10 C 32/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zapl. 57 795 Kč s přísl.

I. Řízení se pro částku 5 774 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % ročně od datum do zaplacení, pro částku 15 502 Kč a pro úrok 70,14% ročně z částky 33 000 Kč od datum do zaplacení zastavuje,

II. Soud připouští změnu žaloby pro uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 36 519 Kč s úrokem z prodlení 9,75% ročně od datum do zaplacení a úrok ve výši 25,77% ročně z částky 33 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 155 808 Kč a pro náklady řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 33 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení.

IV. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 3 519 Kč s úrokem 9,75% ročně a dále úrok ve výši 25,77% ročně z částky 33 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne části 155 808 Kč, se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni částku 3 622 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa , rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované trvalé bydliště, domáhá zaplacení pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy číslo podle níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 33 000 Kč, který měl žalovaný splácet se sjednanými úroky ve výši efektivní úrokové sazby 151,61 % po dobu 48 měsíců částkou 2 705 Kč měsíčně splatnou vždy k 22. dni každého měsíce. Žalovaný nezaplatil žádné splátky, takže se dostal do prodlení s první i s druhou splátkou a na základě smluvního ujednání, tak došlo k zesplatnění úvěru. Po žalovaném je nárokovaná částka z neuhrazené jistiny úvěru, vzrostlých úroků, smluvní pokuty za prodlení se splátkami, náhrada nákladů související s upomínáním a smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny ve výši 15 502 Kč a úrok z dlužné jistiny ve výši 33 000 Kč odpovídající smluvené roční úrokové sazbě 95,91% ročně. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o úvěru, předsmluvním formulářem, hodnocením klienta, doložením zkoumání úvěruschopnosti jak potvrzením zaměstnavatele o příjmech tak výpisem z rejstříku SOLUS a NRKI, dokladem o vyplacení částky, prohlášením o poskytnutí úvěru na účet jméno příjmení, kopií občanského průkazu žalovaného, výzvami k zaplacení, dopisem o zesplatnění, předžalobní upomínkou s dokladem o odesílání. Před jednáním ve věci samé žalobkyně žalobu omezila na částku 36 519 Kč s příslušenství a pro náklady řízení, když žalobu bere zpět pro částku 5 774 Kč s úrokem z prodlení od datum do zaplacení, dále pro částku 15 502 Kč, dále pro úrok 70,14% ročně z částky 33 000 Kč od datum do zaplacení a nárokuje částku 36 519 Kč, která sestává z jistiny a kapitalizovaného úroku odpovídajícího výši 25,77% ročně do datum a dále nárokuje tento úrok od datum do zaplacení, maximálně do výše 155 808 Kč z jistiny ve výši 33 000 Kč. Na základě tohoto dispozitivního úkonu žalobkyně rozhodl soud o zastavení řízení do výše částek, které žalobkyně bere zpět a připustil změnu žaloby pro upravený nárok žalobkyně ve smyslu § 96 a § 95 o. s. ř. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač byl řádně obeslán na adresu evidovaného bydliště příjmení 9 a soud proto vycházel z písemností předložených žalobkyní. Podstatou pro posouzení uplatněného nároku je uzavřená úvěrová smlouva ze dne datum, na základě které žalovaný úvěr ve výši 33 000 Kč čerpal. Smlouvou se zavázal k zaplacení úroků ve výši 95,91% ročně i ke smluvní pokutě v případě nedodržování povinností smlouvou žalovanému stanovených. I když smlouva obsahuje ujednání o úrocích, což je pojmovým znakem úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 občanského zákona, když považuje soud uzavřenou smlouvu za neplatnou, jakkoliv se žalobkyně snaží dokázat, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, že žalovaný podepsal prohlášení o podmínkách, za kterých bude úvěr čerpat i ohledně sjednaných úroků. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 občanského zákona jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti, významnou nerovnováhou práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Za zakázané ujednání je třeba považovat ujednání týkající se sjednaných obchodních úroků, které lze označit za nemravné a smluvní ujednání jako ujednání ze strany poskytovatele úvěru lichevní. Neplatnost takto uzavřené smlouvy nemůže zhojit ani úprava žaloby, která nárokuje k zaplacení pouze přiměřenou úrokovou sazbu z neuhrazeného úvěru, který nebyl zaplacen ani z části. Nelze přehlédnout to, že uzavřená smlouva o úvěru je dvoustranným právním jednáním z projevenou vůlí nejen úvěrující společnosti, ale rovněž úvěrovaného a protože ke změně smlouvy, v níž by žalovaný projevil svojí vůli a souhlasil se snížením sjednaných původně nepřiměřených úroků, nelze považovat omezení nároku na nižší částku, než byla původně dojednána, za změnu smluvního ujednání. Ve smyslu § 551 občanského zákona o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. V tomto směru nebyla vůle žalovaného projevena a nelze proto nahlížet na původně uzavřenou smlouvu, která je neplatná pro svůj lichevní charakter jako na smlouvu odpovídající ustanovení § 2395 jen proto, že žalobce v žalobě snížil nárokované úroky. Soud proto považuje částku, kterou žalovaný věřiteli nevrátil za bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákona a uložil mu tuto povinnost k úhradě spolu s úroky z prodlení ode dne, kdy nastalo zesplatnění, neboť od tehdy žalovaný nepochybně dluží celou částku jistiny. Výši úroků z prodlení pak určují prováděcí předpisy. Pokud jde o zbývající nárok, ať už se jedná o poplatky nebo smluvní pokutu, jsou to ujednání, která nelze od vlastní úvěrové smlouvy oddělit, neboť výpočet těchto nároků byl vždycky vázán na prodlení a dluh žalovaného, který vycházel ze základu tak zvané Nové jistiny, a ta zahrnovala i k jistině přirostlé nepřiměřené úroky. Soud proto tato smluvní ujednání související s poskytnutým úvěrem posuzuje v celém kontextu uzavřené smlouvy a považuje tyto části za neoddělitelné od ujednání úvěru, když vlastní úvěrová smlouva je pro nepřiměřenost na straně spotřebitele neplatná a to díky lichevním úrokům a posléze snížením úroků bez souhlasu žalovaného. Pokud jde o náklady řízení předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 57 795 Kč, kdy hodnota jednoho úkonu činila 3 380 Kč a do omezení žaloby byly poskytnuty při právním zastoupení advokátem 3 úkony, tedy odměna advokáta by činila 11 160 Kč, po omezení žaloby jde pak o dva úkony ve výši 2 420 Kč, takže odměna se dle § 7 a § 11 navýšila na částku 16 000 Kč, k tomu pak náleží pět režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a za účast právního zástupce při jednání před procesním soudem a cestě z obec do obec a zpět při použití osobního vozidla představuje cestovně 1 095,36 Kč a 400 Kč je náhrada za zmeškaný čas při cestě advokáta k procesnímu soudu a zpět po 100 Kč za každou započatou půlhodinu. K tomu pak náleží ještě DPH 21%, takže celkové náklady právního zastoupení představují 22 984 Kč zaokrouhleno. K tomu jde o další výdaje žalobce a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 2 890 Kč, celkové náklady právního zastoupení tedy představují 25 874 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uspěla pouze ve výši 33 000 Kč, což je oproti původně nárokované částce úspěch v rozsahu 57%, má žalobkyně právo při poměrném rozdělení úspěchu a neúspěchu v rozsahu 43% právo na zaplacení 14% celkových nákladů. Žalobkyni tedy náleží po zaokrouhlení částka 3 622 Kč splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekutora.