8 C 221/2022
č. j. 8 C 221/2022-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Děčíně rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k zaplacení částky 27 032,23 Kč s příslušenstvím. Soud uznal, že žalovaný porušil smlouvu o kontokorentním úvěru a zůstal v prodlení s úhradou dluhu. Rozsudek byl opřen o § 127 zákona o platebním styku a § 1970 občanského zákoníku, který stanovuje zákonný úrok z prodlení. Soud také přikázal žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 2 534 Kč k rukám advokáta žalobkyně.
Plný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 27 032,23 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27 032,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 232,23 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 25 232,23 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 789,80 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku 27 032,23 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o bankovních produktech a službách, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno, kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný přečerpal peněžní prostředky, čímž na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který, ač upomínán, nevyrovnal a neučinil tak ani poté, co byla v souladu se smlouvou dlužná částka převedena ke dni datum na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet a žalovaný byl vyzván k úhradě. Jelikož žalovaný dlužnou částku nesplatil, došlo ze strany právního předchůdce žalobce k zesplatnění úvěru ke dni datum Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Ke dni postoupení žalovaný dluží kromě jistiny 25 232,23 Kč smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 789,80 Kč. Ode dne následujícího žalobci náleží sjednaný úrok z jistiny ve výši 21,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
3. Soud vzal v řízení za prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal vést ve prospěch žalovaného běžný účet č. bankovní účet, provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu s proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Zároveň se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno s povoleným limitem 20 000 Kč, což bylo zjištěno ze smlouvy. Žalovaný se v rozporu se smlouvou a produktovými podmínkami kontokorentního úvěru dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který ani přes upomínku neuhradil. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva a úvěr ke dni datum zesplatnil. Shora uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o běžném účtu, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek kontokorentního úvěru, sazebníku banky, výpisů z úvěrového účtu žalovaného a oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný. Dále bylo v řízení prokázáno, že pohledávka byla postoupena žalobci dne datum, o čemž byl žalovaný ze strany původního věřitele informován dopisem ze dne datum. Uvedená zjištění soud učinil ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky.
4. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 27 032,23 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o běžném účtu a o poskytnutí úvěru na tomto účtu, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému kontokorentní úvěr s povoleným limitem 20 000 Kč, žalovaný však překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. V daném případě soud po právní stránce věc posoudil podle § 127 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v platném znění, a § 2662 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v platném znění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.). Žalobci tak vzniklo vedle práva na vrácení jistiny úvěru a zaplacení smluvních poplatků též právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky je dáno ust. § 1879 o. z. Jelikož nároky žalobce byly shledány po právu, zavázal soud žalovaného k jejich zaplacení rozsudečným výrokem.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 082 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 032,23 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.
6. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.