17 C 123/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátkou jméno FO sídlem adresa 2. jméno FO, narozená datum bytem adresa 3. jméno FO, narozená datum bytem Čermná 127, adresa 61 Čermná pro určení vlastnického práva k nemovitosti I. Určuje se, že nemovité věci:  pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, č.p. číslo  pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba budovy garáže bez čísla popisného nebo evidenčního,  pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba budovy garáže bez čísla popisného nebo evidenčního,  stavba budovy bez čísla popisného nebo evidenčního na pozemku parc. č. st. číslo, způsob využití: stavba technického vybavení,  pozemek parc. č. číslo oddělený od pozemku parc. číslo hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa, geometrickým plánem č. hodnota, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku jako jeho příloha, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa na LV číslo pro obec adresa a k. ú. adresa, jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce s podílem ve výši id ½ a žalovaného č. hodnota s podílem ve výši id ½. II. Určuje se, že nemovité věci:  pozemek parc. č. st. číslo  pozemek parc. č. číslo vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa na LV číslo pro obec adresa a k. ú. adresa, jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce s podílem ve výši id ½, žalovaného č. hodnota s podílem ve výši id 1/3, žalované č. hodnota s podílem ve výši id 1/12 a žalované č. hodnota s podílem ve výši id 1/12. III. Žalovaný č. hodnota je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 57 166,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. hodnota a žalovanou č. hodnota nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal určení vlastnictví v žalobě označených nemovitých věcí.

2. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným č. hodnota byla dne datum uzavřena smlouva o sdružení s obchodním názvem právnická osoba za účelem provozování silniční motorové dopravy nákladními automobily v tuzemské a mezinárodní dopravě. Podle článku VI. odst. 5 smlouvy o sdružení je povinnost každého účastníka vydat sdružení majetek, který pro sdružení získá. Ze znění § 834 zákona č. 40/1964 Sb., vyplývá, že majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Žalobce získal vlastnické právo ze zákona, ač mu nebylo v rozporu se smlouvu převedeno. Při výkonu činnosti sdružení bylo uzavřeno několik kupních smluv, na základě kterých byly postupně zakoupeny nemovité věci uvedené v čl. III žaloby, které byly a jsou používány pro dosažení společného účelu sdružení. Převod vlastnických práv k těmto nemovitostem byl realizován prostřednictvím žalovaného č. hodnota, když tyto smlouvy sloužily i jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí. Žalovaný č. hodnota jednal v rozporu se smlouvou, když tento nemovitý majetek, hrazený ze společných prostředků sdružení, nevydal, ačkoliv k tomu byl ze strany žalobce vyzýván. Tento nemovitý majetek žalovaný č. hodnota nevnesl ani do obchodní společnosti právnická osoba, IČO IČO, která navázala na podnikání sdružení. Nemovité věci byly nabyty na základě těchto titulů: kupní smlouva ze dne datum uzavřená mezi právnická osoba. a žalovaným č. hodnota zastupujícím sdružení, kupní smlouva ze dne datum mezi žalovaným č. hodnota zastupujícím sdružení a městem adresa, kupní smlouva ze dne datum uzavřená mezi žalovaným č. hodnota zastupujícím sdružení a městem adresa a kupní smlouva ze dne datum mezi žalovaným č. hodnota zastupujícím sdružení a právnická osoba. Nemovitý majetek uvedený v článku III odst. 2 žaloby je ve spoluvlastnictví žalovaných, kdy žalovaný č. hodnota disponuje dle katastru nemovitostí podílem o velikosti 4/6 a žalované č. hodnota a č. hodnota obě disponují podílem o velikosti 1/6. Žalované č. hodnota a 3 byl tento nemovitý majetek přiznán v pozůstalostním řízení na základě usnesení Okresního soudu v Domažlicích, č.j. spisová značka. U nemovitých věcí uvedených v článku III odst. 1 žaloby žalobci náleží podíl o velikosti ½, když žalovaný č. hodnota je uveden jako výlučný vlastníkem těchto nemovitých věcí. U nemovitých věcí uvedených v článku III odst. 2 žaloby měl žalobce i žalovaný č. hodnota disponovat před dědickým řízením spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/2. Předmětem dědického řízení neměla být polovina nemovitého majetku, ale pouze jeho čtvrtina. Všem žalovaným tak připadl z dědického řízení shodný podíl o velikosti 1/3 z poloviny tohoto nemovitého majetku. Správně však měl připadnout pouze podíl o velikosti 1/3 ze čtvrtiny tohoto nemovitého majetku, tj. 1/12. Správně má být velikost spoluvlastnických podílů u žalobce ve výši 1/2, u žalovaného č. hodnota ve výši 1/3 a u žalované č. hodnota a žalované č. hodnota shodně ve výši 1/12. Žalované č. hodnota a 3 souhlasí s nárokem žalobce. Žalovaný č. hodnota nereagoval na výzvu žalobce. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť evidovaný stav v katastru nemovitých věcí neodpovídá faktickému stavu.

