12 C 348/2013

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o zaplacení 77 032 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se ohledně částky ve výši 2 645,07 Kč a úrokového příslušenství týkajícího se zákonného úroku z prodlení ve výši REPO sazby stanovené Českou národní bankou ode dne [datum] do [datum] z částky 77 032 Kč částečně zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobci částku 74 386,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 74 386,93 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 585,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci 77 032 Kč s příslušenstvím. Žalobce se svého nároku po žalovaných dožadoval z titulu smlouvy o podnájmu třetí osoby, která byla uzavřena dne [datum] mezi podnájemci, žalovanými a nájemcem, žalobcem. Na základě předmětné smlouvy bylo povinností žalovaných hradit nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně včetně zálohy za služby ve výši 1 000 Kč. Předmětem podnájmu byly bytové prostory o velikosti přibližně 61,2 m2, skládající se z 5 místností s příslušenstvím a vybavením, kdy tento byt se nacházel v přízemí domu na adrese [adresa žalobkyně], byl označen [číslo]. Žalobce přistoupil k pronájmu předmětného bytu z titulu smlouvy o nájmu, která byla uzavřena mezi žalobcem a Ing. [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem dne [datum]. Žalovaní předmětný byt s dětmi užívali, nehradili však nájemné a služby spojené s užíváním předmětného bytu. Podáním ze dne [datum] žalobce využil svého práva a podal žalobu na oba žalované k úhradě dlužného nájemného včetně služeb spojených s užíváním předmětného bytu.

2. Řízení ve vztahu k žalované [číslo] [celé jméno žalované] je z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení sp.zn. [insolvenční spisová značka] přerušeno. Soud z tohoto důvodu vedl jednání jen ve vztahu k žalovanému [číslo] následně věc proti žalované [číslo] vyloučil k samostatnému projednání.

3. Žalovaní na svoji obranu od prvopočátku uváděli, že nikdy předmětný byt neužívali. Na druhou stranu dali podnět orgánům činným v trestním řízení, že došlo k vniknutí do tohoto bytu na adrese [adresa žalobkyně]. Z výslechu žalovaného [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že nájemní vztah k předmětnému bytu tvá, nebyl nikdy ze strany žalovaných ani žalobce ukončen. Nebylo mu přesně známo, kdy přesně mělo dojít k násilnému vniknutí do předmětného bytu. V předmětném bytě nikdy nebyl, neměl tam nastěhovány věci, ani se tam nebyl podívat. Žalovaný [číslo] se vyjadřoval, že byl přivolán k bytu ze strany pana [příjmení] a [příjmení] s tím, aby byl otevřel, žalovaný [číslo] však neměl klíč a svědek [příjmení] pak rozlomil fabku a vnikli do bytu. O vniknutí do bytu se měl dozvědět v rámci soudního jednání, že během roku 2011 mělo dojít k vniknutí do toho bytu.

4. Ze smlouvy o pronájmu, která byla uzavřena [datum] mezi pronajímatelem [jméno] [příjmení] a nájemcem [název žalobkyně] soud zjistil, že předmětný byt nájemce užívá, jedná se o bytové prostory o podlahové ploše 61,2 m2, a to místnost číslo 1 až 5 včetně společných prostor umístěných na adrese [adresa žalobkyně]. Na základě předmětné smlouvy bylo umožněno, aby nájemce-žalobce měl možnost k předmětnému bytu uzavřít s třetí osobou smlouvu o podnájmu.

5. Ze smlouvy o podnájmu bytu, uzavřené dne [datum], soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanými, kdy na základě této smlouvy byl dán do užívání žalovaným bytu o velikosti podlahové ploty 61,2 m2, a to místnost 1, 2, 3, 4, 5 a místnost 16 včetně příslušenství, předmětný byt byl umístěn v přízemí domu, nacházejícího se na adrese [adresa žalobkyně]. Do užívání byl přenechán byt včetně příslušenství, vybavení radiátor RADIK 22 s termoventilem 6 kusů, baterie dřezová, baterie sprchová, WC Combi, vana, umyvadlo 1 ks, položeny dlaždičky, v obývacích místnostech byla položena plovoucí podlaha, byt byl v celkovém dobrém stavu po rekonstrukci. Předmětný pronájem byl uzavřen na dobu od [datum] do [datum].

