16 C 2/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Berkovcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Rybník 18, 345 25 Rybník o zvýšení výživného pro zletilou

I. Výživné určené otci jméno FO, narozenému Datum narození žalovaného, narozenou Datum narození žalobkyně částku 7 000 Kč měsíčně, kterou je povinen hradit vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám zletilé dcery.

II. Nedoplatek vzniklý zvýšením na výživném za období datum – 31ěě. 5. 2026 ve výši 13 500 Kč je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě do 5 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zletilé žalobkyně.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Kladně č.j. spisová značka ze dne datum ve výroku I. pojednávajícím o výživném.

IV. Žalobkyni se přiznává právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 350 Kč, které je žalovaný povinen uhradit k rukám žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem podaným u soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí na základě, kterého by došlo ke zvýšení výživného, a to z částky 5 500 Kč na částku 7 000 Kč počínaje datum. Svůj návrh odůvodnila tím, že od doby posledního rozhodování došlo ke změně poměrů, jež odůvodňuje navýšení výživného, které bylo jejímu otci navýšeno naposledy rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne datum.

2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil, ač byl soudem opakovaně vyzván k vyjádření, opakovaně předvolán k soudnímu jednání, bez omluvy se nedostavil, nepožádal o odročení, soud tudíž jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne datum byla nezletilá jméno FO svěřena do péče matky a otci bylo uloženo přispívat částkou 4 000 Kč měsíčně na její výživu, a to počínaje datum. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne datum, č. j. spisová značka soud zjistil, že výživné určené otci bylo počínaje dnem datum zvýšeno z částky 4 000 Kč na částku 5 500 Kč měsíčně a současně bylo vypočteno dlužné výživné za období datum–datum. Soud tehdy vycházel ze situace, kdy otec měl jednu vyživovací povinnost. Pracoval s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 21 299 Kč. Nepobíral žádné dávky státní sociální podpory, ani dávky hmotné nouze a nebyl poživatelem žádné formy důchodu. Matka žila s příjmem ve výši 23 442 Kč měsíčně čistého v průměru. Měla finanční závazky. Žila ve společné domácnosti spolu s žalobkyní a zletilým synem. Náklady na bydlení činily částku cirka 16 000 Kč měsíčně. Nezletilá jméno FO se chystala do 2. ročníku střední školy a její náklady odpovídaly jejímu věku. Nosila dioptrické brýle, neměla žádné zvýšené náklady se svým zdravotním stavem či s volnočasovými aktivitami. Otec se s nezletilou nevídal, nestýkal, výživné řádně nehradil, nad rámec výživného finančně ani věcně nepřispíval. Otec se v rámci opatrovnického řízení nevyjádřil, k soudu se nedostavil a dal tak, dle názoru opatrovnického soudu, najevo svůj konstantní nezájem o nezletilou a její potřeby.

4. Z dalších provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný není poživatelem žádné formy důchodu. Žalovaný byl do datum veden na Úřadu práce, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště adresa. Česká správa sociálního zabezpečení soudu sdělila, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba, a to od datum doposud. Z výpisu vyhledávání osob v registru výkonu vazby, trestu, zabezpečovací detence bylo zjištěno, že žalovaný se nenachází ve výkonu trestu a nenachází se ve výkonu vazby ani v zabezpečovací detenci. Žalovaný má jednu vyživovací povinnost k jméno FO. Žalovaný se nenachází v insolvenčním řízení. Z dalších dostupných evidencí soud zjistil, že žalovaný není vlastníkem žádné nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum se soud dozvěděl, že žalovaný je stále zaměstnaný u této společnosti a jako adresa trvalého pobytu je známa adresa. Z potvrzení od zaměstnavatele se soud dozvěděl, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období září 2025 až února 2026 činil 30 119 Kč, přičemž ostatní srážky z platu se pohybují za toto období ve výši od 10 550 Kč do 14 550 Kč.

