17 C 108/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 11 612 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 232 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 232 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 5 768 Kč a smluvního úroku ve výši 1 612 Kč a veškerého zbývajícího příslušenstvím žalované částky, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou, resp. návrhem na vydání elektrického platebního rozkazu, domáhala po žalované zaplacení částky 11 612 Kč představující jistinu ve výši 10 000 Kč a smluvní úrok ve výši 1 612 Kč a dále příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 11 612 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitelka, právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ), uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě níž poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tyto finanční prostředky byly žalované zaslány na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se dle smlouvy zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny a tento úrok splácet v měsíčních splátkách. Jistinu mohla žalovaná splatit kdykoliv během trvání smlouvy, jež byla uzavřena na dobu neurčitou. Současně se žalovaná zavázala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení s platbou. Pro prodlení s platbou byla žalovaná ze strany právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně upomínána. Dne , datum, byla informována o zesplatnění celého úvěru a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila toliko 5 768 Kč z celkové částky 17 380 Kč (10 000 Kč jistina, smluvní úrok 4 000 Kč a smluvní pokuta 3 380 Kč).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť má za to, že lze ve věci rozhodnout jen na základě listinných důkazů založených ve spise a účastníci řízení s tímto postupem souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí výzva byla doručena datové schránky. Lze tak její souhlas s tímto postupem presumovat (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvách o postoupení pohledávky zmíněných níže.

6. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr, jakož z fotografie občanského průkazu, soud zjistil osobní a majetkové poměry žalované.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, se zavázala žalované na její požádání poskytnout peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 40 % měsíčně, přičemž přirostlé úroky se žalovaná zavázala zaplatit vždy nejpozději do 19. dne v měsíci a jistinu vrátit kdykoliv během trvání smlouvy, jež byla uzavřena na dobu neurčitou. Vedle toho se žalovaná zavázala též k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se vyskytne v prodlení.

8. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) odeslala ze svého účtu na účet č. , č. účtu, částku 8 000 Kč a částku 2 000 Kč, jak vyplynulo z potvrzení o provedených platbách ze dne , datum, a ze dne , datum, . Z vyjádření , právnická osoba, . ze dne , datum, vyplynulo, že uvedený bankovní účet je veden na jméno žalované s tím, že jsou evidovány od právní předchůdkyně žalobkyně částky uvedené v předchozí větě jakožto platby příchozí.

9. Ze sdělení ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění úvěru ke dni , datum, a současně ji vyzvala, aby do tří dnů od doručení předmětného sdělení uhradila částku 29 076 Kč.

10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, byla žalovaná informována o tom, že pohledávka původního věřitele byla dne , datum, postoupena společnosti , právnická osoba, . a následně dne , datum, postoupena žalobkyni. To koresponduje se smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, a , právnická osoba, . ze dne , datum, a smlouvou o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . a žalobkyní ze dne , datum, .

11. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení částky 32 488 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 6 582 Kč, a to do tří dnů.

12. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy označené jako smlouvy o spotřebitelském úvěru částku 10 000 Kč. Žalovaná se touto smlouvou zavázala poskytnutou částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a současně též hradit úrok ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná uhradila toliko 5 768 Kč.

13. Podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 1813 občanského zákoníku zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Soud v prvé řadě posuzoval, zda účastníky řízení uzavřená smlouva nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 občanského zákoníku. K tomu lze uvést, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně, RPSN 5 532,57 %. Dle databáze ČNB vyplývá, že v roce 2024 činila úroková sazba spotřebitelských úvěrů na spotřebu do 9,5 %. Dle konstantní judikatury (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. V projednávaném případě však cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru výrazně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 občanského zákoníku ve spojení s § 588 občanského zákoníku, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Sjednaná úroková sazba totiž vysoce přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb, kterou lze považovat za běžnou a akceptovatelnou. Nad rámec lze poukázat na to, že součástí smluvního ujednání bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně, což je 36,5 % ročně. Takové jednání se rovněž příčí dobrým mravům a je ve zjevném rozporu s ustanovením § 1813 větou první občanského zákoníku. Je zřejmé, že bez sjednání neúměrně vysokého úroku by právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované neposkytla, tedy jednání právní předchůdkyně žalobkyně vykazuje snahu toliko získat finanční prostředky v nadstandardní výši.

20. Protože soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou, již se blíže nezabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.

21. Jelikož žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní na základě absolutně neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu, posoudil soud nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku. Tento nárok alternativně uplatnila sama žalobkyně.

22. Žalovaná od žalobkyně obdržela částku 10 000 Kč a doposud jí vrátila zpět částku 5 768 Kč. Zbývá tak žalobkyni vydat částku 4 232 Kč. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení této částky.

23. Žalobkyni svědčí též právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Žalobkyně poslala žalované předžalobní upomínku dne , datum, , ta byla doručena dle zákonné domněnky ve smyslu § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den, tj. dne , datum, . Žalovaná byla vyzvána k plnění do tří dnů. Žalovaná tak měla plnit do , datum, a ode dne následujícího po splatnosti, tj. od , datum, , je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Výše úroků z prodlení pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Ve zbývající částce, tj. 5 768 Kč (jistina) a 1 612 Kč (smluvní úrok), včetně veškerého zbývajícího příslušenství ze žalující částky, soud žalobu výrokem II zamítl, neboť v této části není žaloba důvodná.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Přitom soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1792/2015, dle kterého musí soud při zvažování úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a současně též z nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08. Úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.