17 C 115/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa pro určení povinnosti zdržení se zásahů do výkonu vlastnického práva <b>I. Zamítá se žaloba, aby žalovaní byli povinni zdržet se vypouštění jakékoliv vody k pozemku [parcelní číslo] o výměře 709 m2 (zahrada) s rozestavěným rodinným domem, to vše v k. ú. [část obce] a obci [obec], okres [okres], a zároveň aby žalovaní byli povinni zdržet se provozování jakékoliv činnosti provozované v budově rodinného domu [adresa] v obci [část obce], kterou obtěžují žalobce nad míru obvyklou při výkonu jeho vlastnických práv nadměrným hlukem.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení, a to každému žalovanému částku 7 441,50 Kč k rukám právního zástupce žalovaných, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou, která byla soudu doručena dne [datum], se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovaným povinnost zdržet se omezování vlastnického práva žalobce k pozemku parc. [číslo] zahrada s rozestavěným rodinným domem, to vše v k. ú. [část obce] a obci [obec] a to tím, že se žalovaní zdrží všeho, co působí, že voda a hluk vnikají na shora uvedený pozemek ve vlastnictví žalobce, a to v míře nepřiměřené místním poměrům, což omezuje obvyklé užívání tohoto pozemku žalobcem, konkrétně aby se žalovaní zdrželi vypouštění jakékoliv vody na výše zmíněný pozemek a zároveň se zdrželi provozování neoprávněné podnikatelské činnosti provozované v budově rodinného domu [adresa] v obci [část obce], kterou obtěžují žalobce nad míru obvyklou při výkonu vlastnických práv hlukem.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] na kterém buduje rodinný dům, přičemž v současné době je postavena„ hrubá“ stavba rodinného domu. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] v obci [část obce], a dále pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce]. Pozemky spolu bezprostředně sousedí, když společnou hranici má pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo]. Nemovitosti žalovaných jsou umístěny o trochu výše, než je umístěn pozemek žalobce. Žalovaní mají dešťovou kanalizaci z objektu rodinného domu [adresa] a z dalších shora uvedených pozemků, a dále i vodu, kterou žalovaní čerpají ze suterénu domu [adresa], svedenu tak, že stéká na pozemek žalobce a voda podmáčí jeho pozemek, tak rozestavěný dům. Dále v rodinném domě [adresa] žalovaní, případně jejich syn [jméno] [celé jméno žalovaného], neoprávněně provozují podnikatelskou činnost (truhlářství, zpracování dřeva) a nadmíru přiměřenou poměrům obtěžují okolí hlukem. Rodinný dům je určen pro bydlení, nikoliv pro podnikatelskou činnost. V živnostenském rejstříku není uvedeno, že by v tomto objektu byla jakákoliv provozovna. Stav – i přes odeslanou předžalobní výzvu - nebyl napraven.

3. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. [adresa] byla původně vybudována v 80. letech jako prodejna. Dešťová voda z této stavby byla odváděna podzemním potrubím východním směrem do šachty umístěné za východní hranicí stávajícího žalobcova pozemku a odtud do rybníku. Žalovaní stavbu odkoupili, přestavěli na rodinný dům a původní dešťová kanalizace zůstala zachována. Vše bylo realizováno v souladu s právními předpisy podle projektové dokumentace, která byla schválena příslušným stavebním úřadem. Na jaře [rok] došlo při stavbě rodinného domu na pozemku žalobce k překopnutí dešťové kanalizace a dešťová voda zatopila žalovaným sklep rodinného domu [adresa]. Žalobce přislíbil opravu přerušené dešťové kanalizace, ale nakonec ji neprovedl a dešťovou kanalizaci žalovaných zaslepil. Žalovaným nezbylo za této situace nic jiného než nechat dešťovou vodu vsakovat do jejich pozemku a činit nezbytné kroky pro svedení dešťové vody do splaškové kanalizace na západní straně nemovitostí. Žalovaní dále uvedli, že v domě nepodnikají, neprovozují podnikatelskou činnost ani jejich synové a není v něm činěno nic, co by způsobilo, že hluk z domu vniká na pozemek žalobce v míře nepřiměřené místním poměrům. V rodinném domě je pouze hobby místnost, která je vybudována dle schválené projektové dokumentace, a kde žalovaní realizují své koníčky a zájmy.

4. Soud vycházel z těchto nesporných skutečností. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku prac. [číslo] k. ú. [část obce] a buduje zde dům, který je v současné době ve stavu hrubé stavby. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek prac. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce]. Tyto pozemky mají společnou hranici, a to mezi pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce].

