7 C 27/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Volfem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta , Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Výživné naposledy stanovené částkou 4 500 Kč měsíčně, které je žalovaný povinen hradit žalobci, se s účinností od 1. 8. 2023 zvyšuje na částku 6 000 Kč s tím, že výživné je splatné vždy do 15. kalendářního dne v měsíci, za nějž výživné náleží, k rukám žalobce.

II. Nedoplatek na výživném za období od 1. 8. 2023 do 31. 7. 2025 ve výši 36 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně k rukám žalobce splatných spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek, s účinností od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části nároku spočívajícím ve zvýšení výživného za období od 1. 2. 2022 do 31. 7. 2023 zamítá.

IV. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 14. 5. 2015, č. j. , spisová značka, .

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 7 050 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Anonymizovaný odstavec2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K jednáním nařízeným na 23. 6. 2025 a 4. 8. 2025 se žalovaný bez omluvy nedostavil, přičemž dne 23. 6. 2025 soud toliko jednání odročil za účelem opětovného předvolání žalovaného, a to právě na 4. 8. 2025, kdy soud jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud v řízení provedl dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 14. 5. 2015, č. j. , spisová značka, byl tehdy nezletilý žalobce svěřen do péče matky a žalovanému byla uložena povinnost platit na žalobce výživné v částce 4 500 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 11. 2015, č. j. , spisová značka, bylo manželství žalovaného a matky žalobce rozvedeno. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 8. 4. 2022, č. j. , spisová značka, byl zamítnut návrh žalovaného na snížení výživného na žalobce. Z odůvodnění předmětného rozsudku vyplývá, že soud neshledal důvody pro snížení výživného, neboť konstatoval, že tehdy nezletilý žalobce byl studentem střední školy, zatímco žalovaný pobíral invalidní důchod, avšak nevyvíjel dostatečnou snahu o nalezení vhodného zaměstnání, neprojevil zájem o rekvalifikaci a podle soudu mohl při využití dostupných pracovních nabídek dosahovat příjmu až kolem 19 000 Kč měsíčně nad rámec vypláceného invalidního důchodu.

6. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 7. 5. 2025, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že byla schválena dohoda matky žalobce a žalovaného, na základě které bylo zvýšeno výživné na nezletilou , jméno FO, , narozenou , datum, na částku 5 500 Kč, a to počínaje dnem 1. 9. 2023. Zároveň byl vyčíslen nedoplatek žalovaného na výživném v celkové výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že k poměrům žalovaného bylo zjištěno, že bydlí sám na ubytovně s náklady na bydlení ve výši cca 7 000 měsíčně Žalovaný pracoval do konce roku 2024 u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, s průměrným měsíčním příjmem 30 000 až 35 000 Kč měsíčně. Od ledna 2025 je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírá podporu v nezaměstnanosti ve startovací výši 23 081 Kč měsíčně a hledá si nové zaměstnání. Žalovaný je vyučen jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

7. Z potvrzení , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce byl ve školním roce 2024/2025 studentem 4. ročníku uvedeného školního zařízení, obor , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z dalšího sdělení pak vyplývá, že předpokládané náklady spojené se vzděláváním činí 18 000 Kč na ročním školném, dále náklady na školní akce, náklady spojené s maturitním plesem a náklady na dopravu.

8. Z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný neprochází insolvenčním řízením.Anonymizovaný odstavec10. Z evidence práv pro osobu v katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný není vlastníkem žádné nemovité věci.

11. Ze zpráv Okresní správy sociálního zabezpečení soud zjistil, že žalovaný byl v období od 17. 7. 2023 do 31. 12. 2024 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . a od 1. 5. 2025 je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . Dále bylo zjištěno, že žalovaný pobíral v období od 1. 5. 2020 do 5. 7. 2022 invalidní důchod, když v roce 2022 tento činil 10 443 Kč (naposledy vyplacen v částce 10 980 Kč), poté došlo k zániku invalidity.

12. Ze zpráv Úřadu práce a přehledu vyplacených dávek soud zjistil, že žalovaný byl v evidenci uchazečů o zaměstnání od 1. 8. 2020 do 16. 7. 2023 a následně opět od 1. 1. 2025 do 30. 4. 2025, přičemž v období od února 2025 do května 2025 pobíral podporu v nezaměstnanosti, jejíž průměrná výše činila 20 418 Kč měsíčně. V období od dubna 2023 do září 2023 mu byl vyplácen příspěvek na živobytí ve výši 4 860 Kč měsíčně a od dubna do května 2023 také doplatek na bydlení ve výši 2 453 Kč měsíčně. Příspěvek na bydlení žalovaný pobíral rovněž v období od února 2022 do října 2024, kdy jeho průměrná výše činila 6 128 Kč měsíčně, a opět od května 2025, kdy činí průměrně 4 765 Kč měsíčně. Z nabídky volných pracovních míst soud zjistil, že pro žalovaného s přihlédnutím k jeho kvalifikaci a možnostem je k dispozici široká nabídka pracovních míst.

13. Ze sdělení mzdové účetní společnosti , právnická osoba, . a potvrzení zaměstnavatele o příjmech soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u uvedeného zaměstnavatele v období od 17. 7. 2023 do 31. 12. 2024. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za rok 2023 činil 23 477 Kč, zatímco za rok 2024 dosáhl výše 32 215 Kč. Dále bylo zjištěno, že pracovní poměr byl ukončen uplynutím doby určité dle dodatku č. , hodnota, k pracovní smlouvě.