6. Z předmětné smlouvy bylo zjištěno, že za předpokladu pokud podnájemci nebudou plnit své povinnosti řádně a včas, je v možnostech nájemce vypovědět předmětnou smlouvy ještě před uplynutím sjednané doby v momentě, kdy si neplní řádně a včas své povinnosti hradit nájem, zálohy za služby či vyúčtování služeb. Výpovědní doba byla stanovena podle článku III. odstavec 4 písmeno a) bod 5 – 2 dny a měla počít běžet dnem podání písemné výpovědi na poště. V případě pokud nebyla poskytnuta součinnost ze strany pronájemců, bylo oprávněním žalobce předmětný byt vyklidit na náklady a nebezpečí žalovaných. Úhrada za nájem byla stanovena na částku 6 000 Kč včetně nákladů spojených s předmětným bytem v podobě záloh 1 000 Kč měsíčně s účinností od ledna 2011, když za měsíc prosinec 2010 byl stanoven nájem za částku 5 032 Kč a za služby spojené s užíváním bytu za 839 Kč.

7. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že mezi jím a žalovanými přetrvával přátelský vztah, tato skutečnost byla i důvodem, pro který byl benevolentní, nevyvíjel tlak na žalované v momentě, kdy z jejich strany nebyl hrazen řádně a včas nájem ani služby spojené s užíváním předmětného bytu. Předmětná upozornění o tom, že neplatí, byly ze strany žalobce realizovány telefonicky, ale i písemně. Tyto skutečnosti vyplývají z výzvy z července roku 2011. Vzhledem k tomu, že žalovaní na tyto výzvy nikterak nereagovali, došlo v souladu se smlouvou o podnájmu ze dne [datum] ke vniknutí do předmětného bytu s poukazem na článek III. odstavec 3 do bytu, kdy k tomuto měli učiněno zmocnění od žalovaných, které vyplývalo z předmětné smlouvy o podnájmu ze dne [datum]. Žalovaný [číslo] se ještě v období roku 2014 vyjadřoval, že předmětná podnájemní smlouva přetrvává, nebyla ukončena - odkaz na výslech žalovaného [číslo] před PČR ze dne [datum]. Skutečnosti dokládající vznik předmětného podnájemního vztahu mají oporu ve smlouvě o pronájmu bytu ze dne [datum]. V rámci převzetí bytu byl zaznamenán stav teplé vody na vodoměry k [datum] ve výši 288 m3, z elektrické energie k [datum] – 110 821 KWH, jejíž vyúčtování mělo být prováděno alespoň 1krát ročně s tím, že bylo právem nájemce provádět průběžně úpravu záloh dle stavu odebraného množství elektrické energie, plynu, popřípadě měřičů teplé vody. V případě pronajatých prostor měl být prováděn minimálně třikrát ročně odečet stavu elektrických energií a plynu. Tento bylo povinností podnájemců odsouhlasit. Za předpokladu pokud by do 10 dnů ze strany žalovaných nebylo toto rozporováno, vycházelo se ze stavu uvedeného na měřidle. Z předmětné smlouvy bylo dále zjištěno, že v případě, pokud by stav měřidla neodpovídal způsobu užívání pronajatých prostor, bylo oprávněním nájemce - žalobce vyúčtování opravit dle vlastního uvážení, s čímž podnájemce žalovaní měli bez výhrad v rámci deklarovaného podpisu předmětné smlouvy souhlasit. Dále byl upraven rozpis a způsob rozúčtování odebraného tepla příslušnými koeficienty. Předmětná podnájemní smlouva byla podepsaná všemi zúčastněnými stranami smluvního vztahu tzn. i žalovanými.

8. Z upomínek ze dne [datum] a [datum], které byly doručeny oběma žalovaným tak, jak vyplynulo z podacích lístků ze dne [datum] a z [datum], soud zjistil, že žalovaní byli upomínáni jak zaplacení dlužného nájemného, tak k zaplacení služeb spojených s užíváním bytu.

9. Z výslechu žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného] a jeho dcery bylo zjištěno, že se setkali se samotným panem [příjmení] ve [obec], kde se v roce v lednu roku 2011 dohodli na ukončení předmětné smlouvy o podnájmu. Z výpovědi žalovaného [číslo] soud zjistil, že se v rozhodném období v roce 2010 vyskytovali ve velmi tíživé situaci, kdy se potřebovali nezbytně nutně odstěhovat z místa původního bydliště, z důvodu špatných mezilidských vztahů, které zejména na dceru dopadly během úmrtí přítele jejich dcery, a chtěli začít žít někde jinde. Řešili otázku prodeje jejich bytu a hledali jiné bydliště, kde by mohli žalovaní se svojí rodinou přebývat. Jak však soud zjistil v rámci řízení, bylo zřejmé, že v případě žalovaných byl zjištěn velký rozsah vedených exekucí, tzn. závazků žalovaných vůči jejich věřitelům. Neutěšené poměry žalovaných završilo zahájení insolvenčního řízení. Aktuálně je už jen v insolvenčnímu řízení pouze žalovaná [číslo] [celé jméno žalované]. Tato skutečnost založila důvody pro přerušení řízení vůči její osobě a vyloučení věci k samostatnému projednání viz odůvodnění odstavce 2.

