17 C 105/2020

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 2 110 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 110 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 112,26 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 110 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení podle §157 odstavec 4 zákona č. 99/1963 Sbírky, občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Návrhem, který byl soudu doručen dne 12. 10. 2020, se žalobkyně domáhá zaplacení peněžité částky ve výši 2 110 Kč, společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 112,26 Kč a úroků z prodlení. Důvodem je vznik nepovoleného debetního zůstatku na sporožirovém účtu, zřízeném u právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba], na základě smlouvy o účtu, [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně a rovněž přiznání účelně vynaložených nákladů řízení, které byly vyloženy v soudním řízení.

3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne 15. 1. 2021. V souvislosti s tím byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřila, z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o účtu, na jejímž základě byl žalované zřízen sporožirový účet. Na tomto účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 110 Kč a dále úrok ve výši 36,29 Kč (ke dni [datum]). O tomto byla žalovaná dopisem ze dne [datum] vyrozuměna, avšak částku neuhradila.

5. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupena byla i žalovaná pohledávka. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum], ve kterém byla pohledávka vyčíslena ke dni [datum] na jistině v částce 2 110 Kč v úrocích z prodlení ve výši 112,26 Kč.

6. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouvu o účtu ve smyslu § 2662 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V souladu s § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Postupitel tak ohledně záporného debetního zůstatku poskytl žalované úvěr ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Podle tohoto ustanovení platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně zcela po právu po žalované i zákonný úrok z prodlení ze žalované částky podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě vyhověl v plném rozsahu.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s ř., žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé) 3x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., (dále advokátní tarif), tři režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření, typ produktu, výše debetního zůstatku), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.