10 C 65/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , dříve jméno FO Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zapl. 96 905 Kč s přísl.

I. Řízení se částečně zastavuje v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 50 292 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 292 Kč ve výši 14,75 % ročně od , datum, do , datum, a z částky 50 292 Kč ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, částky 10 153,88 Kč a úroku 69,09 % p.a. z částky 73 724,29 Kč od , datum, do , datum, ve výši 2 987,82 Kč, úroku ve výši 69,09 % p.a. z částky 73 724,29 Kč od , datum, do , datum, ve výši 28,24 Kč, úroku ve výši 15 % p.a. z částky 73 724,29 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 277 574 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 708 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to ve splátkách ve výši 2 500 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem bezprostředně následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se co do částky 8 752 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku ve výši 86 752 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 88 692 Kč ve výši 14,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 788,48 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 86 752 Kč ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, pohledávku ve výši 10 153,88 Kč a úrok ve výši 69,09 % p.a z částky 73 724,29 Kč od , datum, do , datum, ve výši 2 987,82 Kč, úrok ve výši 69,09 % p.a z částky 73 724,29 Kč od , datum, do , datum, ve výši 28,24 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 73 724,29 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 277 574 Kč.

2. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní (věřitelem) a žalovanou (dlužníkem) smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 78 000 Kč dne , datum, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 69,09 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 819 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Žalovaná neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení, když v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradila částku ve výši 48 352 Kč (od , datum, do , datum, ) a dne , datum, částku 1 940 Kč, celkem 50 292 Kč. V souladu se smluvním ujednáním došlo k zesplatnění úvěru, kdy žalobkyni vzniklo v důsledku prodlení žalované právo na zaplacení smluvní pokuty podle čl. 6.1 smlouvy ve výši 1 497 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1 000 Kč dle čl. 6 smlouvy. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6.3 smlouvy, a to ke dni , datum, . Podle bodu 6.4 smlouvy potom ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši 86 195,36 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu č. , hodnota, smlouvy bylo sjednáno, že pokud nebude po zesplatnění úvěru zaplacena nová jistina úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dlužníkovi povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od , datum, až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná částka se tedy skládá z dlužné nové jistiny v celkové výši 86 195,36 Kč ponížená o 1 940 Kč, tj. 84 255,36 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 1 497 Kč, náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru kapitalizované k datu vyhotovení žaloby ve výši 10 153,88 Kč a úroku za poskytnutí úvěru odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 69,09 % p.a z částky 73 724,29 Kč od , datum, do , datum, ve výši 2 987,82 Kč, úrok ve výši 69,09 % p.a z částky 73 724,29 Kč od , datum, do , datum, ve výši 28,24 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 73 724,29 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 277 574 Kč.

3. V průběhu řízení – před zahájením jednání - žalobkyně vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne , datum, .

4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

5. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

6. Podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. platí, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

7. Soud postupoval podle citovaných ustanovení a řízení částečně zastavil výrokem I rozsudku, když souhlas ostatních účastníků soud nevyžadoval.

8. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , na kterém jednal v nepřítomnosti účastníků.

9. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti.

10. Dne , datum, došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 78 000 Kč, kdy celková částka, kterou se žalovaná v souvislosti s poskytnutím této částky zavázala uhradit, byla 231 312 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 48 měsíců s tím, že celkovou částku se žalovaná zavázala splácet formou měsíčních pravidelných splátek ve výši 4 819 Kč, a to vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 69,09 % ročně, a ve smlouvě jsou uvedeny další sankce v případě nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. 6 smlouvy; obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobkyně. Téhož dne byl rovněž sepsán předsmluvní formulář, ve kterém byly ujednány základní podmínky smlouvy.

11. Z listiny označené jako „hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala finanční situaci žalované.

12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že ve prospěch žalované byla poukázána částka ve výši 78 000 Kč.

13. Soud rovněž k důkazu provedl kartu klienta, ze které vyplynulo, že žalovaná v souvislosti s poskytnutím úvěru uhradila celkem částku ve výši 48 352, a to do , datum, a dále dne , datum, částku 1 940 Kč, celkem tak žalovaná uhradila částku 50 292 Kč.

14. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek a dále soud zjistil, že žalované byly zaslány předžalobní výzvy15. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru.

16. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“).

17. Podle § 6 odst. 1 a 2 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

18. Podle § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

19. Podle § 419 obč. zák. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Podle § 420 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

21. Podle § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

22. Podle § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 1813 obč. zák. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

26. Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle ustanovení § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Soud posoudil shora uvedenou smlouvu o úvěru jako smlouvu absolutně neplatnou, a to s poukazem na porušení § 6 obč. zák. v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ustanovení § 580 a 1813 a násl. obč. zák.

29. Důvodem pro tento závěr je daná úroková sazba ve výši 69,09 % ročně. Takto sjednaná úroková sazba zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Z veřejně dostupných informací na stránkách České národní banky je zřejmé, že úroková sazba v době uzavření smlouvy se pohybovala na hranici 8 % ročně; potom sjednaná úroková sazba vybočuje ze stanovených mezí, neboť tuto sazbu převyšuje šestinásobně. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

30. Pokud jde potom o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, potom dle ustanovení § 576 obč. zák. je ujednání o výši úroku od ostatních částí smlouvy oddělitelné pouze tehdy, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

31. Ačkoliv je ujednání o výši úroků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku a nepřiměřených smluvních pokut.

32. Soud musí smlouvu posuzovat v celém kontextu, kdy součástí smluvních ujednání jsou další sankce, které s přihlédnutím k vysokému úroku, činí smlouvu absolutně neplatnou. Na tomto závětu nemění nic ani skutečnost, že žalobkyně omezila sama předmět řízení. Soud nemůže přihlížet k tomu, že věřitel v průběhu řízení požaduje úrok nižší, když podstatné je to, co bylo sjednáno, neboť rozhodným okamžikem pro posouzení platnosti právního jednání je okamžik jeho učinění.

33. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala částku ve výši 78 000 Kč, která nebyla žalobkyni zcela navrácena, neboť žalovaná žalobkyni uhradila částku ve výši 50 292 Kč.

34. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 27 708 Kč, a to včetně ve výroku I tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.

35. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 15 dnů, jak je uvedeno ve výzvě, která skončila , datum, , a proto je od , datum, žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soudu tak přiznal úroky z prodlení od tohoto data ve výši požadované žalobkyní.

36. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud vyšel z telefonického sdělení žalované, a jestliže má uhradit jistinu ve výši cca 28 tis. Kč, tato může být uhrazena během 12 měsíců ve splátkách po 2 500 Kč. Soud má za to, že tento odklad nebude mít závažný ekonomický dopad na žalobkyni jako věřitele. Proto soud povolil plnění ve splátkách ve výši 2 500 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Jestliže žalovaná svůj dluh nebude plnit, má žalobkyně právní možnost, jak se domoci celého dluhu najednou.

37. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a smluvních pokut.

38. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř., kdy úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.