17 C 105/2023
č. j. 17 C 105/2023-42
V PLATNOSTIOkresní soud v Domažlicích rozhodl o rozvodu manželství, jehož účastníci měli společné bydliště na území České republiky a měli obvyklý pobyt v jejím území. Soud uplatnil české hmotné právo na základě příslušnosti podle nařízení EU č. 2019/1111 a smlouvy o právní pomoci mezi Českou republikou a zemí manželky. Rozvod byl prokázaný jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácený, přičemž bylo potvrzeno, že péče o děti je funkční a v zájmu dětí. Soud rozhodl o rozvodu manželství, protože byla splněna podmínka podle § 755 odst. 1 NOZ, a náhradu nákladů řízení zamítl.
Plný text
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci manžela: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 a manželky: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 pro rozvod manželství
I. Manželství jméno FO, rozené jméno FO, narozené Datum narození zainteresované osoby 1/0 a Jméno zainteresované osoby 0/0, narozeného Datum narození zainteresované osoby 0/0, uzavřené dne datum před název úřadu se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Manžel se návrhem, který byl soudu doručen dne datum, domáhal rozvodu manželství. Manželství bylo uzavřeno dne datum před název úřadu. Manžel je státním příslušníkem název země republiky, manželka státní příslušník název země. Poslední společné bydliště bylo na adresa adresa. Manželství je nefunkční.
2. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je dána pravomoc českých soudů k rozhodnutí v této věci vzhledem ke skutečnosti, že manželka je název země státním občanem. Dále se soud zabýval otázkou, podle kterého právního řádu má být věc posouzena a rozhodnuta.
3. Pravomoc českých soudů k rozhodnutí v této věci je dána na základě článku 3 písm. a), bod i) nařízení Rady (EU) č. 2019/1111, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, a to s ohledem na poslední společné bydliště účastníků na území České republiky (v obvodu Okresního soudu v Domažlicích) a na skutečnost, že manželé v České republice mají obvyklý pobyt.
4. Mezi Českou republikou a název země je uzavřena smlouva o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, která byla vyhlášena vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 42/1989 Sb., tato pak ve svém čl․ 27 upravuje rozvod, rozhodné právo a pravomoc soudu. Podle čl. 27 odst. 1, 2 platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž státními občany jsou manželé v době zahájení řízení; je-li v době zahájení řízení jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají společné bydliště. Má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád smluvní strany, před jejímž soudem se koná řízení.
5. S ohledem na tyto skutečnosti pak soud aplikoval pro rozvod daného manželství české hmotné právo, když v době zahájení řízení měli manželé v České republice obvyklé bydliště.
6. Manželka se při jednání, které se konalo dne datum, připojila k návrhu na rozvod manželství a souhlasila s ním.
7. Soud ve věci postupoval podle § 384 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) podle kterého platí, že podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným.
8. V této souvislosti je nutné uvést, že manželé soudu nepředložili dohodu o úpravě vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností, společného bydlení na dobu po rozvodu. Z procesního hlediska se tedy v projednávané věci jedná o společný návrh, avšak nikoliv o společný návrh, jak jej chápe zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „NOZ“), proto je vyloučen postup dle § 757 odst. 1, 2 NOZ. S ohledem na absenci odkazu v zákoně o zvláštních řízeních soudních na NOZ vychází soud z toho, že kategorie společného návrhu je pojata odlišně v hmotněprávním a procesním předpisu. Jinými slovy, zatímco společný návrh podle NOZ je společným návrhem dle z. ř. s., společný návrh dle z. ř. s. nemusí být společným návrhem dle NOZ a soud je povinen ve druhém případě zjišťovat příčiny rozvratu.
9. Z oddacího listu, z průkazu manželky a registru osob soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno u manželky i manžela jako první. Manžel je české národnosti, české státní příslušnosti, manželka je název země státní příslušnosti. Společné bydliště měli v obvodu Okresního soudu v Domažlicích, v adresa. Z manželství se narodila dcera jméno FO, nar. datum a syn jméno FO, nar. datum.
10. O výchově a výživě nezletilých dětí bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne datum č. j. spisová značka, spisová značka číslo který nabyl právní moci dne datum.
11. Soud z výslechu účastníků má za prokázané, že manželé spolu nežijí téměř tři roky, odcizili se vlivem odlišných zájmů, kdy manžel se zajímal o fotbal a rybaření. Manželka v název města pobývala sama bez kamarádů. Začala jezdit na víkendy k rodičům do Plzně a následně vlivem vzájemného odcizení každý z manželů navázal nový partnerský vztah. Oba partnerské vztahy trvají po dobu dvou let, manžel v současné době bydlí v adresa se svou partnerkou a manželka bydlí ve adresa se svým partnerem. Mezi partnery manželů a dětmi jsou velmi dobré vztahy. Střídává péče o děti je funkční a manželé se dokáží shodnout na péči a styku.
12. Podle ust. § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
13. Soud má za to, že rozvod manželství v tomto případě není v rozporu se zájmy nezletilých dětí, neboť z účastnických výpovědí manželů soud zjistil, že střídává péče je funkční, děti mají pozitivní vztah k partnerům manželů a manželé jsou schopni se na věcech ohledně dětí dohodnout.
14. Soud konstatuje, že byla splněna podmínka podle § 755 odst. 3 NOZ, tedy že před rozhodnutím o rozvodu manželství je nutno upravit práva a povinnosti rodičů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu.
15. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k přesvědčení, že manželství účastníků je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze obnovení soužití manželů očekávat. Důvodem pro rozvrat manželství je – jak již bylo výše uvedeno – vzájemné odcizení a nové citové vztahy obou manželů.
16. Takto vzniklý a ke dni vyhlášení rozsudku stále trvající stav rozvratu manželství podle ustanovení § 755 odst. 1 NOZ odůvodňuje, aby manželství účastníků bylo rozvedeno.
17. S ohledem na splnění všech zákonem stanovených předpokladů soud manželství účastníků rozvedl.
18. Podle ustanovení § 23 z. ř. s. platí, že žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželství, tedy i v řízení o rozvodu manželství, nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, avšak takové okolnosti v této věci zjištěny nebyly, proto soud výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 384 odst. 2 z. ř. s. ve spojení s § 395 z. ř. s.) Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od právní moci rozsudku o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku). Účastníci řízení jsou povinni požádat příslušný orgán o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství, pokud je v jejich dosavadních občanských průkazech zapsán údaj o rodinném stavu. Účastník, který je cizím státním příslušníkem, je povinen ohlásit změnu osobního stavu orgánu, který mu vydal doklad opravňující pobyt na území a to do tří pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala; a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka ve lhůtě do patnácti pracovních dnů.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.