6 C 384/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že se žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o bankovních službách (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést běžný účet žalovaného č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky banky, Oznámení a Sazebník. Dle tvrzení žalobkyně vznikl tento nárok z titulu porušení smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, který žalovaný uzavřel dne datum se žalobkyní. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne datum se žalobkyní smlouvu označenou jako smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet. Součástí uvedené smlouvy byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně a sazebník poplatků, na něž smlouva přímo odkazovala. Z obchodních podmínek žalobkyně vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je okamžitě splatný žalobkyni. Na základě této smlouvy byl žalobkyní žalovanému zřízen a veden běžný účet. Na účtu žalovaného byl evidován nepovolený debet ve výši částka, přičemž žalobkyně po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu dlužníka převedla konečný zůstatek ve výši částka na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. bankovní účet. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a násl. obč. zákoníku. Na základě této smlouvy zřídila žalobkyně žalovanému běžný bankovní účet. Žalovaný v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami, čerpal z účtu finanční prostředky tak, že ke dni datum vykazoval jeho účet záporný zůstatek. Podle obchodních podmínek žalobkyně tak vznikla žalovanému povinnost s okamžitou splatností záporný zůstatek žalobkyni vrátit. Je-li ve smlouvě stanoveno, že žalobkyně provede do určité částky příkazy k platbám, i když nemá k tomu potřebné peněžní prostředky na účtu, řídí se podle § 2665 obč. zák. práva a povinnosti stran při uskutečňování těchto plateb smlouvou o úvěru, tedy podle ust. § 2395 obč. zák. Žalobkyně tak poskytovala žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o úvěru a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit v dohodnutých splátkách a termínech a to včetně úrokového navýšení. Žalobkyně svůj závazek z úvěrové smlouvy splnila. Žalovaný oproti tomu porušil svoji smluvní povinnost poukazovat žalobkyni pravidelně dohodnuté splátky a nesplnil tak svůj závazek. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu úvěru, tak její příslušenství v podobě úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přitom žalobkyni přiznán ve výši, která vyplývá z ust. § 1970 obč. zák. a nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Lhůta k plnění je dána ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.