5. Z protokolu o ohlášení dokončené stavby ze dne [datum] soud zjistil, že stavební úřad (Městský úřad Domažlice, odbor výstavby a územního plánování) sepsal protokol ve věci ohlášení dokončené stavby – [adresa] - se změnou užívání. Stavební úřad zjistil při kontrolní prohlídce, že stavba byla realizována podle projektové dokumentace, která byla schválena stavebním úřadem, a neshledal žádnou skutečnost bránicí užívání. Stavbu je možné užívat jako rodinný dům. Jednalo se o stavební úpravy objektu bývalé prodejny na rodinný dům [obec], [adresa].

6. Z projektové dokumentace ze dne [datum] týkající se přestavby domu [adresa] má soud za prokázáné, že v bodě B6 je uvedeno, že dešťová voda bude vsakována na zatravněné zahradě u objektu. Z bodu [bod] [číslo] má soud za prokázané, že v přízemí tohoto objektu se nachází ložnice, šatna, obývací pokoj, koupelna, předsíň, hobby místnost a schodiště do suterénu.

7. Při přípravném jednání účastníci učinili dále nesporným tvrzení, že v současné době je dešťový svod žalovaných sveden na druhou stranu, tj. nesměřuje na pozemek žalovaného, ale na veřejnou komunikaci.

8. Podáním ze dne [datum] navrhl právní zástupce žalobce změnu petitu, které soud vyhověl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

9. Z rozhodnutí stavebního úřadu ([stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování) ze dne [datum] má soud za prokázané, že stavební úřad rozhodl o umístnění stavby - stavební úpravy objektu bývalé prodejny na rodinný dům [adresa] [část obce], [obec] s tím, že v přízemí objektu vznikne mimo jiné hobby místnost.

10. Ze stavebního deníku má soud za prokázané, že při provádění stavby na pozemku žalobce dne [datum] došlo k porušení dešťové kanalizace žalovaných, která nebyla vedena v projektové dokumentaci. Tato dešťová kanalizace odváděla dešťovou vodu z vedlejšího pozemku žalovaných (p. [číslo] domu [adresa]). Za několik dnů došlo k vytopení sklepa žalovaných v rodinném domě [adresa], a to kvůli poškození dešťové kanalizace. Při místním šetření byl zjištěn tento stav a přijata opatření. Tato část stavebního deníku byla podepsána jak ze strany stavebního úřadu, tak ze strany žalobce, žalovaného a dodavatele stavby žalobce.

11. Ze stavebního deníku soud dále zjistil, že se na stavbě žalobce dne [datum] konala schůzka ohledně připojení dešťové kanalizace žalovaných. Na této schůzce byl přítomen žalobce, žalovaní a [jméno] [příjmení], jakožto dodavatel stavby žalobce. Dodavatel stavby žalobce navrhl, že je ochoten připojení dešťové kanalizace žalovaných provést na vlastní náklady, přičemž žalobce vyslovil s tímto nesouhlas.

12. Z výslechu žalobce má soud za prokázané, že žalobce začal stavět dům v roce [rok]. V [měsíc] [rok] probíhaly výkopové práce a došlo k poškození dešťového potrubí, které svádělo dešťovou vodu z pozemku žalovaných na pozemek pod žalobcem. Žalobce tuto situaci se žalovanými řešil, ale k dohodě nedošlo, neboť žalobce se obával případného věcného břemene. V současné době žalobce dům neužívá, na stavbě je někdy každý den, někdy pouze jednou za týden. Provizorní řešení v podobě trubky, která poté, co došlo k poškození dešťového potrubí, odváděla dešťovou vodu z pozemků žalovaných a byla zde necelý rok, žalobce odstranil kvůli pokračující stavbě svého rodinného domu.

13. K dotazu soudu žalobce uvedl, že v tuto chvíli z pozemku žalovaných nestéká na jeho pozemek dešťová voda a ani žádná jiná voda. Z pozemku žalovaných je vyvedena hadice, ale ani tato voda k žalobci nestéká. K dalšímu dotazu uvedl, že v současné době není obtěžován hlukem z pozemku a domu žalovaných, protože tam žalobce nebydlí. Není mu známo, kde se nachází hobby místnost žalovaných. Výslovně uvedl, že hlukem z pozemku, nebo domu žalovaných nebyl rušen, hlukem byl rušen jeho otec, který pozemek vlastnil přibližně před třemi lety. Žalobce dále uvedl, že stavba podmáčená není a dříve byla pouze zamokřená. Soud má tak za prokázané, že v současné době není žalobce obtěžován dešťovou, ani jinou vodou z pozemků žalovaných, ani není – a nebyl v minulosti – obtěžován ze strany žalovaných hlukem.