10. Z výpovědi otce žalovaného [číslo] nebyly zjištěny zásadní skutečnosti pro rozhodnutí v dané věci. Z jeho výpovědi bylo zřejmé, že se zná s panem [příjmení]. Vyjadřoval se ke svým právům a povinnostem, které vyplývaly ze vztahu s panem [příjmení], když mu vypomáhal a krmil mu jeho ptactvo. Měl oslovit pana [příjmení], že mu dluží už 8.500 Kč, ten mu měl odpovědět, že jeho syn mu dluží 50.000 Kč, a když za něj uhradí předmětný dluh, dluh vůči svědkovi otci žalovaného [číslo] odečte. Proti tomuto brojil pan [příjmení], který byl slyšen v pozici účastníka řízení, kdy rozporoval tyto skutečnosti, měl za to, že otec žalovaného [číslo] nebyl krácen na svých právech, neuvědomoval si, že by měl vůči němu jakýkoliv dluh, ba naopak jej podporoval, řešil v jeho prospěch věci, které ani nebyly nezbytné.

11. Obrana žalovaných, že nepřevzali předmětný byt, že nepřetrvával nájemní vztah i po celý rok 2011 byly vyvráceny skutečnostmi zjištěnými ze samotného spisu Krajského soudu v Plzni, vedeného pod [insolvenční spisová značka], kdy v rámci přezkumu předmětné pohledávky žalobce byla uplatněna pouze námitka promlčení, nikterak nebylo argumentováno a zpochybňováno vyúčtování, způsob vyúčtování, ba naopak bylo připuštěno, že jediná pohledávka, která nebyla promlčena, byl nájem z prosince roku 2011. Pohledávka v podobě nákladů spojených s užíváním bytu na základě smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum] byla zjištěna i rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum]. Žalovaní mohli proti předmětné pohledávce brojit, zůstali však nečinní a jednání se bezdůvodně neúčastnili. V roce 2014 podali žalovaní oznámení na PČR OO [obec], kdy tyto skutečnosti vyplývají ze spisu Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Plzeňského kraje, Obvodní oddělení [obec], kdy žalovaní podali podnět pro prověření možného neoprávněného vzniknutí do bytu ve [obec] na adrese [adresa], který se nacházel na adrese [adresa žalobkyně], kdy předmětný byt užívali na základě smlouvy, uzavřené v roce 2010. Sám žalovaný [číslo] poukazoval před policií na to, že podnájem ve vztahu k předmětnému bytu přetrvává i v roce 2014 oproti tomu, kdy spolu se svojí dcerou vypovídali o tom, že v pizzerii ve [obec] smlouvu s panem [příjmení] (s žalobcem) ukončili v lednu roku 2011. Předmětný podnět ze strany žalovaných byl završen ukončením předmětného šeření, potvrzeno záznamem ze dne [datum].

12. O tom, že ze strany žalobce byl předán klíče od výše již specifikovaného bytu žalovaným, svědčí skutečnosti zjištěné z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který byl přítomen tomuto aktu. Tento se vyjadřoval ke stavu bytu, který byl na konci roku 2010 jiný než na konci roku 2011, když přistoupili k rozlomení fabky, aby mohli vniknout dovnitř, protože žalovaní si neplnili řádně nájem a nereagovali. Ke konci roku 2011 tam byly věci a bylo patrné, že byt někdo obývá. V podobném duchu vypovídala i svědkyně [příjmení].

