6 C 407/2019

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Petrem Slezákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka název vedlejší účastnice sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky [částka] a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] a dále -) zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% od [datum] do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně ČR – [název soudu] na účet [číslo], [variabilní symbol] soudní poplatek ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce uplatnil u zdejšího soudu nárok na zaplacení peněžní částky [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o náhradu nemajetkové a majetkové újmy, kterou žalobce utrpěl v souvislosti s poškozením jeho zdraví, za které odpovídá žalovaný. Na odůvodnění svého žalobního požadavku žalobce uvedl, že ke škodné události došlo dne [datum] na [anonymizováno] ulici v [obec]. Žalobce po této ulici přijížděl na bicyklu do [obec] ze směru od [obec]. Ve chvíli, kdy žalobce míjel staveniště, které v sousedství této příjezdové komunikace zbudoval žalovaný, dostala se do jeho jízdní dráhy červenobílá bezpečností pvc páska, jež toto staveniště od příjezdové komunikace oddělovala, a kterou sem za tímto účelem umístil žalovaný. Došlo ke kolizi mezi žalobcem a páskou. Ke kolizi přitom došlo proto, že žalovaný nezajistil, aby nedošlo k přetržení pásky, či jejímu prověšení. Právě přetržení pásky či její nadměrné prověšení pak vedly k tomu, že páska se v důsledku poryvu větru dostala do jízdní dráhy žalobce. [příjmení] v podobě volně vlajícího konce, či vytvořeného oblouku zachytila bicykl žalobce, přičemž v důsledku namotání do středového ozubeného kola či zachycení jeho řídítek došlo k náhlé ztrátě rovnováhy žalobce a jeho pádu z bicyklu. Žalobce při dopadu na zem utrpěl tříštivou zlomeninu hlavice levé pažní kosti, nitrokloubní posunutou zlomeninu levé holenní kosti postihující oba její hrboly a tříštivou zlomeninu hlavice kosti lýtkové. Žalobce byl bezprostředně po nehodě hospitalizován, podrobil se operaci a ke své profesi grafika a kreslíře se vrátil až po ukončení pracovní neschopnosti dne [datum]. V rámci reparace nemajetkové újmy mu vznikl nárok na zaplacení bolestného ve výši [částka] a dále nárok na zaplacení peněžní částky [částka] představující ztížení společenského uplatnění. Do majetkové sféry žalobce se pak škodná událost promítla jednak tím, že žalobce musel vynaložit na svoji léčbu peněžní částku [částka], jednak ztrátou na výdělku v důsledku pracovní neschopnosti ve výši [částka]. V neposlední řadě vznesl žalobce požadavek na zaplacení škody na věcech, které byly při škodné události poškozeny, a to ve výši [částka]. Žalovaný odmítl na žalobcem vznesené nároky dobrovolně čehokoliv plnit, proto žalobce uplatnil i nárok na příslušenství jednotlivých peněžních nároků v podobě zákonného úroku z prodlení. Dne [datum] žalobce omezil svůj žalobní nárok na přiznání ušlého výdělku v peněžní částce toliko [částka] s příslušenstvím. Soud proto podle § 96 odst. 2 o.s.ř. co do částky [částka] s příslušenstvím řízení částečně zastavil.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nároky žalobce odmítl. Učinil sice nesporným, že v sousedství příjezdové komunikaci do [obec] na [anonymizováno] ulici v [obec] prováděl stavební činnost a že toto staveniště oddělil od komunikace bezpečností páskou, nicméně odmítl, že v kritickou dobu byla páska uvolněná a tedy i to, že by kolize žalobce s touto páskou mohla vést k pádu žalobce z bicyklu. V této souvislosti žalovaný poukázal na to, že i samotná žalobcova tvrzení o příčině jeho pádu jsou rozporuplná, když byla žalobcem měněna zjevně v reakci na průběh dokazování. Za skutečnou příčinu pádu žalobce žalovaný označil kombinaci nedostatečné pozornosti, nesprávného zhodnocení dopravní situace a nepřizpůsobení chování žalobce dopravně technickému stavu komunikace a dopravním podmínkám. Pro případ, že by kolize bezpečnostní pásky s bicyklem žalobce byla považována za příčinu jeho pádu z bicyklu, pak žalovaný vytkl žalobci lehkomyslné počínání, když žalobce nebyl vybaven helmou a vhodným obutím a při jízdě na bicyklu nebyl dostatečně ostražitý. Žalobce si totiž musel být vědom, že projíždí problematickým úsekem, dopravní značení ho na toto viditelně upozorňovalo, přičemž pro případ, že by došlo k uvolnění bezpečnostní pásky, měl žalobce na tuto skutečnost adekvátně reagovat (zastavením, či objetím takovéto překážky). Žalobce tak sám mohl zcela předejít vlastní škodné události, případně mohl výrazně zmírnit její následky.

