17 C 113/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: vyklizení nemovitosti <b>I. Řízení se částečně zastavuje ohledně povinnosti, aby všechny osoby bydlící nebo užívající byt se žalovaným byly povinni vyklidit byt [číslo] ve čtvrtém nadzemním patře budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. č. stav. [číslo] vedeného na [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec], vše vedené u [stát. instituce], [stát. instituce] a vyklizený byt předat žalobci.</b> <b>II. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] ve čtvrtém nadzemním patře budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. č. stav. [číslo] vedeného na [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec], vše vedené u [stát. instituce], [stát. instituce] a vyklizený byt předat žalobkyni, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 420,49 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vyklizení bytu [číslo] který se nachází v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. č. stav. [číslo], v obci [obec] s tím, aby povinnost byla uložena jak žalovanému, tak všem osobám užívajícím nebo bydlícím v bytě se žalovaným. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, dle které byl žalovanému přenechán byt [číslo] ve výše uvedeném domě, a to konkrétně ve čtvrtém nadzemním podlaží. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], kdy nájem skončil uplynutím doby. Žalobkyně zasílala výzvu k vyklizení dne [datum], na tuto žalovaný nereagoval, byť si výzvu převzal dne [datum]. Dále mu byla zaslána druhá výzva k vyklizení, a to dne [datum], kterou si žalovaný nevyzvedl. O vyklizení byl upomínán i předžalobní výzvou ze dne [datum].

2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], kterého se zúčastnila pouze žalobkyně. Žalovaný, ač osobně převzal – na dvou adresách – předvolání k dnešnímu jednání, se jednání bez omluvy neúčastnil ani se ve věci jakkoliv nevyjádřil.

3. Žalobkyně při jednání vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu týkajících se dalších osob užívajících nebo bydlících v bytě společně se žalovaným.

4. Soud řízení částečně zastavil pro částečně zpětvzetí žaloby, které bylo učiněno před zahájením jednání ve věci samé, tedy podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nepotřeboval souhlas žalovaného a řízení ve věci částečně zastavil v rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala uložení povinnosti vyklidit byt osobám, které jej užívají společně se žalovaným.

5. Na základě provedených důkazů soud posoudil po skutkové stránce věc takto. Účastníci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu na předmětný byt s tím, že doba nájmu byla sjednána do [datum]. Před podáním žaloby, a to dne [datum], vyzvala žalobkyně žalovaného, aby opustil byt po skončení nájmu a bezodkladně jej předal žalobkyni. Další výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] a dne [datum]. Žalovaný dosud byt žalobkyni nepředal, ani jej nevyklidil.

6. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

7. Podle § 2285 obč. zák. platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

8. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovanému odpadl právní důvod užívání bytu uplynutím sjednané doby nájmu, tedy nejpozději dnem [datum]. Po tomto datu žalovaný zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně a žalobkyně má právo na ochranu podle § 1040 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně navíc ve lhůtě 3 měsíců od skončení nájmu ([datum]) vyzvala žalovaného k vyklizení bytu a předání bytu žalobkyni do [datum]; tedy nebylo naplněno ustanovení § 2285 obč. zák., které by mohlo nájemní vztah prodloužit.

9. Z výše uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl a rozhodl o tom, že žalovaný je povinen byt vyklidit, neboť žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání výše uvedeného bytu a žalobkyně se jako vlastník zcela důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva.

10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal – pro pasivitu žalovaného - důvody pro prodloužení zákonné lhůty.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 420,49 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 220,49 Kč za 110 ujetých km v částce 820,49 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6.2 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t..

12. Pro úplnost soud uvádí, že při výpočtu cestovních náhrad postupoval podle § 158 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého platí, že při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených. Z těchto důvodu soud podle normy ES 566/ určil spotřebu podle údaje pro kombinovanou spotřebu ve výši 6,2 l /100 km, nikoliv z hodnoty 6,6 l /100 km (aritmetická průměrná spotřeba je ale 6,4 l [číslo] km, nikoliv požadovaných 6,6 l /100 km), jak požadovala žalobkyně.

13. Celkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 420,49 Kč, kterou je žalovaný v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.