3. Žalovaný č. hodnota nárok žalobce neuznal. Mezi žalobcem a žalovaným byla datum uzavřena smlouva o sdružení. Předmětem činnosti sdružení byla silniční motorová doprava nákladními automobily v tuzemské a mezinárodní dopravě. Nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem nepředstavuje výkon motorové nákladní dopravy. Žalobce nedokázal, že nemovitosti byly nabyty v rámci výkonu činnosti sdružení. Předmětné nemovité věci byly nabyty z výlučných prostředků žalovaného č. hodnota, případně z výlučných prostředků žalovaného č. hodnota a jeho manželky. Žalobce v nedoložil, že nemovitosti byly nabyty z prostředků sdružení. Ve vztahu k nemovitostem, které byly nabyty do SJM žalovaného č. hodnota a jeho manželky je zřejmé, že tyto nemovitosti nebyly nabyty v rámci podnikatelské činnosti žalovaného č. hodnota, ale v rámci jeho soukromého života. Ze smlouvy o sdružení vyplývá, že investování ze společných prostředků nad 10 000 Kč podléhá souhlasu všech účastníků sdružení. Souhlas však nebyl dán. U nemovité věci – budova na pozemku p. č. st. číslo k. ú. adresa, byla část kupní ceny uhrazena započtením pohledávky za zemní práce vykonané žalovaným. Na nabytí této nemovitosti nebyly použity prostředky pocházející z motorové nákladní dopravy. Nemovité věci byly zčásti nabyty do výlučného vlastnictví žalovaného č. hodnota a zčásti do SJM žalovaného č. hodnota a jeho manželky. Tyto skutečnosti jsou mimo jiné potvrzovány proběhlým dědickým řízením po manželce žalovaného. Dcery žalovaného č. hodnota, žalovaná č. hodnota a číslo, v rámci dědického řízení po manželce žalovaného č. hodnota neuplatnily nárok na to, že by součástí SJM žalovaného č. hodnota měly být nějaké nemovité věci. Dcery žalovaného č. hodnota tímto postupem uznaly, že nemovitosti jsou výlučným vlastnictvím žalovaného č. hodnota. Shodně se zachoval i žalobce, také v rámci dědického řízení po manželce žalovaného č. hodnota neuplatnil žádný nárok na podíl na nemovitých věcech. Tím potvrdil, že nemovité věci jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného č. hodnota, případně v SJM žalovaného č. hodnota a jeho manželky. Smlouva o sdružení stanoví, že každý účastník sdružení, který pro sdružení získá jakékoliv plnění, je povinen vydat takovéto plnění sdružení. Pokud by nemovité věci byly získány ve prospěch sdružení, potom toto ustanovení vede k závěru, že by vlastnické právo mělo být vydáno ve prospěch sdružení. Účastníci by se tak odchýlili od zákonného ustanovení, podle kterého se majetek získaný při výkonu společné činnosti stává spoluvlastnictvím všech účastníků, a smlouva o sdružení umožňuje nabytí nemovité věci odpovídajícím účastníkem, který je následně povinen věc vydat sdružení. Nárok na vydání věci již byl promlčen a žalovaný uplatnil námitku promlčení. V případě zániku sdružení měl mít každý účastník sdružení právo na vypořádání majetku v poměru 60 % ve prospěch žalovaného č. hodnota a 40 % ve prospěch žalobce. Spoluvlastnický podíl žalobce nemůže činit více než 40 %. Pro nabytí nemovitých věcí – pozemky parcelní číslo st. číslo, st. číslo a číslo, vše k. ú. adresa – byl žalovaný č. hodnota nucen čerpat úvěr a ručil za jeho splacení svým majetkem. Společnost právnická osoba vznikla ke dni datum a fakticky převzala činnost společníků a byly na ní převedeny prostředky a věci potřebné pro výkon podnikatelské činnosti. Žalobce až 20 let od vzniku společnosti uplatňuje právo na převod vlastnického práva k nemovitým věcem. Žalovaný č. hodnota dále uvedl, že již došlo k vydržení vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalovaného č. hodnota. Žalovaný č. hodnota s nemovitými věcmi nakládal jako s vlastními a byly rovněž splněny podmínky i pro mimořádné vydržení, a to k většině nemovitých věcí.

