8 C 102/2017

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Uhrynovou ve věci žalobkyní: a) titul celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky ve výši částka s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním oprávněným společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně jsou povinny zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

IV. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně nahradit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhaly zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně vlastní nemovitost – dům [číslo] stojící na parcele [číslo] k.ú. [část obce], když na základě Dohody o užívání bytu byl byt [číslo] ve druhém patře poskytnut k užívání žalovanému, a to na dobu určitou od [datum] do [datum] [ulice] nájemné činilo [částka], poplatky [částka] měsíčně za osobu, celkem tedy [částka], jelikož žalovaný byt obýval se svou přítelkyní. Vzhledem k tomu, že po uplynutí sjednané doby nájmu, žalovaný byt užíval, nepředal ho a žalobkyně nedaly výzvu k vyklizení, došlo ze zákona k prodloužení nájmu, a to až do [datum]. Dne [datum] byl sepsán protokol o zjištění současného stavu bytu, a to z důvodu, že žalovaný již nechtěl byt užívat, avšak k převzetí bytu nedošlo. Za [anonymizováno] [rok] uhradil žalovaný částku [částka], nadále již neuhradil ničeho. Ke dni sepsání protokolu tak činí dlužná částka [částka] za nájem a [částka] za služby, do [datum] pak dalších [částka]. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaný uvedl, že žaloba není důvodná. Uzavřel sice nájemní smlouvu na dobu určitou do [datum], nicméně dle této dohody nedošlo k žádnému prodloužení doby trvání nájmu, neboť k prodloužení mohlo dojít pouze na základě oboustranné písemné dohody, ta uzavřena nebyla. Žalovaný nikdy žalobkyni nesdělil, že by chtěl v nájmu pokračovat, a to ani ústně. V době, kdy nájem skončil, měl nicméně mimořádné pracovní povinnosti, a proto se strany dohodly, že žalovaný zaplatí část nájmu za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Žalobkyně o vůli žalovaného nepokračovat v nájmu věděly, mezi stranami došlo také k sms konverzaci ohledně předání bytu. Byt vystěhoval ke dni [datum] s [jméno] [příjmení], nepředal však klíče, jelikož termín předání žalobkyni nevyhovoval a následně došlo k přerušení komunikace. Přibližně měsíc poté byl sepsán protokol, ten však žalovaný odmítl podepsat, neboť žalobkyně uváděly závady, které v bytě existovali již při nastěhování.

3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedly, že tvrzení žalovaného nejsou pravdivá. [příjmení] [částka] v prosinci byla jen splátkou za nájemné, neboť žalovaný neměl dostatek finančních prostředků na zaplacení celého nájmu. Kdyby žalobkyně věděly, že žalovaný nechce v nájmu pokračovat, nikdy by se ho neptaly, zda chce byt předávat. Protože na tuto sms žalovaný nereagoval, dal najevo, že chce v nájmu pokračovat. Žalovaný ignoroval žalobkyně, v bytě měl nějaké věci, závady v době nastěhování v bytě nebyly, jinak by je žalovaný jistě chtěl zaznamenat v protokole o převzetí při nastěhování do bytu.

4. Účastníci učinili nesporným, že byla uzavřena dohoda o užívání bytu dne [datum] a že nájemné (vč. služeb) bylo pravidelně hrazeno do konce [anonymizováno] [rok].

5. Z listu vlastnictví [číslo] k.ú. [část obce], soud zjistil, že žalobkyně vlastní nemovitost – parcelu [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], když součástí tohoto pozemku je stavba [adresa].

6. Z dokumentu označeného jako Dohoda o užívání bytu soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi pronajímatelem (žalobkyně) a nájemcem (žalovaným). Jako spolubydlící zde byla uvedena [jméno] [příjmení] Dohoda se týkala bytu [číslo] ve druhém patře domu na adrese [ulice a číslo] a byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Možnost prodloužení nájmu byla stanovena v čl. 3, a to po oboustranné písemné dohodě mezi stranami. [ulice] nájemné činilo [částka], k této částce bylo nutné připočítat měsíčně [částka] za služby pro jednu osobu. Při podpisu smlouvy byla složena jistota [částka]. Ohledně skončení nájmu bylo stanoveno, že k předání dojde v 11 hod. posledního dne trvání nájmu. Pokud nedojde k předání, vlastnice bytu si vyhradily právo byt znepřístupnit výměnou vložky FAB u vstupních dveří a případně z bytu odstranit věci, které patří nájemci a následně požadovat [částka] za každý den uskladnění, nejvýše však po dobu 10 dnů.

7. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne došlo k předání bytu žalovanému.

8. Z sms zprávy z pondělí [datum] soud zjistil, že žalobkyně psala žalovanému, že pokud bude chtít byt ve st předat, nemůže dorazit v 11 hod ale až ve 13 hod.

9. Fotografie ze dne [anonymizováno] zachycuje prázdnou místnost.

10. Z sms zprávy ze dne [datum], kterou zaslala [jméno] [příjmení] z [webová adresa] žalobkyni, soud zjistil, že pí. [příjmení] hovořila se žalovaným, který už v bytě nebydlí, nicméně tam měl ještě nějaké věci. Nepohodl se s přítelkyní a nevěděl, že má platit nájem. Bylo navrhnuto, že dojde ke zpětnému předání a vystěhování věcí žalovaného.

11. Z dokumentu ze dne [datum] sepsaného žalobkyní a [titul]. [příjmení] za [anonymizována dvě slova] a označeného jako Protokol o zjištění současného stavu bytu [číslo] se zjišťuje stav bytu, dále že od [anonymizováno] [rok] nebylo hrazeno nájemné a byt byl k tomuto datu nevymalován, neuklizen, ve dřezu byl nepořádek, poškozená kuchyňská linka a nevrácené klíče. I nadále nevráceny klíče od vstupních dveří do průjezdu. Žalovaný uvedený protokol nepodepsal.

12. Z výzvy sepsané žalobkyní ze dne [datum] (včetně vrácené obálky), která byla zaslána žalovanému na adresu trvalého pobytu, soud zjistil, že žalobkyně sdělily žalovanému, že aplikují § 2285 NOZ ohledně prodloužení nájemního vztahu, neboť byt žalovaný nepředal, bydlí v něm a chce v něm proto bydlet i nadále. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného nájemného.

13. Z příjmového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] v bytě [číslo] provedl instalatérské práce, za což účtoval žalobkyni částku [částka]. Z příjmového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] v bytě [číslo] vymalovala byt a provedla úklid, za což účtovala žalobkyni částku [částka].

14. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] zaslané na adresu trvalého bydliště žalovaného se zjišťuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky [částka].

15. Z výslechu žalobkyně [titul] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že původně byla smlouva na jeden rok, prodloužení nájmu dovozovaly žalobkyně z toho, že žalovaný nesdělil, že tam nadále bydlet nechce. Byl mu zaslán doporučený dopis, zda tam bydlet, žalovaný na něj nereagoval, proto se domnívaly, že tam bydlet chce. Do bytu vstoupily žalobkyně teprve v [anonymizováno] [rok], byt byl neuklizený, nevymalovaný, bylo tam nějaké koště a další věci. Byt byl následně pronajatý až v [anonymizováno] [rok], do té doby se nenašel vhodný zájemce. Zprávu dne [datum] psaly žalobkyně žalovanému ze slušnosti, ale on neodpověděl, takže z toho vyvodily jeho zájem pokračovat v nájmu. K žádnému výslovnému aktivnímu projevu vůle ze strany žalovaného nedošlo. Dne [datum] si žalovaný z bytu odnesl koště a nějaké tašky, od tohoto data byl pak byt prázdný, žádný z nájemníků tam neměl své věci.

16. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že v bytě bydlel se svou přítelkyní, se kterou se rozešli, ona se odstěhovala v [anonymizováno] [rok], on se následně odstěhoval ke kolegovi do [část obce]. Byl si vědom skutečnosti, že byt nestihne vyklidit do konce [anonymizováno] [rok], a proto navrhl žalobkyním, že si tam další dva týdny ponechá věci za částku [částka] a byt vyklidí do poloviny [anonymizováno]. Šlo o ústní dohodu s [titul] [celé jméno žalobkyně]. Žalovanému pomáhal se stěhováním kamarád [příjmení], při stěhování potkali žalobkyně. V bytě po jeho opuštění zůstal kýbl a koště, žalovaný nevrátil klíče, neboť předpokládal, že si nový nájemce, stejně jako on, vymění FAB, a proto klíče nebude potřebovat. Se žalobkyní se pokoušel spojit, termín schůzky však nebyl dohodnut. Následně se mu ozvala [jméno] [příjmení] z realitní kanceláře, proto do bytu přišel, ale odmítl podepsat protokol, jelikož vady zmíněné v tomto protokole, neodpovídaly reálnému stavu. Protože byla smlouva na rok, považoval za nadbytečné hovořit o jejím skončení.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé přítelkyně žalovaného, soud zjistil, že s ním bydlela v předmětném bytě. Ta se většinou starala o hrazení nájmu, odstěhovala se v [anonymizováno] [rok] po rozchodu. Z bytu si vzala téměř všechny věci. Žalovaný neprojevil, že by v bytě chtěl nadále bydlet, měl následně pronajatý jiný byt v [obec]. Svědkyni žalovaný poslal fotku, kde je vidět vyklizený byt s tím, že je vše vyklizeno a byt předán.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], kamaráda žalovaného, soud zjistil, že právě on žalovanému pomáhal se stěhováním z bytu, přibližně [anonymizováno] – [anonymizováno] roky zpět. Byly stěhovány těžké věci, s ohledem na časový odstup však není možné uvést, zda v bytě něco zůstalo, jednalo se o teplý slunečný den. Při stěhování svědek a žalovaný potkali žalobkyně, ty se tázaly, kam se žalovaný stěhuje. Ten jim sdělil, že mu přeci končí smlouva. Svědek si nepamatoval, zda v bytě něco zůstalo.

19. Z výslechu [titul]. [jméno] [příjmení], administrativní podpory v rámci realitní kanceláře spolupracující se žalobkyní, soud zjistil, že ta byla při uzavírání rezervační smlouvy. U následného převzetí ani předání bytu nebyla přítomna. Psala však sms, pamatuje si, že předání bylo problematické, zřejmě měl žalovaný v bytě nějaké věci, v bytě sice nebydlel, ale nepředal ho. Nájemní smlouva byla vzorová, vytvořená žalobkyní.

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako vlastnice nemovitosti pronajaly žalovanému jako nájemci byt [číslo] na adrese [adresa] [ulice] nájemné činilo [částka], když k této částce bylo nutné připočítat [částka] za osobu/měsíc představující poplatek za užívání bytu. Žalovaný v bytě do [anonymizováno] [rok] bydlel se svou přítelkyní. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že nájem je možné prodloužit pouze na základě písemné dohody obou stran. Uvedené soud zjistil z dohody o užívání, z výslechu účastníků a svědkyně [příjmení]. Žalovaný s ohledem na svou pracovní vytíženost požádal žalobkyně, aby mu bylo umožněno byt opustit až v polovině [anonymizováno] [rok], na základě čehož uhradil žalobkyním částku [částka]. Žalovaný však k předání bytu přistoupil laxně, když byt nepředal v řádném termínu, tedy v den skončení nájmu. V bytě zůstaly prostředky na úklid, stejně tak nedošlo k předání klíčů. K předání bytu došlo až dne [datum]. Žalobkyně si byly vědomy, že žalovaný nechce v bytě dál bydlet, proto se ho také v sms zprávě ze dne [datum] tázaly na předání bytu v 11 hod (jak bylo stanoveno ve smlouvě).

21. V posuzované věci se žalobkyně domáhají zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nedoplatku na nájemném, neboť mělo dojít k prodloužení nájemního vztahu na další rok. Mezi stranami není sporu o tom, že byla uzavřena dohoda ohledně užívání bytu dne [datum], stejně tak není sporu o tom, že poslední platba ve výši [částka] byla uhrazena v [anonymizováno] [rok] a žalovaný byt předal až v [anonymizováno] [rok].

22. Mezi účastníky byla uzavřena dohoda o užívání bytu, když z obsahu smlouvy je zřejmé, že se jedná o nájemní smlouvu ve smyslu § 2235 a násl. občanského zákoníku. Z hlediska důvodnosti žalovaného nároku tedy soud posuzoval, zda došlo k prodloužení nájmu do [datum].

