6 C 6/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Slezákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 50 951,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 951,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 3. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 639 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 50 951,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 3. 5. 2024 do zaplacení s tím, že žalovaná v období od 8. 2. 2024 (ukončení smlouvy) do 26. 2. 2024 (odhalení neoprávněného odběru) v odběrném místě na adrese: , adresa, svévolně odebírala elektřinu z distribuční sítě žalobkyně. Následkem tohoto jednání žalované vznikla žalobkyni škoda ve výši, která byla stanovena na základě příslušné vyhlášky vydané na základě zmocňovacího ustanovení energetického zákona částkou 20 797,51 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení peněžní částky 50 951,55 Kč fakturou č. , hodnota, se splatností 2. 5. 2024. Žalovaná ničeho nezaplatila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

2. Soud má za prokázané, že žalobkyně, jakožto provozovatel distribuční soustavy elektřiny, dne 8. 2. 2024 v odběrném místě na adrese: , adresa, přerušila dodávku elektřiny. Dne 8. 2. 2024 byla ze strany obchodníka ukončena smlouva na dodávku elektrické energie původnímu zákazníkovi se stav VT 1 kWh, NT 2 kWh uvedenými v předávacím protokolu ze dne 15. 1. 2024. Dne 27. 2. 2024 byl při demontáži elektroměru č. , hodnota, zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny se stavy VT 591 kWh, NT 2 791 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů ukončením smlouvy a demontáži elektroměru, tj. 3 379 kWh.

3. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle ust. odst. 3 § 51 téhož zákona pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (zmocňovací ustanovení uvedené v § 98a energetického zákona). Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku 50 951,55 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v minulosti na odběrném místě odebírala na základě smluvního vztahu elektrickou energii, lze mít za dostatečně podložený i závěr o osobě škůdce. Osobou tohoto škůdce je tak žalovaná, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Proto soud zavázal žalovanou k zaplacení výše uvedené částky, tedy celkem částky 50 951,55 Kč, když právě výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají jeho odpovědnost za vznik škody, jakož i za její náhradu.

4. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k náhradě škody prostřednictvím faktury ze dne 11. 4. 2024 s tím, že stanovil splatnost faktury na 2. 5. 2024. Jelikož žalovaná na tuto výzvu nereagovala, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku. Žalovaná se tím dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 639 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 039 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

6. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.