4. Žalované č. hodnota a 3 uvedly, že žaloba pro ně není překvapením. Nárok žalobce uznaly v plném rozsahu, přestože se částečně dotkne i jejich majetku. Rodiče podnikali s manžely jméno FO a polovina by měla náležet žalobci a jeho manželce.

5. V mezidobí soud ve věci řízení částečně zastavil a rozhodl o změně žaloby (viz odst. 75 rozsudku). Skutková zjištění 6. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

7. Ze smlouvy o sdružení ze dne datum vyplývá, že žalobce a žalovaný č. hodnota uzavřeli smlouvu o sdružení podle § 829 a n. zákona č. 40/1964, občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) s názvem právnická osoba se sídlem adresa. Předmětem činnosti sdružení byla silniční motorová doprava nákladními automobily v tuzemské a mezinárodní dopravě. Sdružení bylo uzavřeno na dobu neurčitou, od datum. Pro účely hospodaření sdružení byl zřízen společný účet u spořitelny (stávající účet právnická osoba) č. adresa. Bylo sjednáno, že sdružení vůči třetím osobám a v obchodním styku užívá IČ a DIČ žalovaného č. hodnota. Souhlas obou účastníků byl nutný u investic ze společných prostředků nad 10 000 Kč. Každý z účastníků měl povinnost vydat plnění, které pro sdružení získá, sdružení. Žalobce a žalovaný podnikali na společný účet a za závazky vůči třetím osobám byli zavázáni společně a nerozdílně.

8. Z kupní smlouvy ze dne datum (č. l. 58-59), že mezi právnická osoba s. a žalovaným č. hodnota jako kupujícím byla uzavřena smlouva o převodu mj. těchto věcí: budova domu č. p. číslo postavená na pozemku st. číslo, budova garáží postavená na pozemku p. č. hodnota, pozemek p. č. hodnota, pozemek p. č. hodnota, pozemek p. č. hodnota, kanalizační přípojka, zpevněná plocha na pozemku p. č. hodnota, studna na pozemku p. č. hodnota, vše v k. ú. adresa, za celkovou kupní cenu 2 860 000 Kč s tím, že finanční prostředky na koupi byly žalovanému č. hodnota poskytnuty právnická osoba, a to úvěrem na investice.

9. Z kupní smlouvy sepsané formou notářské zápisu sp. zn. spisová značka ze dne datum (č. l. 78-81), jméno FO, notářkou, že mezi městem adresa a žalovaným č. hodnota (zastoupeným manželkou jméno FO pro převod celého předmětu převodu) a jméno FO jako kupujícími byla uzavřena smlouva o převodu těchto pozemků: pozemek st. č. hodnota, pozemek p. č. číslo, vše v k. ú. adresa, za celkovou kupní cenu 178 150 Kč.

10. Z kupní smlouvy z roku 2003, sepsané tituly před jménem jméno FO (č. l. 70), že mezi právnická osoba. a žalovaným č. hodnota jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva týkající se budovy umístěné na pozemku p. č. st. číslo, v k. ú. adresa, za cenu 58 685 Kč, která měla být uhrazena zápočtem pohledávky žalovaného č. hodnota vzniklé na základě objednávky prodávajícího k provedení zemních prací.

11. Z kupní smlouvy ze dne datum (č. l. 74), že mezi městem adresa a žalovaným č. hodnota jako kupujícím byla uzavřena smlouva o převodu pozemku p. č. číslo, v k. ú. adresa, za kupní cenu 6 195 Kč.

12. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne datum (č. l. 62-66), že k žádosti žalovaného č. hodnota bylo povoleno užívání stavby – přístavby a stavebních úprav vestavěné garáže v budově č. p. číslo, adresa, realizované na pozemku p. č. st. číslo a pozemku p. č. hodnota, k. ú. adresa. Stavba byla zaměřena geometrickým plánem č. hodnota vyhotoveným tituly před jménem jméno FO a nově vzniklý pozemek má číslo st. číslo. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

13. Z usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum, č. j. spisová značka (č. l. 83-84), že po zemřelé jméno FO, dědil žalovaný č. hodnota a žalované č. hodnota a 3. Soudem byla schválena dohoda, že žalovanému č. hodnota mj. připadne id ½ na těchto nemovitých věcech: pozemek p. č. st. číslo, v k. ú. adresa, pozemek p. č. číslo, vše v k. ú. adresa, a to v rámci vypořádání společného jmění zemřelé a žalovaného č. hodnota. Dále byla schválena dohoda o tom, že uvedené pozemky nabývají rovným dílem žalovaný č. hodnota a žalovaná č. hodnota a číslo, tj. žalovaný se celkem stal vlastníkem s podílem id 4/6, žalované č. hodnota a č. hodnota každá s podílem id 1/6. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum.