14. Prakticky totožné informace soud zjistil i z výslechu žalovaného. Navíc pouze to, že po odstranění provizorního řešení svodu dešťové vody žalobcem instaloval žalovaný ve sklepě domu [adresa] jímku, aby nedošlo k ohrožení kotle vodou.

15. Žalobce i žalovaní navrhli ve věci řadu dalších důkazů, zejména místní ohledání a výslechy řady svědků. Soud dospěl k závěru, že tyto důkazy není nutné provádět, neboť ze zjištěných a výše uvedených důkazů lze ve věci rozhodnout. Výpověď žalobce a výpověď žalovaného v kontextu s předloženými fotografiemi poskytly soudu ucelený obraz, že o věci mohl rozhodnout. Některé důkazní návrhy ze strany žalovaných – výslech žalované a důkaz spisem stavebního úřadu – byly vzaty zpět.

16. Podle § 1013 odst. 1 obč. zák. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

17. Je třeba zdůraznit, že o uložení povinnosti zdržet se hluku případně svodu vody podle § 1013 obč. zák. může soud rozhodnout pouze tehdy, pokud jsou kumulativně splněny podmínky, že imise vnikají na pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům a zároveň, že podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.

18. Soud má za prokázané, že žalobce v současné době není obtěžován nepřímou imisí vody. Navíc to byl právě žalobce, který poškodil dešťovou kanalizaci, která sváděla vodu z pozemku žalovaných skrz pozemek žalobce na třetí pozemek. Přestože žalobce nejprve slíbil opravu, poté tento slib odvolal. Provizorní řešení svodu dešťové vody z pozemku žalovaných v podobě trubky zrušil rovněž žalobce. Po prvním porušení svodu dešťové vody došlo k zatopení sklepu žalovaných a žalovaní tuto situaci řešili tak, že zde umístili jímku. Tento postup soud hodnotí jako chování v souladu s prevenční povinností předcházet škodám.

19. Pro soud je podstatný skutkový stav v době vyhlášení rozhodnutí (§ 154 o. s. ř.). V současné době žalobce není obtěžován jakoukoliv vodou z pozemku žalovaných. Pokud jí byl v minulosti obtěžován, tak jeho vlastním jednáním. Byl to žalobce, který poškodil svod dešťové vody a následně odstranil provizorní řešení. Žalobce není ani obtěžován hlukem, ani jím nikdy obtěžován nebyl. Hlukem měl být obtěžován pouze jeho otec, který pozemek vlastnil přibližně tři roky zpátky. Za této situace soudu nezbylo, než žalobu zcela zamítnout, neboť je zřejmé, že k žádnému rušení vlastnického práva ze strany žalovaných v současné době nedochází, natož k rušení vlastnického práva, které by bylo nad míru přiměřenou daným poměrům. Vzhledem k tomu, že žalobce imisemi nebyl zaviněním žalovaných ohrožován ani v minulosti, nemohl soud žalobě vyhovět ani postupem podle § 1042 obč. zák. a uložit žalovaným povinnosti do budoucna.

20. Soud apeluje na účastníky tohoto řízení, aby s ohledem na pravděpodobně déletrvající sousedské vztahy případné další nesrovnalosti v budoucnu řešili dohodou, vzájemně se o všech skutečnostech v klidu informovali a snažili se najít řešení, které bude přijatelné pro obě strany.

21. Soud rozhodoval o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 883 Kč. Výše nákladů účelně vynaložených každým ze žalovaných odpovídá odměně zástupce ve výši 4 800 Kč podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za celkem čtyři úkony právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, doplnění vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) po 1 200 Kč, dále odměně ve výši 600 Kč za účast na přípravném jednání dne [datum], dále náleží každému ze žalovaných ½ paušálních náhrad spojených s výše uvedenými pěti úkony právní služby v celkové výši 1 500 Kč podle § 13 odst. 3 AT, tedy v částce 750 Kč u každého ze žalovaných. K celkové částce ve výši 6 150 Kč je třeba u každého ze žalovaných připočíst ½ náhrady 21 % DPH ze shora uvedených částek, tj. celkem náleží každému ze žalovaných náhrada nákladů řízení ve výši 7 441,50 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že tarifní hodnotu neurčil dle § 9 odst. 3 písm. b) AT, neboť v této věci nejde o žalobu na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání, jehož předmět je penězi neocenitelný, ale o imisní žalobu a tarifní hodnota se určuje podle § 9 odst. 1 AT.