5. Z výpovědi žalobkyně se soud dozvěděl, že v současné době navštěvuje 4. ročník střední školy a čeká ji maturitní zkouška. Za pomůcky na počátku školního roku vydala 100 Kč každý měsíc s tím, že od 2. ročníku střední školy hradila pravidelně příspěvek na maturitní ples 150 Kč měsíčně a 2 000 Kč pak doplácela na konci 3. ročníku. Zletilá si v mezidobí udělala tzv. certifikát z angličtiny, který jí vyšel na 4 800 Kč. Výlety, jež se školou podnikala, ji vyšly na 200–300 Kč měsíčně v průměru. Ve 2. ročníku absolvovala výlet do Irska s náklady 11 000 Kč. Zletilá žalobkyně je zdravá, její potřeby odpovídají věku. Nemá žádné finanční závazky. Žije společně se svou matkou a jejím manželem v bytě o velikosti 3+KK s náklady na bydlení 3 000 Kč měsíčně. Manžel matky má zletilé děti. Žalované není hrazeno žádné pojištění, ani spoření. Po ukončení střední školy se chystá pokračovat ve studiu a přípravě na své budoucí povolání, a to na vysoké škole v Praze podle toho, jak bude přijata. V současné době je přijata již na soukromou školu, kam dělala přijímací zkoušky. Školné na soukromé škole bude činit 60 000 Kč ročně, kdy na tuto školu bude dojíždět a budou další výdaje spojené jak se školními pomůckami, tak se studiem jako takovým. V tomto kalendářním roce si udělala řidičské oprávnění s výdaji 20 000 Kč. Nosí dioptrické brýle. Poslední brýle, které jí matka zakupovala před dvěma roky, ji vyšly na částku 4 500 Kč. Žalobkyně absolvovala 2x ortodontickou léčbu s tím, že první léčba stála 40 000 Kč a druhá léčba stála 35 000 Kč. Chodí pravidelně na brigádu, kdy v rámci této brigády si vydělá 1 300 Kč měsíčně a jedná se o brigádu při studiu. Od příštího měsíce, tj. od měsíce června 2026, by si měla vydělat 4 000 Kč měsíčně. Na brigádu má v úmyslu chodit i během letních prázdninových měsíců. Plánuje zakoupit si vozidlo. Toto vozidlo bude odkupovat od manžela matky za cenu 30 000 Kč, kdy toto vozidlo bude splácet z brigády částkou 2 000 Kč měsíčně. Jinak je zdravá, její potřeby odpovídají věku.

6. Co se týče matky zletilé žalobkyně k této uvedla, že matka pracuje s příjmem do 34 000 Kč měsíčně čistého v průměru. Matka žalobkyně se nachází v insolvenčním řízení s insolvenční splátkou 15 000 Kč měsíčně. Matka žalobkyně má kromě žalobkyně již zletilého syna, který je samostatně výdělečně činný.

7. Ohledně žalovaného žalobkyně uvedla, že o tomto jí není ničeho známo. Svého otce neviděla již spoustu let, v podstatě již od svého narození. Naposled s ním byla v kontaktu, když byla ještě v batolecím věku. Žalovaný se o žalobkyni žádným způsobem přímo či nepřímo nezajímá, nestará, nezabezpečuje její péči, výživu, nepodílí se nad rámec výživného, výživné je hrazeno exekučně. Žalobkyně ani její matka nejsou se žalovaným v žádném kontaktu, a to již od počátku opatrovnického řízení. Tento nezájem o žalovanou je konstantního charakteru a není na tomto ničeho měněno. Žalobkyni není o jejím otci ničeho známo. V podstatě jeho osobu nezná a nepoznala by jej.

8. Podle § 923 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve znění účinném od datum, změní-li se poměry a nedohodnou-li se rodiče o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, rozhodne o tom soud i bez návrhu.

