8 C 54/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 273,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 273,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 191,01 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 4 273,01 Kč s příslušenstvím z celkové částky 17 191,01 Kč. Dle tvrzení žalobce zmocněnec žalobce provedl dne datum kontrolu v odběrném místě ulice a číslo, obec, u které zjistil, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny. Za tento skutek byla žalovaná odsouzena anonymizováno rozsudkem zdejšího soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, v rámci kterého bylo žalované uloženo nahradit žalobci škodu ve výši 12 918,26 Kč. Žalobce dále požaduje částku 4 273,01 Kč, kterou musela vynaložit externí společnosti za zjištění neoprávněného odběru. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek dle § 115a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) soud rozhodl ve věci, aniž nařizoval jednání. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná v době od datum do datum v domě na adrese adresa, což žalobce zjistil prostřednictvím zmocněnce během kontroly dne datum. Za trestný čin krádeže byla žalovaná pravomocně odsouzena (spisová značka). Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly žalobcem zaplaceny společnosti právnická osoba, žalovaná je však ani přes výzvu neuhradila. Dle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ energetický zákon“), při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Jelikož dle § 51 odst. 3 energetického zákona jsou škodou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, má žalobce právo i na úhradu vynaložených nákladů v prokázané výši 4 273,01 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobci přiznal za žalovanou nejen částku celkem ve výši 4 273,01 Kč, ale i úrok z prodlení uplatněný v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož shora uvedeným trestním rozsudkem byla žalobci přiznána pouze jistina dlužné částky, nikoli úrok z prodlení, uložil soud žalované uhradit úrok z prodlení nejen z částky přiznané tímto rozsudkem, ale i z částky přiznané uvedeným trestním rozsudkem, neboť i na úrok z prodlení z této částky má žalobce dle hmotného práva nárok. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Povinnost žalované k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozen. Výše poplatku činí 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.