3. Rovněž vedlejší účastník nároky žalobce jako nedůvodné odmítl. Žalovaný při zajištění staveniště bezpečnostní páskou nijak nepochybil. Pokud k pádu žalobce z bicyklu došlo, pak skutečnou příčinou tohoto pádu muselo být nesprávné vyhodnocení dopravní situace žalobcem při průjezdu kolem staveniště žalovaného. Značná hustota provozu v kombinaci se zúžením vozovky a předjíždějícím nákladním vozidlem pak pravděpodobně vedly k leknutí a najetí žalobce do dopravního značení, které bylo na okraji vozovky umístěno. Tvrzení žalobce o příčině jeho pádu z bicyklu pak nebyla v průběhu řízení jednoznačná. Žalobce tato tvrzení měnil v reakci na provedené důkazy. Nicméně i kdyby byla připuštěna některá z verzí žalobce, pak fyzikální vlastnosti bezpečnostní pásky nebyly takové, aby mohla být akceptována kterákoliv z žalobcem uplatněných variant. Bezpečnostní páska nebyla způsobilá zapříčinit okamžité zastavení bicyklu a vést k pádu žalobce přes jeho řidítka. I kdyby ale kolize žalobce s bezpečnostní páskou byla příčinou pádu žalobce, pak žalobci je nutno přičítat k tíži, že nepřizpůsobil své chování zejména stavebnímu a technickému stavu komunikace, po které projížděl. Jestliže podle jeho tvrzení bezpečnostní páska byla uvolněná, pak muselo být toto její uvolnění žalobcem s dostatečným předstihem vnímáno. Žalobce měl předpokládat kolizi s touto páskou, měl se pásce vyhnout, v krajním případě zastavit. Žalobce ani nebyl pro jízdu na kole adekvátně vybaven, když neměl helmu a vhodně zvolenou obuv. V neposlední řadě vedlejší účastník poukázal na zvýšenou tělesnou hmotnost žalobce, která mohla zvýšit závažnost jeho úrazu. Žalobce tak ke škodné události přispěl a to nejméně z jedné poloviny.

4. Co do samotného základu uplatněného nároku vzal soud v řízení za prokázané, že žalobce dne [datum] kolem 13. 50 hod. jel na bicyklu zn. [anonymizována dvě slova] po [anonymizováno] ulici ze směru od [obec] do [obec]. Poté, co přejel most přes drážní vlečku a ujel dalších cca 30 metrů z bicyklu spadl a utrpěl mnohočetná poranění především pak na levé dolní končetině. K pádu žalobce z bicyklu došlo v místě, kde příjezdová komunikace bezprostředně sousedila s plochou, na které žalovaný prováděl stavební činnost. [příjmení] staveniště, jež v délce několika desítek metrů přilehala k souběžně vedené komunikaci, žalovaný oddělil vinylovou červenobílou bezpečností páskou, přičemž k uchycení pásky použil svislé výstražné dopravní značení, které umístil na okraj vozovky. O těchto skutkových zjištěních nebylo v řízení mezi stranami v zásadě sporu, když tyto také jednoznačně vyplývají z příslušných listinných důkazů a svědeckých výpovědí, jakož i účastnické výpovědi žalobce (blíže viz. níže) a v neposlední řadě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Naopak jako spornou se v řízení ukázala otázka bezprostřední příčiny pádu žalobce z bicyklu. Zda se tak stalo z důvodu nepozornosti a lehkomyslnosti žalobce, který se dostatečně nevěnoval řízení kola a neměl ani odpovídající ochrannou pomůcku hlavy a obuv, nebo zda-li rozhodující příčinou pádu z kola byla nedostatečně upevněná bezpečnostní páska, kterou bylo staveniště žalovaného ohraničeno a která se (v důsledku poryvu větru) dostala do jízdní dráhy žalobce a způsobila náhlé zastavení bicyklu, ztrátu rovnováhy žalobce a jeho pád na zem.