14. Z předžalobní výzvy ze dne datum a ze dne datum, že žalovaný č. hodnota byl právním zástupcem žalobce vyzván k uzavření dohody, aby se narovnaly vztahy k předmětným nemovitým věcem.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, LV č. hodnota, k. ú. adresa, že žalovaný č. hodnota je zapsán jako výlučný vlastník těchto nemovitých věcí: pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, č.p. číslo, pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba budovy garáže bez čísla popisného nebo evidenčního, pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba budovy garáže bez čísla popisného nebo evidenčního, stavba budovy bez čísla popisného nebo evidenčního na pozemku parc. č. st. číslo, pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. číslo 16. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, LV č. hodnota, k. ú. adresa, že žalovaný č. hodnota je zapsán jako podílový spoluvlastník s podílem id 4/6 těchto nemovitých věcí: pozemek parc. č. st. číslo, pozemek parc. č. číslo, pozemek parc. č. číslo a pozemek parc. č. číslo a žalované č. hodnota a číslo jsou rovněž zapsanými podílovými spoluvlastníky na uvedených pozemcích, každá s podílem id 1/6.

17. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne datum, LV č. hodnota a LV č. hodnota, oba v k. ú. adresa, že v evidenci katastru nemovitostí není již evidován pozemek p. č. číslo a číslo a pozemek p. č. číslo, vše v k. ú. adresa.

18. Z přílohy k protokolu o výsledku revize údajů katastru nemovitostí č. hodnota ze dne datum, že pozemek p. č. hodnota a pozemek p. č. číslo byly sloučeny do pozemku p. č. hodnota, vše v k. ú. adresa.

19. Z přílohy k protokolu o výsledku revize údajů katastru nemovitostí č. hodnota ze dne datum, že pozemek p. č. číslo byly sloučeny do pozemku p. č. číslo, vše v k. ú. adresa.

20. Z výpisu ze živnostenského rejstříku, že žalovaný č. hodnota je od datum držitelem živnostenského oprávnění pro silniční motorovou dopravu osobními vozidly, vnitrostátní dopravu nákladními vozidly do 3,5 tun a nákladní mezinárodní dopravu vozidly do 2,5 tun. V době od datum do datum byl držitelem živnostenského oprávnění na zemní práce.

21. Z výpisů z účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba, že účet je veden pod jménem žalovaného č. hodnota s doplňkem právnická osoba a dne datum byla připsána platba ve výši 30 000 Kč od společnosti právnická osoba. a dne datum částka ve výši 46 163 Kč. Za rok 2015 byl na účtu (do května 2015) obrat 420 426,95 Kč a za leden 2017 obrat odpovídající shora uvedené platbě.

22. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum, že účet č. č. účtu byl založen dne datum a zrušen dne datum a banka – po deseti letech od zrušení účtu – nemá k tomuto úvěrovému účtu žádné doklady.

23. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum, že výpisy z účtu č. hodnota (nové číslo: č. účtu; v textu sdělení je jeden překlep v původním čísle účtu) za období let 2000 až 2024 nelze poskytnout, neboť uběhla skartační lhůta. Tento účet odpovídá účtu uvedenému ve smlouvě o sdružení.

24. Ze sdělení Finanční úřadu pro Plzeňský kraj, že daňové přiznání žalovaného č. hodnota za rok 2004 nelze soudu poskytnout.

25. Z faktury č. hodnota, že právnická osoba. vystavila žalovanému č. hodnota fakturu na částku 2 860 000 Kč za prodej bývalé adresa, splatnou dne datum.

26. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti číslo číslo ze dne datum, že mezi právnická osoba. jako zástavním věřitelem a žalovaným č. hodnota jako zástavcem byla uzavřena za účelem zajištění úvěrové smlouvy č. hodnota, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému č. hodnota částka 3 000 000 Kč, zástavní smlouva. Předmětem zástavy byl objekt č.p. číslo se stavební parcelou č. hodnota, garáž se stavební parcelou č. hodnota a pozemek p. č. hodnota, vše v k. ú. adresa.