9. Podle § 913 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení odůvodněných potřeb oprávněného se přihlédne k jejich budoucí změně, lze-li ji rozumně určit. Při hodnocení schopností a možností povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti a zda jím dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a také vzhledem k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště. Při hodnocení majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

10. Dle § 915 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zvýšení výživného je zcela důvodný a proto tomuto návrhu ve výroku I. soud v plném rozsahu vyhověl. Soud má za to, že od doby posledního rozhodování, tj. od datum, kdy rozhodoval Okresní soud v Kladně a zvyšoval výživné pro otce nezletilé, tehdy nezletilé žalobkyně, došlo k dnešnímu dni ke změně poměrů, jež je způsobilá změnit předchozí rozhodnutí. Žalobkyně se nachází ve 4. ročníku střední školy a očekává ji státní maturitní zkouška. Žalobkyně je již v současné době přijata ke studiu na vysokou školu a má v úmyslu pokračovat ve studiu a přípravě na své budoucí povolání. Žalobkyně bude i nadále studovat, v důsledku čehož je její pracovní možnost a schopnost omezená. I za této situace si žalobkyně přilepšuje tzv. brigádami v letních měsících a ve volném čase. Žalobkyně má určité výdaje spojené jak se studiem, tak i se svou osobou. Logicky již plynutím času, růstem a věkem se zvýšily i potřeby a přání dcery, stejně tak i náklady spojené s bydlením doznaly určitého navýšení, kdy dcera bydlí společně se svou matkou a užívá jak byt, tak i veškeré potřeby, které jsou s tímto spojeny. Za dané situace soud má za to, že došlo k navýšení nákladů, které je zapotřebí sanovat i zvýšením výživného. Oproti tomu otec, tj. žalovaný, doznal taktéž změny poměrů ve smyslu navýšení čistého měsíčního příjmu oproti předchozímu rozhodování. Soud při posouzení nároku žalobkyně vycházel z doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti České republiky, kdy do těchto doporučujících tabulek zasadil veškeré proměnné, které v rámci civilního řízení zjistil, a to počet vyživovacích povinností žalovaného, průměrný čistý měsíční příjem žalovaného, a především věk zletilé žalobkyně. Za dané situace je nárok žalobkyně naprosto legitimní a odpovídající doporučujícím tabulkám Ministerstva spravedlnosti. Soud s ohledem na tuto argumentaci dospěl k závěru, že lze žalobě v plném rozsahu vyhovět. Navíc žalovaný se sám ochudil a v podstatě zprostil možnosti blíže soudu vypovědět o svých majetkových sociálních poměrech. Soud žalovaného opakovaně předvolal na soudní jednání a i přesto, že žalovaný byl poučen o následcích nedostavení se na toto soudní jednání bez předchozí omluvy či žádosti o odročení, možnosti vypovědět o svých poměrech, nevyužil. Za dané situace soud postupoval v souladu se zákonnými ustanoveními, a to jak procesního předpisu, tak následně i hmotněprávního předpisu a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. Ve výroku II. soud přiznal nedoplatek na výživném, jež vznikl za období datum–datum, kdy tuto částku uložil žalovanému uhradit ve lhůtě pěti měsíců od právní moci rozsudku. Soud shledal nárok žalobkyně na přiznání zpětného navýšení výživného za naprosto oprávněný. Jedná se o zvýšení výživného od měsíce, kdy žalobkyně nastoupila do dalšího ročníku k řádnému studiu do doby vydání rozhodnutí soudu, tj. do konce měsíce května 2026.

13. Výrokem III. pak soud rozhodl o změně předchozího rozhodnutí o výši výživného.

14. Ve výroku IV. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, že žalobkyně, jež byla ve sporu zcela úspěšná, má nárok na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Daný nárok žalobkyně se odvíjí od § 142 odst. 1 o. s. ř. a výše náhrady byla stanovena v souladu s vyhl. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Jedná se o 3 úkony po 450 Kč, tj. 1 350 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného.