10 C 114/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 53 631 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 698 Kč, úrok ve výši 7 % ročně z částky 11 698 Kč od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 698 Kč od , datum, do zaplacení. To vše do tří od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 3 697 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do částky 38 236,52 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, se žaloba zamítá.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 46 509 Kč s příslušenstvím a současně zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 122,52 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila a k nařízenému jednáním se (bez omluvy) nedostavila.

3. Soud tak rozhodoval toliko na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, na jejichž podkladě zjistil, že účastnice řízení uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelskému úvěru, z jejíhož titulu byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč s tím, že v rámci sedmadvaceti měsíčních splátek zaplatí žalovaná žalobkyni celkem částku 125 424 Kč, přičemž ve smlouvě byla deklarována „zápůjční úroková sazba“ ve výši 73,95 % ročně; současně byla v bodu 6.5 smlouvy ujednána v případě (předčasného) zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Dále soud zjistil, že dne , datum, byla částka 40 000 Kč žalované vyplacena (na jí označený bankovní účet), a že před zesplatněním úvěru žalovaná celkem žalobkyni zaplatila částku 28 302 Kč.

4. Při jednání konaném dne , datum, soud žalobkyni seznámil s předběžným právním názorem, odvíjejícím se od závěrů přijatých např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022 sp. zn. 33 Cdo 60/2021, že v předmětné smlouvě je neplatné ujednání o úroku, a to z důvodu jeho nepřiměřené výše. Jelikož tento právní názor soud žalobkyni vyjevil již ve skutkově obdobné věci, vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , a posléze i ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , nepovažoval soud za nutné poskytnout žalobkyni lhůtu k případnému doplnění (změně) žaloby, a na jednání přítomná právní zástupkyně žalobkyně ostatně o poskytnutí lhůty nepožádala a žalobu – po poučení – nedoplnila.

5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a žalobkyní jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž ji neshledal jako celek za neplatnou (bez ohledu na procesní pasivitu žalované), když současně (viz shora) soud neshledal důvod pro označení smlouvy za absolutně neplatnou mj. i proto, že nebyla naplněna hypotéza ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

6. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 60/2021, na který soud žalobkyni výslovně odkázal, dovolací soud mimo jiné uvedl: „V rozsudku ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, pak Nejvyšší soud konkrétně uzavřel, že případná neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. V případě závěru o neplatnosti ujednání o úrocích pak soud určí zápůjční úrokovou sazbu podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako repo sazbu uveřejněnou Českou národní bankou platnou v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru“.

7. Je tak zjevné, že na základě citované úvahy je možno přistoupit k právní fikci, že si účastnice řízení v předmětné úvěrové smlouvě ujednaly úrok ve výši repo sazby uveřejněné Českou národní bankou platnou v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy v daném případě ve výši 7 % ročně.

8. Jelikož žalobkyně – přes poučení – soudu neposkytla potřebnou součinnost, soud prvním výrokem rozsudku žalobkyni přiznal jí uplatněný nárok v rozsahu poskytnuté jistiny, snížené o žalovanou prokazatelně zaplacenou částku 28 302 Kč, a to včetně „moderovaného“ úroku, a v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku rovněž včetně zákonného úroku z prodlení.

9. Druhým výrokem současně soud uložil žalované povinnost zaplatit ujednanou smluvní pokutu, a to ve výši vypočítané – v souladu s ujednáním v bodu 6.5 smlouvy – z „nové jistiny“ ve výši 11 698 Kč, a to od , datum, do dne vyhlášení tohoto rozsudku, neboť na předmětném ujednání neshledal rozpor se zákonem, respektive nedospěl k závěru, že by vzhledem k rozhodným okolnostem věci mělo být namístě označit toto ujednání za rozporné s dobrými mravy. V důsledku procesní pasivity žalované pak soud neměl prostor ani pro úvahu, zda není namístě tuto smluvní pokutu přiměřeně snížit (srov. ustanovení § 2051 občanského zákoníku).

10. Třetím výrokem pak v části, jež přes předchozí poučení neodpovídá shora uvedenému právnímu závěru, soud žalobu zamítl.

11. O nákladech řízení konečně rozhodl soud na základě ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.