7 C 12/2024

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Petrem Volfem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 15 443,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 13. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 443,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 443,84 Kč od 13. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 443,84 Kč od 30. 10. 2022 do 12. 12. 2023, se částečně zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 15 443,84 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, Anonymizováno, , právnická osoba, .) a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované dne 21. 9. 2022 poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 145,16 Kč a úrokem ve výši 443,84 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně tedy po žalované požaduje úhradu dlužné částky jistiny se sjednaným kapitalizovaným úrokem. Před poskytnutím úvěru byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, kdy nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak žádosti o úvěr vyhověno. Žalobkyně výslovně uvedla, že k tomuto žádné další důkazy nenavrhuje., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně sdělila, že žalovaná ve smlouvě udělila souhlas s nakládáním s jejími osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti, za účelem posuzování rizik prostřednictvím vyhledávání údajů na internetových stránkách , Anonymizováno, ., Anonymizováno, -, Anonymizováno, ., Anonymizováno, , jehož provozovatelem je , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , s.r.o.,IČ: , IČO, , dále za účelem vzájemného informování uživatelů bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací ve vztahu k úvěruschopnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálce úvěrovaného, jejichž provozovatelem je , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , dále úvěrující ověřuje existence exekucí prostřednictvím vyhledání údajů na internetových stránkách , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , jehož provozovatelem je , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , dále za účelem vzájemného informování uživatelů registru , Anonymizováno, ve vztahu k úvěruschopnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálce úvěrovaného, jehož provozovatelem je , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , dále za účelem vzájemného informování uživatelů registru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ve vztahu k úvěruschopnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálce úvěrovaného, jehož provozovatelem je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , IČ: , Anonymizováno, “. Dále žalobce sdělil, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

5. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, / , Anonymizováno, ze dne 21. 9. 2022 bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala takto získané peněžní prostředky vrátit s úrokem ve výši 443,84 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 229,03 Kč, a to jednorázově do 21. 10. 2022. V případě, že by úvěrovaná částka s úrokem nebyla uhrazena do stanovené doby splatnosti bylo sjednáno, že výše poplatku za sjednání úvěru činí 6 145,16 Kč. Celá úvěrovaná částka měla být vyplacena na účet č. , č. účtu, . Součástí smlouvy je i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dodatkem ke smlouvě ze dne 24. 10. 2022 byla k žádosti žalované prodloužena doba splatnosti úvěru do 29. 10. 2022.

7. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla zaslána dne 21. 9. 2022 částka 15 000 Kč, kdy ve zprávě pro příjemce je „, Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 2022-09-21“. Potvrzení je vydáno společností , právnická osoba, . dne 5. 12. 2023. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 28. 8. 2024 vyplývá, že majitelkou účtu byla žalovaná a že v uvedený den byla na tento účet skutečně připsána částka 15 000 Kč.

8. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 9. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů, přičemž zároveň jí bylo oznámeno postoupení pohledávky. Totéž potvrzuje podací lístek ze dne 9. 12. 2023.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 11. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s., přičemž následně byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, a to na základě další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2023. Součástí je i seznam postupovaných pohledávek.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

11. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala takto získané peněžní prostředky vrátit s úrokem ve výši 443,84 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 229,03 Kč, a to jednorázově do 21. 10. 2022. V případě, že by úvěrovaná částka s úrokem nebyla uhrazena do stanovené doby splatnosti bylo sjednáno, že výše poplatku za sjednání úvěru činí 6 145,16 Kč. Dodatkem ke smlouvě byla prodloužena splatnost úvěru do 29. 10. 2022. Žalovaná převzala částku 15 000 Kč na svůj bankovní účet převodem ze dne 21. 9. 2022. Předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o výši částky, kterou bude nutno splatit, jakož i o výši RPSN. Žalovaná nevrátila ničeho, ačkoli byla o vrácení úvěrované částky upomínána.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Jelikož shora uvedenou smlouvu žalovaná neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřela ji jakožto spotřebitel dle § 419 o. z., proto se na věc vztahuje i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splatit. Poskytovatel posouzení úvěruschopnosti činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění ke dni uzavření smlouvy, neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

15. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.

16. S ohledem na tuto judikaturu je pak dle názoru soudu smlouvu o úvěru, před jejímž uzavřením poskytovatel řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka považovat za neplatnou nejen dle § 87 odst. 1 z. s ú., ale i dle § 580 odst. 1 o. z. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.

17. Soudní praxe je ustálena v závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti úvěrující nepostupuje s potřebnou odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti, pokud se spolehne jen na spotřebitelem tvrzené údaje, které nikterak neověří, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. , spisová značka, , č.j. , incidenční spisová značka, , rozsudek Krajského soudu v , adresa, č.j. , incidenční spisová značka, , rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, či rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. , spisová značka, , v podrobnostech, zejména s ohledem na formulaci požadavku ověření skutečností uvedených spotřebitelem, pak soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění uvedených rozhodnutí.

18. V dané věci soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované řádně a dostatečně, neboť vyšla pouze z veřejně dostupných databází, což však nelze mít ve světle shora uvedené ustálené soudní praxe za dostačující. Dále žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, což však nebylo žádným způsobem konkretizováno, a nebylo nijak prokázáno, že by právní předchůdkyně měla před poskytnutím úvěru k dispozici jakékoliv doklady, které by umožnily porovnání příjmů a výdajů žalované, přičemž pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně výslovně uvedla, že k posouzení úvěruschopnosti již žádné další důkazy nenavrhuje. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.

19. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované nedostatečným způsobem, čímž porušila § 86 z. s. ú., proto je shora uvedená smlouva neplatná. S ohledem na neplatnost smlouvy je tak namístě uzavřít, že předmětnou částku vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalované bez právního důvodu, čímž se žalovaná bezdůvodně obohatila, je proto povinná částku, o kterou se bezdůvodně obohatila, dle § 2991 o. z. vrátit. Předmětná pohledávka pak byla dle § 1879 o. z. převedena na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky.

20. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část jistiny dluhu, žalovaná není povinná hradit žádné sjednané příslušenství. Jelikož žalovaná neuhradila svůj dluh ani ve lhůtě stanovené žalobkyní k plnění a nereagovala na výzvy k úhradě náleží žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni získané peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které představují nezaplacenou jistinu, a to s úrokem z prodlení od uplynutí lhůty k zaplacení, která byla stanovena v předžalobní upomínce. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla neúspěšná v poměrně nepatrné části tak, že přiznal žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 443,84 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.