5. Právě skutkovou verzi nehodového děje uplatněnou žalobcem pak vzal soud v řízení za prokázanou. Jako rozhodující přitom soud shledal svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], který v kritickou dobu, jako řidič nákladního vozidla jedoucího v kritickém místě za žalobcem, sledoval jeho jízdu, jakož i jeho samotný pád. Z výpovědi tohoto svědka soud zjistil, že bezpečnostní páska oddělující staveniště od příjezdové komunikace byla mezi jednotlivými uchyceními prověšená, že se na ní v důsledku poryvů větru vytvářely oblouky, které zasahovaly do příjezdové komunikace. Takto propnutá bezpečnostní páska zachytila pravé řídítka bicyklu žalobce, následně se dostala do oblasti pedálů. Došlo k náhlému zastavení bicyklu a předobočnímu pádu žalobce na vozovku. Tato skutková zjištění jsou podporována i dalšími provedenými důkazy. Především se jedná o fotografii pořízenou svědkem [jméno] [příjmení], která zachycuje místo nehody, a to krátce po pádu žalobce z bicyklu (viz. přílohová obálka bod B). Na fotografii je patrná nejen poloha žalobce a bicyklu bezprostředně po nehodě (tedy při pravém okraji vozovky), ale především pak způsob oddělení staveniště od příjezdové komunikace. Toto oddělení bylo provedeno v délce několika desítek metrů červenobílou bezpečnostní páskou, postupně uchycenou na tyčích svislého dopravního značení, resp. na směrových deskách. Poslední z těchto směrových desek je pak povalena na zem, přičemž je zřetelné upevnění bezpečnostní pásky na této desce, jakož i to, že bezpečnostní páska od této desky vede do vzdálenosti cca 4 metrů a končí v místě pedálů jízdního kola žalobce. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] pak vyplývá, že tato páska byla v oblasti pedálů na bicykl přichycena. Rovněž výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] podporuje verzi, že bezprostřední příčinou pádu žalobce byla jeho kolize s uvolněnou bezpečnostní páskou. Svědkyně pořídila na místě nehody fotografie, které zachycují stav místa následující den po nehodě. Svědkyně přitom pořídila fotografie i přímo z místa, kde k pádu žalobce došlo. Porovnáním fotografie pořízené krátce po nehodě svědkem [jméno] [příjmení] a tří fotografií zachycujících bezprostřední místo, kde ke kolizi mezi žalobcem a bezpečnostní páskou mělo dojít je zřejmé, že k žádným změnám v rozmístění dopravního značení, ale ani v uchycení bezpečností pásky nedošlo. Nadále je tak patrné, že bezpečnostní páska není v místě pádu žalobce uchycena způsobem, který by bránil jejímu vnikání do komunikace. Z výpovědi svědkyně pak také vyplynulo, že konec bezpečností pásky nesl známky perforace od středového ozubeného kola. Fotografie i výpověď svědkyně pak vypovídají o tom, že i v jiným místech, než ve kterém došlo k pádu žalobce, nebyla bezpečnostní páska uchycena způsobem, který by zamezoval jejímu vnikání do komunikace. V místě, kde došlo k pádu žalobce pak bezpečnostní páska je chaoticky propletena mezi dopravním značením a plastovými ohradníky, přičemž se z větší části volně nachází na zemi, aniž by plnila svoji funkci oddělení staveniště od příjezdové komunikace. Jestliže pak soud výše konstatovaná zjištění hodnotil ve svém souhrnu, nemohl dospět k jinému skutkové závěru, než že jízdní dráha žalobce byla v kritický moment průjezdu žalobce kolem staveniště žalovaného atakována bezpečnostní páskou, u níž v důsledku nedostatečného upevnění došlo k prověšení. Následný poryv větru vytvořil na bezpečnostní pásce oblouk, který se zachytil nejprve za pravá řídítka bicyklu a následně do oblasti pedálů a středového ozubeného kola. Bezpečnostní páska byla příčinou prudkého nekontrolovatelného strhnutí řídítek bicyklu, přičemž došlo k zablokování jeho dalšího plynulého dopředného pohybu, což vlivem setrvačnosti u žalobce vedlo k přetočení se přes řídítka bicyklu a jeho pádu na zem. Tento nehodový děj vzal soud za prokázaný bez rozumných pochybností, proto zamítl provedení dalších důkazů, kterých se žalovaná strana domáhala, tedy provedení vyšetřovacího pokusu a znaleckého zkoumání fyzikálně-mechanických vlastností bezpečností pásky v interakci s bicyklem.

6. Jestliže žalovaný, resp. vedlejší účastník poukazovali na to, že žalobce měnil průběh nehodového děje v závislosti na provedených důkazech, pak této námitce lze přisvědčit. Nicméně je třeba odmítnou úvahy o tom, že by z tohoto důvodu nebylo možno nehodový děj spolehlivě prokázat. Základem žalobních tvrzení totiž bylo, že k pádu žalobce z kola došlo v důsledku kolize žalobce s bezpečnostní páskou. Jestliže žalobce nabídl soudu nejprve verzi, která spočívala v uchycení bezpečnostní pásky do pedálů a středového ozubeného kola a až následně uplatnil verzi o zachycení řídítek bicyklu, pak takováto dílčí změna skutkových tvrzení je akceptovatelná. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která s žalobcem telefonicky hovořila krátce po nehodě, je zřejmé, že žalobce si nebyl zcela vědom toho, jak k jeho pádu došlo, že toliko vnímal pohyb nějakého předmětu před sebou, aby vzápětí došlo k zablokování pohybu bicyklu. Proto ani soud v tomto směru nepřičítá účastnické výpovědi žalobce žádnou zásadní důkazní hodnotu a při konstrukci nehodového děje vycházel především z výpovědí výše v odůvodnění rozhodnutí konstatovaných svědků a pořízené fotodokumentace. Právě z těchto důkazů vyplývající průběh nehodového děje vzal soud za prokázaný, když i takto alternativně (oproti prvotnímu žalobnímu návrhu) zjištěný nehodový děj nepochybně zachovává totožnost skutku, který žalobce učinil předmětem řízení. Ze stejného důvodu pak soud odmítl námitky žalované stany, jež spočívaly v poukazování na nejednoznačný popis místa nehody, kdy žalobce ten není schopen přesně určit místo, kde k jeho pádu došlo, popisuje různě uchycení bezpečnostní pásky a její délku, jakož i dopravní značení, které se na místě nacházelo. V tomto směru má soud naopak za to, že samotné místo pádu, jakož i způsob, jakým bylo staveniště žalovaného odděleno od silniční komunikace, jsou dostatečně zřejmé z fotografie pořízené svědkem [jméno] [příjmení]. Je třeba zdůraznit, že fotografie zachycuje nehodové místo v době maximálně několika málo minut poté, co došlo k pádu žalobce a lze ho tak považovat za věrný obraz situace na místě. Jediné, co fotografie nezachycuje, je druhý volný konec bezpečnostní pásky a její uchycení. Lze se jen domnívat, že tento druhý konec pásky (po jejím přetržení) se dalším vlivem větru dostal mimo záběr fotografujícího svědka. Nicméně jeho absence na fotografii bez dalšího není způsobilá zpochybnit závěry soudu, které o nehodovém ději na základě ostatních důkazů učinil. Zvláště pak, jestliže svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že bezpečnostní pásku odklidil na krajnici vozovky, přičemž ani nevyloučil její přetrhnutí. Pokud pak žalovaná strana namítala, že si žalobce sám způsobil pád z bicyklu, resp., že k němu významně přispěl svou nepozorností, ignorování dopravní situace na místě, jakož i svým nevhodným ustrojením, pak i tyto námitky nebyly soudem shledány relevantními. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že těsně před nehodou byla rychlost žalobce maximálně 10 km/hod. Žalobce se tedy pohyboval velice malou rychlostí, přičemž s ohledem na to, že se jednalo o jízdu v souvislé koloně vozidel (a ve zúženém místě), tak se i úvahy o tom, že bylo povinností žalobce z kola sesednout jeví z hlediska hodnocení možného předcházení kolizi v tomto kritickém místě spíše jako kontraproduktivní. Stejně pak se jeví nepřiměřeným klást na žalobce povinnost předvídat poryv větru a vniknutí bezpečnostní pásky do jeho jízdní dráhy. Žalovanou stranou naznačená příčina pádu žalobce, jež měla spočívat v nárazu žalobce do dopravního značení, pak s ohledem na výpověď svědka [jméno] [příjmení] nepřichází do úvahy. V neposlední řadě není ani zřejmé, resp. s ohledem na průběh nehodového děje to považuje soud za vyloučené, že se na vzniku nehody podílely absence helmy, nadváha žalobce či nevhodné obutí žalobce. Žalobce měl na nohou v době nehody uzavřené pánské sandály (viz. č.l. 48 spisu), tedy obuv zcela přiměřenou povaze jízdy žalobce (doprava žalobce do práce).

7. Dále vzal soud za prokázané poškození zdraví, které žalobce v důsledku pádu z bicyklu utrpěl. [anonymizováno] dokumentace vztahující se k tomuto poškození byla podrobena znaleckému zkoumání znalce z oboru zdravotnictví - odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] Znalec přitom konstatoval m.j. tříštivou zlomeninu hlavice levé pažní kosti, nitrokloubní posunutou zlomeninu levé holenní kosti postihující oba její hrboly a tříštivou zlomeninu hlavice kosti lýtkové. Znalec pak posoudil poškození zdraví žalobce, jakož podstoupenou lékařskou péči z hledisek rozhodných pro odškodňování tohoto druhu újmy a dospěl k závěru, že žalobcem utrpěnou bolest lze kompenzovat peněžní částkou [částka]. S ohledem na znalcem konstatované ztížení společenského uplatnění, ke kterému v případě žalobce v důsledku újmy na zdraví došlo, by pak odpovídající kompenzací měla být částka [částka]. Proti takto zjištěným částkám peněžního odškodnění nebylo vzneseno účastníky řízení námitek, soud je proto vzal za své, přičemž v bližším lze ve stručnosti odkázat na závěry výše konstatovaného znaleckého posudku. Žalobce v řízení dále tvrdil, že v důsledku poškození zdraví nemohl vykonávat v období od [datum] do [datum] svoji podnikatelskou činnost (grafik a kreslíř). Jelikož po tuto dobu byl žalobce v pracovní neschopnosti a v porovnání s příjmy za předchozí rok 2015 mu průměrný měsíční výdělek klesl o [částka] (viz přiznání k dani z příjmu za rok 2015), pak žalobci za období tří a půl měsíce na výdělku ušla částka [částka]. Jako důsledek pádu na vozovku pak žalobce označil poškození helmy, obutí, oblečení a bicyklu. Soud vycházeje z účastnické výpovědi žalobce, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], internetové nabídky prodeje, jakož i z faktury příslušného servisu vzal poškození obutí, oblečení i bicyklu za prokázané, a to ve výši [částka]. Naopak poškození helmy v řízení prokázáno nebylo, když v tomto směru žalobce na svoji důkazní povinnost záměrně rezignoval. V neposlední řadě pak žalobce uplatnil v řízení požadavek na zaplacení nákladů léčby ve výši [částka], když takto vynaložené léčebné prostředky prokázal pokladními účtenkami z lékárny.

