8 C 125/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 817,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 817,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 817,15 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 817,15 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum se žalovaný podrobil v rámci silniční kontroly na výzvu Policie ČR odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiných návykových látek v krvi v anonymizována dvě slova a.s., nemocnice o. z., sídlem adresa (dále jen„ nemocnice“), kam byl za tímto účelem služebním vozem žalobce dopraven. Za odběr biologického materiálu vyúčtovala fakturou číslo nemocnice žalobci částku 70,15 Kč a za provedení laboratorního vyšetření vyúčtovala fakturou číslo nemocnice žalobci částku 3 400 Kč, přičemž obě vyfakturované částky žalobce uhradil. Co se týče dopravy žalovaného do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnických služeb, kdy bylo k přepravě užito služební vozidlo Škoda Octavia, 1UA číslo, nárokuje si žalobce náklady za dopravu ve výši 47 Kč. Následně fakturou číslo přeúčtoval žalobce tyto částky žalovanému. Žalovaný dlužné částky do dnešního dne nezaplatil ani přes výzvu. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 817,15 Kč s příslušenstvím odpovídající nákladům uhrazených žalobcem za dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb služebním vozidlem Policie ČR ve výši 47 Kč a dále za provedení laboratorního vyšetření a odběru biologického materiálu žalovaného v nemocnice v celkové výši 3 470,15 Kč, jelikož laboratorní vyšetření prokázalo přítomnost tetrahydrocannabinolu v krvi. Tyto částky žalobce vyúčtoval žalovanému k zaplacení fakturou číslo se splatností dne datum, nicméně ten na vyfakturovanou částku ničeho neuhradil. Podle ust. § 24 odst. 1 ve spojení s § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyšetření biologického materiálu hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Žalobce rovněž vynaložil náklady na dopravu žalovaného do nemocnice ve výši 47 Kč. Žalovanému tak vznikla s odkazem na shora citované zákonné ustanovení povinnost uhradit žalobci náklady vynaložené žalobcem za odběr a laboratorní vyšetření biologického materiálu spolu s náklady za dopravu do shora uvedeného zdravotnického zařízení. S ohledem na to, že žalovaný tak dosud neučinil, vzniklo žalobci vedle práva na zaplacení peněžité částky též právo na úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 15 % ročně). Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce je v řízení od soudního poplatku osvobozen podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč. Jelikož žalovaný od soudního poplatku osvobozen není a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, vznikla žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.