27. Z geometrického plánu č. hodnota vypracovaného společností právnická osoba soud zjistil, že ze sloučeného pozemku p. č. hodnota, k. ú. adresa (bod 18 rozsudku) byl oddělen pozemek p. č. číslo, k. ú. adresa. Ze sdělení právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa (č. l. 199) vyplývá, že pozemek p. č. číslo odpovídá dřívějšímu pozemku p. č. číslo, vše k. ú. adresa.

28. Z výpisů z účtu č. č. účtu (původní číslo: hodnota odpovídající účtu uvedeném ve smlouvě o sdružení), že v měsíci únor, květen a srpen 2001 byly zadány každý měsíc platby ve výši 150 000 Kč.

29. Z peněžního deníku vyplývá, že jméno FO – adresa – eviduje úvěr ve výši 2 860 000 Kč.

30. Z archivu peněžního deníku vyplývá, že od listopadu 2000 do listopadu 2004 byla každé tři měsíce vždy k 20. dni v listopadu, únoru, květnu a srpnu odeslána částka ve výši 150 000 Kč jako splátka úvěru.

31. Z karty hmotného dlouhodobého majetku vyplývá, že z firmy jméno FO – adresa – byly v letech 2000–2004 prováděny odpisy majetku: budovy ve název města, garáže, studny, pozemku a pozemku ve název města 32. Z výpovědi žalobce má soud za prokázané, že sdružení bylo založeno bez dlouhodobého plánu do budoucna. Účet sdružení byl veden na jméno žalovaného č. hodnota. V roce 2000, kdy došlo ke koupi areálu, se činnost sdružení přesunula z adresy adresa, na adresu adresa. Žalobce o koupi nemovitých věcí – adresa a okolní plochy – věděl předem, byly kupovány za účelem podnikání sdružení. Koupě byly financovány z účtu sdružení, objekt na adrese: adresa, byl financován z úvěru poskytnutého právnická osoba, který byl splácen z účtu sdružení. Od roku 2005 byla činnost sdružení fakticky utlumena, došlo k založení společnosti právnická osoba a žalobce od této doby urgoval žalovaného č. hodnota, aby se se stal také podílovým spoluvlastníkem nemovitých věcí.

33. Z výpovědi žalovaného č. hodnota soud zjistil, že se žalobcem, který je jeho švagrem, začal podnikat na adrese adresa. Třetí osoby žalovaného č. hodnota a švagra brali jako jednu osobu, nikoliv jako sdružení. Vše se dojednávalo na IČ žalovaného č. hodnota. Následně v roce 2000 sdružení získalo úvěr od právnická osoba. a přičiněním žalovaného č. hodnota sdružení odkoupilo budovy a pozemky od právnická osoba a mělo předjednáno, že město adresa prodá další pozemky. V roce 2005 byla založena společnost právnická osoba, IČO IČO. Sdružení zaniklo v roce 2009. Žalobce jej někdy v roce 2020 žádal, aby byl také zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník, již v roce 2011-2015 se bavili o tom, že by se tyto věci daly do pořádku. Žalovaný č. hodnota nechtěl, aby žalobce byl zapsán jako vlastník, neboť na žalovaného č. hodnota byl organizován trestný čin. Nemovité věci byly pořízeny za účelem podnikání, v té době podnikal se žalobcem jako sdružení.

34. Z výpovědi žalované č. číslo, jméno FO, soud zjistil, že žalobce a žalovaný č. hodnota společně podnikali. Svědkyně v minulosti pomáhala s účetnictvím sdružení a od své matky ví, že budovy nabyli žalobce a žalovaný č. hodnota společně do sdružení. Nechtěla být účastníkem debat, ale debaty slyšela. Žalovaný č. hodnota (její otec) a žalobce podnikali společně a od své matky ví, že nemovité věci nabývali společně do sdružení.

35. Z výpovědi žalované č. číslo, jméno FO, soud zjistil, že žalobce a žalovaný č. hodnota společně podnikali a zakoupili areál na adrese adresa (v protokolu o jednání chybně uvedeno „adresa) za účelem společné činnosti, společného podnikání a rozšíření podnikatelských aktivit. Svůj podíl na žalobce nepřevedla, neboť žalobce říkal, ať to zatím neřeší. Žalobce vyzýval žalovaného č. hodnota k narovnání vztahů i před rokem 2019. Předmětné nemovité věci byly pořízeny ze společných prostředků. Žalovaná č. hodnota nebyla účastna přímo dohod, ale tyto věci se řešily na dovolené nebo oslavách.

36. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že je manželkou žalobce a švagrovou žalovaného č. hodnota. Od roku 1998 svědkyně spolupracovala se sdružením, ve kterém vykonávala kancelářské práce, řešila cestovní agenturu a smlouvy. Svědkyně vedla účetnictví a svědek jméno FO měl na starosti daňová přiznání. Jedna nemovitá věc byla zakoupena z prostředků úvěru, který byl splácen z prostředků sdružení a případně založeného s. r. o. Nemovité věci byly zakoupeny za účelem, aby sdružení mělo kde podnikat, parkovat auta a autobusy. Žalovaný č. hodnota před svědkyní od roku 2000 sděloval, že nemovité věci má společně se žalobcem dohromady, což potvrzoval i v době, kdy se nemovité věci kupovaly. Svědek jméno FO působil ve společnosti externě, běžné účetnictví dělala paní jméno FO (manželka žalovaného č. hodnota), na konci roku přišel svědek jméno FO a vyplnil daňová přiznání.

37. Z výpovědi svědka jméno FO vyplývá, že se žalobcem měl obchodní vztah. Ve společnosti byl od roku 2004 do roku 2018. Svědek zpracovával účetní závěrky pro sdružení, tak následně pro založenou společnost s ručením omezeným. Nemovité věci byly sdružení. Ve sdružení byly karty sdružení, byly zde evidovány nemovité věci a kupní smlouvy a nemovité věci se odepisovaly. Úvěr byl sdružení.

38. Ze serveru mapy.cz soud zjistil, že nemovité věci tvoří funkční celek. Právní zhodnocení věci 39. Soud dospěl k následujícím právním závěrům, když vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.).

40. Podle § 829 odst. 1 obč. zák. se několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.

41. Podle § 829 odst. 2 obč. zák. sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

42. Podle § 834 obč. zák. majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků.

43. Podle § 835 odst. 1 obč. zák. podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak.

44. Podle § 835 odst. 2 obč. zák. ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně.

45. Na základě § 834 obč. zák. se přímo ze zákona zakládá spoluvlastnický vztah účastníků smlouvy o sdružení k výsledku jejich, pro účely sdružení, realizované činnosti. Zákon zde neupravuje zvláštní režim pro nabývání nemovitých věcí, spoluvlastnický vztah tedy vzniká k veškerému nabývanému majetku.

46. Soud dospěl k závěru, že nemovité věci byly získány v souvislosti s činností sdružení, přičemž jej sdružení nemůže nabýt do vlastnictví, ale pouze jeho účastníci. Přímo ze zákona je založen spoluvlastnický vztah účastníků sdružení k výsledkům jejich pro účely sdružení realizované činnosti, tento je vytvořen mezi všemi účastníky, nikoliv jenom těmi, kteří se o získání majetku svou faktickou činností přičinili. Tyto závěry vyplývají nejen z výpovědi žalobce, svědků a listinných důkazů, ale i z výslechu žalovaného č. hodnota. Žalovaný č. hodnota uvedl v rámci své účastnické výpovědi, že pokud ve výpovědi hovoří v množném čísle, tak tím myslí i žalobce. Třetí osoby nebrali žalobce a žalovaného č. hodnota jako sdružení, proto ve smlouvách vystupoval pouze žalovaný č. hodnota. Žalovaný č. hodnota uvedl, že nemovité věci byly pořízeny za účelem podnikání – žalovaný č. hodnota uvedl: „V té době jsme podnikali jako sdružení“. Sdružení podnikalo v silniční dopravě a kupované nemovité věci sloužily právě k výkonu podnikatelské činnosti, zejména parkování nákladních vozidel a výkonu kancelářské činnosti. V době nabývání nemovitých věcí žalobce a žalovaný č. hodnota podnikali jako sdružení (nemovité věci byly nabyty do roku 2003, přičemž sdružení fakticky přestalo vykonávat činnost až po roce 2005). Sám žalovaný č. hodnota sděloval žalobci informace o kupních smlouvách, a to před jejich uzavřením, společně o smlouvách, koupi a výhodách a nevýhodách koupě diskutovali. Soud k tomu závěru vede, jak již bylo uvedeno, i samotné vyjádření žalovaného č. hodnota, který mj. uvedl: „Se žalobcem jsem se bavil o tom, jestli je to nutné nebo není, a když jsme dospěli k závěru, že ano, tak jsme šli a koupili to. Řešili jsme, zda je to důležité pro naše podnikání, nechtěli jsme to na byznys, potom jsem já šel dojednávat kupní smlouvu…. Nemovitosti byly nabyty mnou, protože nikdo nechtěl sdružení, buď chtěli jednoho nebo druhého. Jednal jsem za nás.“ Výkon společné činnosti se rozumí jakákoliv činnost účastníka sdružení, která směřuje k dosažení sjednaného účelu sdružení, zde konkrétně podnikání v oblasti silniční motorové dopravy. Z těchto důvodů má soud za prokázané, že nemovité věci uvedené ve výroku I a II rozsudku byly nabyty při výkonu společné činnosti sdružení. K námitkám žalovaného č. hodnota 47. Nelze se ztotožnit s výhradami žalovaného č. hodnota o (ne)věrohodnosti svědků, když dcery žalovaného č. hodnota (žalovaná č. hodnota a žalovaná č. hodnota) vypovídají shodně (byly přítomny debat o vyřešení situace) či (žalovaná č. hodnota) měla informace od své matky, že nemovité věci byly nabyty společně pro sdružení. Pokud jde o svědka jméno FO, tak mu manželka žalobce volala, zda nemá nějaké doklady, které by bylo možno předložit v tomto sporu a žalobce svědkovi v září 2024 přivezl bednu dokumentů, ve které svědek hledal listiny pro spor, konkrétně karty majetku a splátky úvěru. Pro věrohodnost svědka jméno FO je podstatné, že svědek vypovídá ve shodě s ostatními důkazy, jeho svědectví a skutkové závěry z něj vyplývající nestojí izolovaně, ale potvrzují to, co soud zjistil z jiných důkazních prostředků. Svědkovi jméno FO volal i žalovaný č. hodnota s dotazem, zda nemá nějaké listiny v účetnictví. To potvrzuje, že svědek vedl nezávisle účetnictví a oba účastníci se na něj (logicky) obrátili s dotazem, zda nemá potřebné listiny či zda by z listin neoznačil to, co je rozhodné. Obdobné úvahy platí pro věrohodnost svědkyně jméno FO, kterou nelze právnická osoba označit za nevěrohodnou, protože kontaktovala svědka jméno FO. Obdobně se totiž zachoval i žalobce.

48. K dalším námitkám žalovaného č. hodnota soud uvádí. Žalovaný č. hodnota, ač byl dvakrát poučen na jednání dne datum a dne datum, neprokázal, že by nemovité věci byly zakoupeny výlučně z jeho finančních prostředků či ze SJM a že úvěr byl splácen z jeho vlastních prostředků.

49. Podstatné je, že nemovité věci byly získány pro účely sdružení a při výkonu společné činnosti, potom jsou kupujícími všichni účastníci sdružení, a to s ohledem na znění § 834 obč. zák, bez ohledu na to, co je v kupní smlouvě (ať už ústní nebo písemné) uvedeno, včetně označení osoby kupujícího. (MACEK, Jiří. § 834 [Vlastnictví majetku z činnosti sdružení]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2335–2336, marg. č. 1.) Soud nemá pochybnosti o tom, že nemovitý majetek byl nabyt pro účely sdružení a v rámci výkonu společné činnosti. Majetek, který je získán v souvislosti s činností účastníků sdružení, nemůže nabýt do vlastnictví sdružení, nýbrž pouze jeho účastníci. Přímo ze zákona se tak zakládá spoluvlastnický vztah účastníků sdružení k výsledkům jejich pro účely sdružení realizované činnosti. Spoluvlastnický vztah se přitom vytváří zásadně mezi všemi účastníky sdružení, nikoliv jenom těmi, kteří se o získání majetku svou faktickou činností přičinili (obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 32 Odo 699/2001).

50. Z těchto důvodů není ani podstatná námitka, že investice ze společných prostředků nad 10 000 Kč podléhá schválení obou účastníků, když spoluvlastnictví účastníků sdružení je založeno ex lege. Navíc žalovaný č. hodnota uvedl, že žalobce před koupí nemovitých věci o koupi informoval, probírali společně výhody a nevýhody řešení, je proto i vyloučeno, že by žalobce koupi nemovitých věci neschválil nebo o ní nevěděl. Ani jeden z účastníků neuvedl, že by žalobce vyjádřil nesouhlas s koupí, byť jen jedné z nemovitých věcí uvedených ve výroku I a II rozsudku. Rovněž z těchto důvodu nelze akceptovat námitku, že některé nemovité věci byly uhrazeny zápočtem za provedené zemní práce žalovaným č. hodnota. Otázka faktického placení není podstatná pro založení spoluvlastnictví ze zákona, když soud má za prokázané, že žalovaný č. hodnota jednal za sdružení a v rámci činnosti sdružení. Stejně tak je nepodstatné, že žalobce a žalované č. hodnota a 3 neuplatnili nárok v dědickém řízení; o určení vlastnického práva v případě sporu rozhoduje civilní nalézací soud.