23. Soud vycházel z ustanovení § 2285 občanského zákoníku, dle kterého platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

24. Jak vyplývá z obsahu smlouvy, strany se dohodly na tom, že k prodloužení ve smyslu § 2285 občanského zákoníku může dojít pouze na základě písemné dohody obou stran. Uvedená dohoda však nikdy sepsána nebyla. Stejně tak samy žalobkyně tvrdí, že nedošlo k žádnému aktivnímu projevu žalovaného, ze kterého by bylo možné dovodit, že v bytě nadále bydlí a bydlet chce. Z sms zprávy, kterou zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum], naopak plyne, že záměr žalovaného byt předat byl žalobkyni znám. Protože nebyla uzavřena písemná dohoda o prodloužení, nelze považovat nájemní vztah za prodloužený. K tíži žalovaného je však nutno klást, že k faktickému předání bytu v řádném termínu nepřistoupil, když k celé záležitosti s předáním bytu přistoupil velmi nezodpovědně. Po celou dobu si ponechal klíče a v bytě zanechal také drobnosti, které měly sloužit k úklidu bytu.

25. Podle § 2295 občanského zákoníku pak platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Toto ustanovení má chránit pronajímatele v situaci, která nastala právě v posuzovaném případě – nájemní vztah skončil, nájemce však byt nepředá, jsou v něm umístěny jeho věci, a proto nemůže pronajímatel s konkrétním bytem dále disponovat. Jedná se tedy o náhradu ve výši nájemného (bez služeb) sloužící k tomu, aby byl na jedné straně nájemce motivován byt předat a na druhé straně byly pokryty náklady pronajímatele, který byt nemůže pronajmout nikomu dalšímu. Uvedená náhrada přísluší pronajímateli až do dne, kdy dojde ke skutečnému předání.

26. S ohledem na výše uvedené, tedy že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou do [datum], k prodloužení nájemního vztahu nedošlo, nicméně žalovaný byl v prodlení s předáním bytu, když jej nevyklidil a nepředal klíče, k čemuž došlo až dne [datum], náleží žalobkyním náhrada ve smyslu § 2295 občanského zákoníku [ulice] nájemné činilo [částka], tudíž za měsíc [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] a polovinu měsíce [anonymizováno] [rok] činí dlužná částka [částka] ([částka] doplatek za [anonymizováno], [částka] [anonymizováno], [částka] [anonymizováno], [částka] část [anonymizováno]) a co do této výše bylo žalobě vyhověno. Nárok žalobkyň na zákonný úrok vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, když žalovaný byl k úhradě vyzván.

27. Ve zbytku, tj. co do částky [částka], byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyním nepřísluší náhrada odpovídající nájemnému (a služeb) za celý rok, neboť k prodloužení nájmu nedošlo a žalobkyně tak po předání bytu v [anonymizováno] [rok] mohly svou nemovitost dále pronajmout. Skutečnost, že další nájemce se našel až s delším časovým odstupem, nelze klást k tíži původního nájemce.

28. Soud zamítl důkazní návrhy na provedení důkazu [titul]. [příjmení] pro nadbytečnost, když výslech této svědkyně, kterou navíc nelze předvolat, neboť odjela do ciziny a je dlouhodobě nekontaktní, by nic nezměnil na právním posouzení věci, tedy že k prodloužení nájmu nedošlo. Za situace, kdy žalovaný sám potvrdil, že byt řádně nepředal a ponechal v něm nějaké své věci, není důvodné dále pátrat po svědkyni, jestliže byl skutkový stav pro rozhodnutí ve věci dostatečně zjištěn.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 51,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,66 % a úspěchu žalobkyní v rozsahu 24,34 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, odpor a odůvodnění, účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum]) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (nezahájené jednání dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.

30. O náhradě nákladů řízení vůči státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého, stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení placené státem činí svědečné vyplacené svědkyni [jméno] [příjmení] ve výši [částka]. Žalobkyně byly neúspěšné co do 75,66 %, čemuž odpovídá částka [částka], žalovaný pak uhradí na účet zdejšího soudu částku [částka] (neúspěch 24,34 %).