13. O realizovaném smluvním vztahu mezi žalobcem a žalovanými svědčí i skutečnosti zjištěné z výpovědi [jméno] [příjmení], která byla při předání předmětného bytu, kdy byly vypracovány předmětné nájemní smlouvy, které byly podepsané oběma žalovanými, předány účastníkům řízení. Při předání bytu byla přítomná svědkyně [příjmení], manžel [příjmení] a svědek [jméno] [příjmení]. Dále tam byli žalovaní a svědkyně se domnívala, že jejich dcera a předpokládala i syn žalovaných. Dcera účastníků projevila přání o jeden pokoj. Byly učiněny odečty, tyto byly vepsány do smlouvy, tyto smlouvy předány žalovaným, kteří předmětnou smlouvu podepsali. Do předmětné doby se svědkyně se žalovanými nesetkala, ze strany svědkyně byly realizovány odečty měřidel, realizovala odečty, které byly na chodbě elektroměrů, byla srozuměna s tím, že je tam pohyb elektřiny, obcházela celý dům. Z její strany nemohly být učiněny odečty na plyn a teplou vodu, neboť tyto měřáky se vyskytovaly v bytě. Předmětné odečty udělala celkově po roce. V případě žalovaných se jednalo o byt se 6 místnostmi, kdy je tam i ložnice, koupelna s kotlem, vyskytovaly se tam tři měřáky, na teplou vodu, plyn, měřilo se tam do horních pater, ještě pro ten první byt. Svědkyně se vyjadřovala podrobně k vyúčtování, jakým způsobem postupovala v souladu s předmětnou smlouvou a vyúčtováním, které získali od elektráren a od RWE Plyn.

14. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni pod sp. zn [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že bylo v rámci rozsudku pro zmeškání, kdy žalovaní byli pasivní a k prvému jednání ve věci se bez omluvy nedostavili, uřčeno že pohledávka, kterou měl žalobce za žalovanými ve výši 30 048 Kč v podobě vyúčtování nákladů, spojených s využíváním předmětného bytu a dále část pohledávky nájemného co do výše 7 204,83 Kč na zákonných úrocích z prodlení, byly shledány po právu.

15. S ohledem na ustanovení § 3028 odstavce zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník), rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do [datum].

16. Podle § 719 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ o.z.“) pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Není-li splněna tato podmínka, je smlouva neplatná. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti nájemce podle § 711 odst. 2 písm b) Smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle 710 odst. 2.

17. Podle § 719 odst. 2 o.z. podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.

18. Podle § 719 odst. 3 o.z. po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.

19. Podnájemní vztah je vztahem akcesorickým tedy vztahem, jež je na nájemním vztahu závislý a sdílí jeho osud. Jeho akcesorita se projevuje ve všech aspektech, týká se jak vzniku a zániku, tak i jeho trvání, respektive obsahu podnájemního vztahu. Pokud dojde k zániku nájemního vztahu, zaniká též vztah podnájemní, přičemž důvod zániku nájemního vztahu je pro zánik vztahu podnájemního zcela irelevantní.

20. Pro podnájem bytu je též charakteristická skutečnost, že jde o vztah úplatný, ačkoliv toto z dikce výše uvedeného uvedení nevyplývá. V praxi je však úplatnost podnájmu bytu nahlížena jako jeden z pojmových znaků tohoto vztahu.

21. Podnájem bytu je podle občanského zákoníku jedinečným institutem. Podnájem bytu je právem upraven jako jediný institut, na základě kterého může být byt nebo jeho část přenechán do užívání jiné osobě. V daném konkrétním případě, bylo prokázané, že žalovaným byl dán do jejich dispozice, do užívání byt, výše specifikovaný, na základě podnájemní smlouvy ze dne [datum], uzavřené s žalobcem. Žalovaní sami argumentovali, že podnájemní vztah ještě v roce 2014 přetrvával, nebyl ukončen. Ze stavu vyúčtování je zřejmé, že byly žalovaným poskytovány služby spojené s užíváním bytu, tyto byly řádně ze strany žalobce vyúčtovány. Žalovaní, přestože převzali předmětný byt, nehradili nájem ani zálohy. Žalovaní nikdy předmětné vyúčtování realizované žalobcem nenamítali. Jediná jejich obrana byla, že byt neužívali. Vzhledem k tomu, že nebyl dlouhodobě hrazen nájem a zálohy, využil žalobce svého práva a vnikl do předmětného bytu ke konci roku 2011 a podnájemní vztah s ohledem na nečinnost žalovaných, kdy ani nereagovali na výzvu z července roku 2011 k úhradě dlužného nájemného a služeb, ukončil.

22. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

23. K částečné dispozici s předmětem řízení soud přistoupil po zpětvzetí žalobce k částečnému zastavení řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku I.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle §517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 585,89 Kč, přičemž tato částka představuje 93,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96,57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 3,43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 850 Kč. Co se týká dalších žalobcem uplatněných nákladů řízení, žalobce ve lhůtě 3 dnů žádné nespecifikoval, tudíž mu soud jiné nepřiznal.