6 C 247/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 42 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 400 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 41 800 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 600 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 022 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení celkové částky ve výši 42 400 Kč z titulu nároku na úhradu parkovného na parkovištích určených ke střežení takto nuceně odtažených vozidel, když za 1. až 3. den činí parkovné 250 Kč, za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne pak částku 50 Kč. Předmětem tohoto nároku je pouze parkovné za období od datum do datum tj. 848 dní x 50 Kč (42 500 Kč). Tento nárok uplatňuje žalobkyně z důvodu skutečnosti, že dne datum bylo vozidla registrační značka, jehož registrovaným provozovatelem je žalovaný, umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Na základě ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, žalobkyně vozidlo odtáhla na odstavné parkoviště. Odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a dále parkovné za období od datum do datum byl již pravomocně přiznán rozsudkem Okresního soudu v Děčíně pod č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném parkovné, a to pouze za období od datum do datum, které představuje právě žalovanou částku. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Po skutkové stránce vzal soud v řízení za prokázaná výše uvedená skutková tvrzení žalobkyně. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Za odstranění vozidla z pozemní komunikace ve smyslu cit. ustanovení § 27 zákona o silničním provozu nemůže být považováno pouze jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku provozu. S ohledem na obecnou prevenční povinnost, tedy povinnost předcházet vzniku škod, zakotvenou ustanovením § 2900 obč. zák., jež se vztahuje na všechny účastníky občanskoprávních vztahů, nelze přičítat k tíži vlastníka pozemní komunikace, resp. osoby oprávněné k odstranění vozidla, pokud v zájmu zabránění vzniku škody vozidlo umístí na parkovišti s nepřetržitou ostrahou. Smyslem a účelem zákona o silničním provozu je zejména stanovit pravidla zabezpečující ochranu veřejnému zájmu - provozu na pozemních komunikacích; po vlastníkovi pozemní komunikace však nelze spravedlivě požadovat, aby nesl náklady vynaložené v souvislosti s plněním povinností uložených mu tímto zákonem v zájmu zabezpečení provozu na pozemní komunikaci, byl-li provoz ohrožen jednáním třetí osoby. Je-li tedy odtažení vozidla spojeno s jeho umístěním na střeženém parkovišti, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla ve smyslu § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu. Odpovědnost za škodu je v tomto případě objektivní a provozovatel vozidla odpovídá za škodu bez ohledu na své zavinění. Výše úhrady za odtah i střežení vozidla byla stanovena příslušným právním předpisem Správy služeb hlavního města Prahy, p.o. (nařízení. číslo Sb.), které stanovilo maximální cenu za služby parkovišť takto odtaženého vozidla za 1. až 3. den činí parkovné 250 Kč, za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne pak částku 50 Kč, přičemž dle § 3 nařízení služby parkovišť zahrnují přejímku na parkovišti, střežení, nutné přemisťování automobilu na parkovišti v době střežení, výdej osobního automobilu včetně kontroly technického stavu a další administrativní úkony spojené s vydáním vozidla a přejímkou jeho majitele. Proto soud žalobě zcela vyhověl. Žalovaný je v prodlení se zaplacením dlužné částky a proto má žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 022 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 696 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 400 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 360 Kč ve výši 1 966 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.