8 C 154/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 960,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 960,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 931,92 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 2 731,92 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28,44 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v rámci které si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. bankovní účet pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto účtu s limitem do 3 000 Kč Součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky banky. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit, čímž na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 731,92 Kč, který žalovaný nevyrovnal. Právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou dlužnou částku převedl ke dni datum na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet a žalovaný byl vyzván k úhradě. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet se žalovaný ke dni datum opět dostal do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 28,44 Kč, který rovněž neuhradil. Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. Soud postupoval za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Z listinných důkazů předložených žalobcem má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal vést ve prospěch žalovaného běžný účet č. bankovní účet a poskytnout mu kontokorentní úvěr anonymizováno s povoleným limitem 3 000 Kč. Žalovaný se v rozporu se smlouvou a obchodními podmínkami původního věřitele dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který ani přes předžalobní výzvu k plnění ze dne datum neuhradil. Žalobci tak vznikl nárok i na smluvní úrok z prodlení ve výši 21,99 % ročně z dlužné částky. Shora uvedená zjištění soud učinil ze smlouvy o bankovních produktech a službách, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu žalovaného a oznámení banky o úrokových sazbách. Dále bylo v řízení prokázáno, že pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum O postoupení pohledávky na žalobce původní věřitel žalovaného informoval dopisem ze dne datum. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení žalované částky s příslušenstvím podle smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, v rámci které si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru s úvěrovým limitem 3 000 Kč. Žalovaný se však dostal do neoprávněného debetního zůstatku, který dosud nevyrovnal. V daném případě účastníci uzavřeli podle ust. § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v tehdy platném znění, smlouvu o běžném účtu, na jejímž základě právní předchůdce žalobce zřídil žalovanému účet, přijímal na něj vklady a platby a uskutečňoval z něj výplaty a platby. Zároveň právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 497 obchodního zákoníku. Žalovaný své povinnosti, vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy, porušil tím, že přečerpal zůstatek účtu a vzniklý dluh (debetní zůstatek) neuhradil. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobci dluh ze smlouvy v dohodnuté době, se dostal do prodlení a je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobce stal oprávněným domáhat se žalované částky namísto původního věřitele (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 960,36 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.