10 C 31/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zapl. 71 710 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 30 710 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 52 208 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně a pohledávku ve výši 19 502 Kč, a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % p. a., a to z částky 41 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne 193 593 Kč.

2. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní (věřitelem) a žalovaným (dlužníkem) smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 41 000 Kč dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,62 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 3 361 Kč, a to počínaje červnem 2019. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení, když v souvislosti s poskytnutým úvěrem neuhradil žalobkyni žádnou částku. V souladu se smluvním ujednáním došlo k zesplatnění úvěru, kdy žalobkyni vzniklo v důsledku prodlení žalovaného právo na zaplacení smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy ve výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč dle čl. 6 smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6 smlouvy, a to ke dni [datum] Podle bodu 6.5 smlouvy potom ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši 50 810,84 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu [číslo] smlouvy bylo sjednáno, že pokud nebude po zesplatnění úvěru zaplacena nová jistina úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dlužníkovi povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od [datum] až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná částka se tedy skládá z dlužné nové jistiny v celkové výši 50 810,84 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč, náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru kapitalizované k datu vyhotovení žaloby ve výši 19 502 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,92 % ročně, a to z částky 41 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu dosáhne částky 193 593 Kč.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum], ke kterému se bez včasné omluvy žalovaný nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti.

5. Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 41 000 Kč, kdy celková částka, kterou se žalovaný v souvislosti s poskytnutím této částky zavázal uhradit, byla 161 328 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 48 měsíců s tím, že celkovou částku se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních pravidelných splátek ve výši 3 361 Kč, a to vždy k 22. dni kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 151,62 % ročně, a ve smlouvě jsou uvedeny další sankce v případě nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. 6 smlouvy; obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobkyně. Téhož dne byl rovněž sepsán předsmluvní formulář, ve kterém byly ujednány základní podmínky smlouvy.

6. Z listiny označené jako„ hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala finanční situaci žalovaného.

7. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalovanému byl schválen úvěr v požadované výši s tím, že součástí byl splátkový kalendář.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že ve prospěch žalovaného byla poukázána částka ve výši 41 000 Kč.

9. Soud rovněž k důkazu provedl kartu klienta, ze které vyplynulo, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím úvěru neuhradil žádnou částku.

10. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek..

11. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ obč. zák.“).

12. Podle § 6 odst. 1 a 2 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

13. Podle § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

14. Podle § 419 obč. zák. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 420 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

16. Podle § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

17. Podle § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1813 obč. zák. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

21. Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle ustanovení § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Soud posoudil shora uvedenou smlouvu o úvěru jako smlouvu absolutně neplatnou, a to s poukazem na porušení § 6 obč. zák. v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ustanovení § 580 a 1813 a násl. obč. zák.

24. Důvodem pro tento závěr je daná úroková sazba ve výši 151,62 % ročně. Takto sjednaná úroková sazba zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Z veřejně dostupných informací na stránkách České národní banky je zřejmé, že úroková sazba v době uzavření smlouvy se pohybovala na hranici 7 % ročně; potom sjednaná úroková sazba absolutně vybočuje ze stanovených mezí, neboť tuto sazbu převyšuje devítinásobně. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

25. Pokud jde potom o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, potom dle ustanovení § 576 obč. zák. je ujednání o výši úroku od ostatních částí smlouvy oddělitelné pouze tehdy, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Ačkoliv je ujednání o výši úroků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku a nepřiměřených smluvních pokut.

27. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

29. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně tvrdila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného spotřebitele.

31. Soud zjistil z potvrzení o výši příjmu, že žalovaný byl zaměstnán v době podpisu smlouvy u společnosti [právnická osoba], [IČO], a to na dobu určitou do [datum]. Čistý měsíční příjem činil 11 231 Kč. Žalovaný se zavázal na splátkách hradit měsíčně částku 3 361 Kč. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni měsíčně 30 % svého čistého měsíčního výdělku. Z úřední činnosti je soudu známo, že na žalovaného je od roku 2015 do roku 2018 vedeno 8 exekucí, přičemž celková vymáhaná jistina činí (bez úroků a nákladů řízení) cca 50 000 Kč. V době uzavření smlouvy na žalovaného bylo vedeno 8 exekucí pro (celkem) desetitisícové částky, jak se soudu známo z úřední činnosti (§ 121 o. s. ř.); toto mělo být známo i žalobkyni, zejména z potvrzení o příjmu, ve kterém je uvedeno, že z příjmu žalovaného jsou prováděny srážky.

32. V souzené věci žalobkyně nejednala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nezjistila, ač tak deklarovala v žalobě, vedená exekuční řízení proti žalovanému, tedy žalobkyně nedostatečně posoudila schopnosti žalovaného poskytnutou částku splácet. Důsledkem je to, že žalovaný žalobkyni nic neuhradil.

33. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek, neboť žalovaný nic neuhradil.

34. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že uzavřená smlouva je neplatná, a to absolutně podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a rovněž podle § 588 obč. zák.

35. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 41 000 Kč, která nebyla žalobkyni navrácena, neboť žalovaný žalobkyni neuhradil nic.

36. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 41 000 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.

37. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 15 dnů, jak je uvedeno ve výzvě, která skončila [datum] a od [datum] je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení ode dne [datum] ve výši požadované žalobkyní.

38. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, úroků, smluvních pokut a náhrad.

39. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř., kdy úspěch účastníků je v zásadě shodný, tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.