14. Z registru vozidel soud zjistil, že žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel osobního automobilu , Anonymizováno, , Anonymizováno, (datum první registrace 12. 9. 2001).

15. Z potvrzení zaměstnavatele o příjmech soud zjistil, že žalovaný je od května 2025 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , kde dosahuje průměrného měsíčního příjmu ve výši 27 676 Kč.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec18. Dle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

19. Dle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

20. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 téhož ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

21. Podle ust. § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

22. Dle ust. § 922 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

23. Soud má z provedeného dokazování za zjištěné, že žalobce je dítětem žalovaného, které není schopno se samo živit, neboť se připravuje na budoucí povolání. Ve školním roce 2024/2025 byl studentem 4. ročníku střední odborné školy , právnická osoba, , obor , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a od akademického roku 2025/2026 byl přijat k prezenčnímu studiu na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, v , adresa, , obor , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, . Žalovaný je tak povinen ve smyslu § 911 a násl. občanského zákoníku přispívat na výživu žalobce.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec26. Soud při rozhodování o výši výživného přihlédl k majetkovým poměrům žalovaného, které byly podrobně zjištěny z provedeného dokazování, přičemž z důvodu procesní pasivity žalovaného nebylo možné zjistit jeho aktuální bytové poměry. Žalovaný byl v období od 17. 7. 2023 do 31. 12. 2024 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., kde dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 32 215 Kč. Od května 2025 je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., kde jeho průměrný měsíční příjem činí 27 676 Kč. V minulosti pobíral invalidní důchod, který zanikl v roce 2022. V rozhodném období byl opakovaně veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a pobíral podporu v nezaměstnanosti, která dosahovala až 23 081 Kč měsíčně. Dále pobíral příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

27. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný má dostatečné schopnosti, možnosti a majetkové poměry k tomu, aby přispíval na výživu žalobce vyšší částkou, než činí dosavadní výživné. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaný má další vyživovací povinnost vůči nezletilé dceři , jméno FO, , na kterou má nově stanoveno výživné ve výši 5 500 Kč měsíčně.

28. Při rozhodování o účinnosti zvýšení výživného soud zohlednil vývoj majetkových poměrů žalovaného. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právě od července 2023 došlo k zásadní změně v příjmové situaci žalovaného, kdy po období evidence na úřadu práce a pobírání dávek začal opětovně vykonávat výdělečnou činnost s příjmem převyšujícím částku, ze které bylo původně výživné stanoveno. Před tímto obdobím byly jeho příjmy nestabilní a nižší, tvořené zejména dávkami státní podpory.

29. Soud proto považoval za spravedlivé a přiměřené, aby zvýšení výživného reflektovalo právě období, kdy žalovaný začal vykonávat stabilní zaměstnání s příjmem odpovídajícím jeho kvalifikaci a možnostem. Účinnost zvýšení výživného byla proto stanovena od 1. 8. 2023, tedy bezprostředně po nástupu žalovaného do zaměstnání u , právnická osoba, ., kdy došlo k objektivnímu zlepšení jeho majetkových poměrů. Soud se zároveň zabýval otázkou, zda má být při rozhodování o výši výživného zohledněna skutečnost, že žalovaný po skončení pracovního poměru u , právnická osoba, . byl po určitou dobu opět veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. V tomto směru však soud vycházel ze zásady, že výživné má být stanoveno s ohledem na dlouhodobé schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného, nikoliv pouze podle aktuálního výpadku příjmu, který může být dočasný. Žalovaný je vyučen jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, , má pracovní zkušenosti, a z dostupných údajů vyplývá, že na trhu práce existuje široká nabídka pracovních míst odpovídajících jeho kvalifikaci a možnostem. Navíc žalovaný od května 2025 opět nastoupil do zaměstnání u společnosti , právnická osoba, ., kde dosahuje průměrného měsíčního příjmu ve výši 27 676 Kč a k tomu i nadále pobírá příspěvek na bydlení. V období před 1. 8. 2023 žalovaný nevykonával stabilní výdělečnou činnost a jeho příjmy byly tvořeny převážně dávkami státní podpory, které byly nízké a nestálé. Soud proto neshledal dostatečné předpoklady pro navýšení výživného v tomto období. Z tohoto důvodu byla žaloba v části požadující zvýšení výživného zpětně od 1. 2. 2022 do 31. 7. 2023 zamítnuta jako nedůvodná.

30. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud tedy považuje za přiměřené zvýšit výživné žalobci v souladu s jeho návrhem z částky 4 500 Kč na částku 6 000 Kč měsíčně, a to s účinností od 1. 8. 2023. Nedoplatek na výživném za období od 1. 8. 2023 do 31. 7. 2025 ve výši 36 000 Kč je žalovaný povinen hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek.

31. Rozsudek, kterým bylo naposledy o výši výživného rozhodnuto, byl tímto rozsudkem změněn.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 050 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení navzdory skutečnosti, že v části žaloby týkající se zvýšení výživného za období od 1. 2. 2022 do 31. 7. 2023 nebyl žalobce úspěšný. Neúspěch žalobce se týkal pouze dílčí části návrhu, přičemž nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby při podání žaloby přesně určil okamžik, od kdy je zvýšení výživného důvodné, neboť tato skutečnost silně závisí na skutkových zjištěních ohledně majetkových poměrů žalovaného, které žalobci v době podání návrhu přirozeně nemohly být známy a byly zjištěny až na základě provedeného dokazování a komplexním posouzení ze strany soudu.