nedoručil vyúčtování těchto služeb za roky 2017 a 2018. Žalobkyně proto uplatnila vůči žalovanému zákonnou sankci (částka za každý den prodlení s doručením vyúčtování počínaje vždy 1. 5 následujícího roku), jejíž výše činí za dobu do datum celkem částka. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok žalobkyně odmítl. ulice byt na anonymizováno ulici v obec žalobkyni pronajímal. Vyúčtování služeb jí nedoručoval, protože nebyl spokojen s tím, jakým způsobem byt užívá. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovanému, jakožto členu bytového družstva ulice a číslo, se sídlem adresa žalobkyně, PSČ obec, svědčilo právo nájmu k bytu 2+1 v domě adresa na anonymizováno ulici v obec. Na základě smlouvy ze dne datum žalovaný přenechal tento byt do užívání žalobkyni s tím, že žalobkyně bude za jeho užívání platit žalovanému částka měsíčně. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné a vyplývají i z příslušné dohody označené jako„ smlouva o nájmu bytu“ a datované dnem datum. Ze shodných tvrzení účastníků pak vyplynulo, že žalovaný žalobkyni nedoručil vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2017 a za rok 2018. Z § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. vyplývá, že skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. § 13 téhož zákona pak konstruuje sankci pro poskytovatele služeb za porušení povinnosti doručit příjemci služeb vyúčtování, přičemž výše této sankce činí částka za každý započatý den prodlení. Podle § 2 se pak poskytovatelem služeb rozumí vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, a příjemcem služeb nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. příjmení mohlo být uvažováno o oprávněnosti žalobkyní uplatněného nároku, muselo by být v řízení zjištěno, že na žalovaného je možno pohlížet jako na poskytovatele služeb a na žalovanou jako na jejich příjemkyni. Ani jeden z těchto předpokladů však v posuzovaném případě naplněn nebyl. Žalovanému, jakožto členu bytového družstva vzniklo právo na uzavření nájemní smlouvy s tímto bytovým družstvem, pokud pak následně žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání družstevního bytu, pak se nejednalo o smlouvu nájemní, ale o smlouvu toliko podnájemní podle § 2274 o.z. Poskytovatelem služeb je tak bytové družstvo a nikoliv žalovaný, příjemcem služeb pak není žalobkyně, ale žalovaný. Žalobkyni tak nesvědčí zákonná možnost uplatňovat vůči žalovanému sankci za nedoručení vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu. Proto soud žalobu bez dalšího zamítl. Žalovanému, jakožto plně procesně úspěšnému účastníkovi by podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náležela náhrada nákladů řízení. Protože žalovaný žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval, bylo rozhodnuto tak, že se mu vůči žalobkyni žádná náhrada nákladů řízení nepřiznává. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.