10 C 39/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 31. 1. 2022 ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 139 295 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 72 548 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit 27 452 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále pro zaplacení 39 002 Kč a úroku ve výši 90,01 % ročně z částky 79 226,37 Kč od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 243 864 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyně částku 1 304,80 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa žalobkyně, rovněž do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované trvalé bydliště, domáhá zaplacení částky 139 295 Kč s příslušenstvím z důvodu neuhrazeného a posléze zesplatněného úvěru poskytnutého ve výši 80 000 Kč na základě smlouvy ze dne datum pod číslo. Žalobkyně poukazuje na to, že žalovaný se smlouvou zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úroky ve výši 90,01 % ročně nominální úrokové sazby po 30 měsíců ve výši 7 452 Kč měsíčně spatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce, počínaje listopadem 2019. Spolu s úvěrem byly sjednány i další závazky, a to pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 678 Kč měsíčně, dále smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, dále závazek hradit náklady ve výši 200 Kč za každou splátku, u které je žalovaný v prodlení o délce 15 dnů. Dále je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, což je jistina, k níž se přičítají úroky, a to za každý den prodlení, když žalobkyně nárok vyčísluje na 39 002 Kč, a dále požaduje úrok z nové jistiny, k níž jsou přičtené úroky z prodlení. Nárok pak dokládá smlouvou o úvěru, přihláškou žalovaného do pojištění, oznámením věřitele o schválení úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, formulářem s hodnocením klienta, ověření v registru SOLUS a NRKI, doklady vztahujícími se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kartou klienta, výzvou k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na zesplatnění, oznámením o zesplatnění úvěru, předžalobní upomínkou s dokladem o odesílání.

2. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil ani neomluvil a soud proto vycházel z písemností předložených žalobkyní, především z uzavřené smlouvy ze dne datum pod číslo podle níž žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 80 000 Kč, přičemž bylo sjednáno pojištění schopnosti úvěr splácet a žalovaný tak měl zaplatit 203 220 Kč po dobu 30 měsíců při splátkách ve výši 7 452 Kč měsíčně. Tato částka zohledňovala zápůjční úrokovou sazbu ve výši 90,01 % ročně nominální hodnoty. Smlouva byla uzavřena ve smyslu § 2395 obč. zák. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru s přihlédnutím k hodnocení klienta a jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet, kdy podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Sjednání úroků je pojmovým znakem úvěrové smlouvy, nicméně v tomto směru je třeba hodnotit ujednání vě smyslu § 1813 obč. zák. Podle něho jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Sjednání úroků v nominální sazbě 90,01 % ročně je ujednání nemravné, lichevní, které je třeba podle § 580 obč. zák. posuzovat jako ujednání odporující zákonu i dobrým mravům, zejména když bankovní instituce nepřekračovaly smluvní úrok přes 30 %. Takové jednání soud posuzuje podle § 588 obč. zák. i bez návrhu jako ujednání neplatné. Z toho důvodu nelze přiznat žalobkyní vyčíslený nárok v uplatněné výši, ale je nutné vycházet z toho, že žalovanému byly poskytnuté finanční prostředky ve výši 80 000 Kč, které by měl žalovaný vrátit. S přihlédnutím k tomu, že žalovaný podle karty plnil pouze jednu splátku ve výši 7 452 Kč, ukládá soud povinnost žalovanému zaplatit 72 548 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně po zesplatnění úvěru, když výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpisy. Rozdíl mezi částkou, kterou žalovaný obdržel, jak vyplývá z dokladu o platbě ve prospěch žalovaného, a částkou, kterou žalovaný zaplatil, je bezdůvodným obohacením žalovaného, které je povinen podle § 2991 obč. zák. vydat. Úroky z prodlení pak náleží žalobkyni dle § 1968 a § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Ve zbývající části pro neplatnost ujednání úrokové sazby a z toho se odvíjejících ujednání o smluvní pokutě i nákladech, které žalobkyně účtuje za upomínky, a tedy přičítání úroků k jistině a z toho vyčíslené smluvní pokuty považuje soud za závazky sjednané neplatně, a proto ve zbývajícím rozsahu překračujícím bezdůvodné obohacení žalovaného žalobu zamítá.

3. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. platí, že při částečném úspěchu účastníků soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 52 %, tedy do 48 % byla neúspěšná a má právo na 4 % nákladů, které jí vznikly. Jedná se o náklady za vynaložený soudní poplatek ve výši 5 572 Kč a náklady řízení při zastoupení advokátem. Tyto náklady spočívají ve třech úkonech po 6 700 Kč dle § 7 a § 11 advokátního tarifu, ve třech režijních paušálech po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a v nákladech cestovného ve výši 954 Kč při cestě advokáta na trase obec, obec, obec a ujetí 110 km osobním vozidlem značka automobilu, registrační značka, dále v náhradě za promeškaný čas ve výši 400 Kč a 21 % DPH odpovídající částce 4 694,34 Kč. Z celkových nákladů se soudním poplatkem ve výši 32 620,34 Kč činí 4 % částku přisouzenou ve výroku rozsudku, tedy ve výši 1 304,80 Kč, kterou je žalovaný povinen nahradit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.