8 C 26/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 886 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 886 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 886 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 886 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla do útulku pro zvířata provozovaném žalobcem předána kočka, která byla zaevidována pod jménem příjmení. Následně bylo žalobcem zjištěno, že vlastníkem ustájeného zvířete je žalovaná. Dne datum byla kočka předána žalované. Za 2 dny ustájení žalobce vynaložil 120 Kč, dále vynaložil 500 Kč za odchyt, 56 Kč za výjezd a 210 Kč za veterinární péči. Žalovaná z této částky ničeho neuhradila, přestože byla žalobcem vyzvána k úhradě. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Proto soud za splnění podmínek postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce má vůči žalované právo na náhradu nákladů, které žalobce vynaložil na ustájení kočky ve vlastnictví žalované v anonymizováno útulku pro toulavá a opuštěná zvířata v obec v období od datum do datum ve výši 120 Kč, a dále odpovídající nákladům ve výši 500 Kč za odchyt, 56 Kč za výjezd a 210 Kč za veterinární péči. Podle ust. § 1058 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je-li nalezeno zvíře, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka, oznámí nálezce nález bez zbytečného odkladu obci, nelze-li z okolností poznat, komu má být vráceno. Podle odst. 2 téhož ustanovení osoba, která nalezené zvíře opatruje, o ně pečuje jako řádný hospodář, dokud se jej neujme vlastník. Podle ust. § 1059 odst. 1 o. z. je-li nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu nálezce vlastnické právo. Podle odst. 2 téhož ustanovení prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li obec zvíře neodvolatelně osobě, která provozuje útulek pro zvířata, může tato osoba se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do čtyř měsíců ode dne, kdy jí bylo zvíře svěřeno. Byl-li nález vyhlášen až po předání zvířete, počne lhůta běžet od vyhlášení nálezu. Podle ust. § 46 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., veterinárního zákona, ve znění pozdějších předpisů, obec hradí náklady spojené s odchytem a karanténováním odchyceného zvířete není-li jeho chovatel znám. Podle ust. § 42 odst. 4 veterinárního zákona je chovatel povinen uhradit náklady na odchyt zvířete a dočasnou péči o ně osobě, která tyto náklady vynaložila. Žalovaná, jakožto vlastník kočky, kterou chovala v zájmovém chovu, tuto kočku opustila (§ 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů), čímž zapříčinila vznik nákladů na straně žalobce. Proto soud žalobě vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení toliko v částce 1 200 Kč, a to s ohledem na závěry učiněné v nálezu Ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 2396/09 ze dne datum, přičemž v tomto smyslu za účelně vynaložené náklady shledal zaplacený soudní poplatek v částce 1 000 Kč a hotové výdaje žalobce ve výši 200 Kč dle ust. § 1 odst. 1, 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. Náklady zastoupení advokátem, kterému by náležela odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, pak považuje za neúčelně vynaložené. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.