8. Po právní stránce posoudil soud věc primárně podle věty první ustanovení § 2910 o.z., podle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Porušení povinnosti stanovené zákonem přitom bylo v posuzovaném případě naplněno tím, že žalovaný nezajistil, aby bezpečnostní páska, kterou oddělil silniční komunikaci od staveniště, které provozoval, nevnikala do této komunikace a nevytvářela tak překážku v provozu ve smyslu § 2 písm. ee) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Toto zákonné ustanovení přitom definuje překážku v provozu jako vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace. Jestliže v posuzovaném případě, jak vyplývá výše z odůvodnění rozsudku, k takovémuto vytvoření překážky v provozu a ohrožení jeho bezpečnosti došlo, pak podle § 45 odst. 1 tohoto zákona bylo povinností žalovaného tuto překážku neprodleně odstranit, resp. zajistit, aby k jejímu vytváření nedocházelo. V posuzovaném případě však žalovaný na tuto svoji zákonnou povinnost rezignoval. Zavinění žalovaného v podobě nedbalosti je přitom zřejmé. Žalovaný totiž v kritický den nijak nezajistil kontrolu staveniště (viz. výpověď svědka [jméno] [příjmení]) a dokonce i ve dnech následujících po nehodě ponechával ohrazení staveniště bez jakékoliv nápravy (viz. fotodokumentace a výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]). Tím, že žalovaný porušil svoji zákonnou povinnost, způsobil žalobci primárně újmu nemajetkovou - poškození zdraví. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Dokazováním bylo zjištěno, že utrpěné bolesti vyvažuje peněžní částka [částka], ztížení společenského uplatnění pak peněžní částka [částka]. Proto soud přiznal žalobci celkem částku [částka]. Jelikož žalovaný zasáhl i do dalšího absolutního práva žalobce - práva majetkového, přiznal žalobci rovněž nárok na peněžní částku [částka]. Přiznání této částky má oporu v ustanovení § [číslo], podle kterého se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Stejně tak byla žalobci za použití § 2969 odst. 1 o.z. (při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit) přiznána i náhrada za poškození věcí v celkové výši [částka], tedy náhrada za poškození oblečení, obuvi (ve výši která odpovídá jejich pořizovací ceně) a dále i nákladům na opravu bicyklu. O zákonné ustanovení § [číslo] pak soud opírá přiznání peněžní částky [částka] (škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu). Naopak žalobní nárok na přiznání peněžní částky [částka], která měla představovat škodu na cyklistické helmě byl soudem z důvodů výše již uvedených zamítnut. Jednotlivé peněžní nároky byly přiznány včetně zákonného úroku z prodlení, když žalobce v řízení doložil, že žalovaného vyzval k jejich zaplacení. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobci dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobci tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru a dohodnutého úroku z úvěru, vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”). Žalovaná a vedlejší účastník byli ve věci neúspěšní co do částky [částka], a proto je povinni hradit náklady řízení žalobci. Přičemž ve zbytku uplatněného nároku ([částka]) měli žalovaná a vedlejší účastník úspěch v poměru 26 % ku 74 %. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 48 % nákladů řízení. Tyto náklady představují částku [částka] a sestávají z částky [částka] za zpracování znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení], CSc., přičemž do spisu založil žalobce vyúčtování znalce vedené po pořadovým [číslo] znaleckého deníku a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z odměny za 10 úkonů právní služby po [částka] za převzetí za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé, 7 x účast u jednání ve dnech [datum], [datum] (2x úkon za toto jednání, když jednání trvalo déle něž dvě hodiny), [datum], [datum], [datum], [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a), d) g) a. t., včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] 48 % nákladů představuje částku [částka].

10. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 o.s.ř., neboť stát má podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl ze zákona osvobozen od soudních poplatků, čímž došlo k rozsahu neúspěchu žalovaného a vedlejšího účastníka k přenosu soudního poplatku na tyto dva subjekty dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla ve sporu neúspěšná co do 74 % a nejsou u ní splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, je povinna hradit náklady státu, které v tomto případě činí poměrnou část soudního poplatku. Soudní poplatek za dané řízení představuje částku [částka] a 75 % činí částku [částka] Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.