8 C 241/2015

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 462 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 2 462 Kč se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Platební rozkaz název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací se zrušuje podle § 173 odst. 2 o.s.ř., neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal zaplacení částky 2 462 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně od datum do zaplacení. Uvedl, že žalovanému bylo dodáno zboží, žalovaný zboží převzal, avšak za zboží nezaplatil. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Po vydání platebního rozkazu, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, bylo řízení ze zákona přerušeno, neboť usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka – anonymizována tři slova, byl zjištěn úpadek žalovaného jako dlužníka, následně pak bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. V řízení bylo pokračováno až po skončení insolvenčního řízení. Dne datum vydal název soudu usnesení č.j. spisová značka –B – 30, kde soud osvobodil žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Usnesení nabylo právní moci. Podle § 414 insolvenčního zákona, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (odst. 1). ulice podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odst. 2). ulice podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (odst. 3). V insolvenčním řízení žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud insolvenční dospěl k závěru, že u dlužníka jsou splněny všechny zákonné podmínky pro osvobození dlužníka od placení pohledávek, a proto rozhodl ve smyslu § 414 insolvenčního zákona a dlužníka od placení pohledávek osvobodil (viz usnesení shora). Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, sice v neuhrazeném rozsahu nadále existuje, dlužník však je rozhodnutím insolvenčního soudu zbaven povinnosti ji věřiteli zaplatit. Pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat; v soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat (pohledávka má povahu naturální obligace). Z uvedeného důvodu se žalobce nemůže úspěšně domáhat přiznání žalované částky a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady v tomto řízení nevznikly. Výrokem III. byl zrušen platební rozkaz, neboť nebyl doručen žalovanému. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.