6 C 247/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 42 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 400 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 41 800 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 600 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 022 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení celkové částky ve výši 42 400 Kč z titulu nároku na úhradu parkovného na parkovištích určených ke střežení takto nuceně odtažených vozidel, když za 1. až 3. den činí parkovné 250 Kč, za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne pak částku 50 Kč. Předmětem tohoto nároku je pouze parkovné za období od [datum] do [datum] tj. 848 dní x 50 Kč (42 500 Kč). Tento nárok uplatňuje žalobkyně z důvodu skutečnosti, že dne [datum] bylo vozidla [registrační značka], jehož registrovaným provozovatelem je žalovaný, umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Na základě ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, žalobkyně vozidlo odtáhla na odstavné parkoviště. Odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a dále parkovné za období od [datum] do [datum] byl již pravomocně přiznán rozsudkem Okresního soudu v Děčíně pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném parkovné, a to pouze za období od [datum] do [datum], které představuje právě žalovanou částku. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Po skutkové stránce vzal soud v řízení za prokázaná výše uvedená skutková tvrzení žalobkyně. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Za odstranění vozidla z pozemní komunikace ve smyslu cit. ustanovení § 27 zákona o silničním provozu nemůže být považováno pouze jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku provozu. S ohledem na obecnou prevenční povinnost, tedy povinnost předcházet vzniku škod, zakotvenou ustanovením § 2900 obč. zák., jež se vztahuje na všechny účastníky občanskoprávních vztahů, nelze přičítat k tíži vlastníka pozemní komunikace, resp. osoby oprávněné k odstranění vozidla, pokud v zájmu zabránění vzniku škody vozidlo umístí na parkovišti s nepřetržitou ostrahou. Smyslem a účelem zákona o silničním provozu je zejména stanovit pravidla zabezpečující ochranu veřejnému zájmu - provozu na pozemních komunikacích; po vlastníkovi pozemní komunikace však nelze spravedlivě požadovat, aby nesl náklady vynaložené v souvislosti s plněním povinností uložených mu tímto zákonem v zájmu zabezpečení provozu na pozemní komunikaci, byl-li provoz ohrožen jednáním třetí osoby. Je-li tedy odtažení vozidla spojeno s jeho umístěním na střeženém parkovišti, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla ve smyslu § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu. Odpovědnost za škodu je v tomto případě objektivní a provozovatel vozidla odpovídá za škodu bez ohledu na své zavinění. Výše úhrady za odtah i střežení vozidla byla stanovena příslušným právním předpisem Správy služeb hlavního města Prahy, p.o. (nařízení. [číslo] Sb.), které stanovilo maximální cenu za služby parkovišť takto odtaženého vozidla za 1. až 3. den činí parkovné 250 Kč, za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne pak částku 50 Kč, přičemž dle § 3 nařízení služby parkovišť zahrnují přejímku na parkovišti, střežení, nutné přemisťování automobilu na parkovišti v době střežení, výdej osobního automobilu včetně kontroly technického stavu a další administrativní úkony spojené s vydáním vozidla a přejímkou jeho majitele. Proto soud žalobě zcela vyhověl. Žalovaný je v prodlení se zaplacením dlužné částky a proto má žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 022 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 696 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 400 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 360 Kč ve výši 1 966 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.