51. Soud se rovněž neztotožňuje s argumentací žalovaného č. hodnota, že nárok žalobce je promlčen. Vlastnické právo se nepromlčuje (§ 100 odst. 2 obč. zák.). Spoluvlastnický podíl k majetku získanému při výkonu společné činnosti nabývají všichni účastníci sdružení, a to bez ohledu na to, jestli se na nabytí tohoto majetku svojí činností (ať už by se jednalo o nabytí majetku jeho vyrobením vlastní činností účastníků nebo o nabytí jeho koupí od třetí osoby) podíleli, či nikoliv. Smlouva o sdružení toto právo každého účastníka sdružení nemůže vyloučit, neboť by šlo o ujednání, které by bylo svojí povahou v rozporu s kogentním ustanovením § 834, a tudíž o ujednání neplatné. [FIALA, Josef, Milan KINDL aj. Občanský zákoník. Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-12-16]. ASPI_ID KO40_1964CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.]. Vlastnické právo žalobce tak není promlčeno a ustanovení ve smlouvě o sdružení o vydání věci (článek VI odst. 5) není relevantní, když spoluvlastnické právo je založeno zákonem (§ 834 obč. zák.) a od tohoto ustanovení se nelze odchýlit. To plyne z ust. § 2 odst. 3 obč. zák., kdy se kogentní normy uplatňují mimo jiné v oblasti práv věcných. Přestože smlouva o sdružení je závazkovým vztahem, ve kterém se strany mohou odchýlit od zákonného znění a je pro něj typická dispozitivnost právních norem, nelze nevidět, že ust. § 834 obč. zák. upravuje vznik podílového spoluvlastnictví, tj. věcného práva. Věcná práva se v důsledku svého absolutního působení, tj. působení vůči všem (erga omnes), dotýkají pro svou povahu i práv třetích osob, proto je jejich úprava uvedená v § 834 obč. zák., v tomto případě vznik vlastnického práva, právní úpravou kogentní.

52. Pokud žalovaný č. hodnota poukazoval na smlouvu o sdružení, ve které je uvedeno, že podíly žalobce a žalovaného č. hodnota jsou 40:60, soud uvádí následující. Podle části VIII. – Zánik sdružení a majetkové vypořádání, odst. 3 písm. a) smlouvy o sdružení je skutečně poměr mezi žalobcem a žalovaným č. hodnota ve výši 40:

60. Tento poměr se však týká pouze vypořádání při zániku sdružení, nikoliv při nabývání majetku. Vzhledem k tomu, že nebylo mezi účastníky smlouvy o sdružení dohodnuto jinak, jsou jejich podílu podle § 835 odst. 1 obč. zák. shodné, tj. jak žalobci, tak žalovanému náleží podíl ve výši 50:

50. Jak se přitom účastníci podíleli na získání tohoto majetku, není rozhodné.

53. Není ani rozhodné, že v kupní smlouvě byl uveden pouze žalovaný č. hodnota, případně jeho manželka. Podstatné je, že nemovitý majetek byl získán pro účely sdružení (podnikání v oblasti silniční motorové dopravy) a při výkonu společné činnosti (žalovaný č. hodnota uvedl, že nemovité věci kupoval pro účastníky, pro jejich podnikatelskou činnosti a vystupoval zde sám, neboť je nikdo jako sdružení nebral), potom jsou s ohledem na § 834 obč. zák. kupujícími všichni účastníci sdružení, bez ohledu na to, co je v kupní smlouvě uvedeno. Sdružení ani – ze zákona – nemohlo být účastníkem smlouvy, když nebylo subjektem práva, ani se nemohlo účastnit právních vztahů. Je tak i pochopitelné, že žalovaný č. hodnota disponoval živnostenským oprávněním, neboť sdružení jej nemohlo získat.

54. Další námitka žalovaného č. hodnota směřovala k tomu, že žalobce uplatňuje svůj nárok po 20 letech. Došlo k vydržení vlastnického práva k nemovitým věcem ve prospěch žalovaného č. hodnota. Žalovaný č. hodnota s nemovitými věcmi nakládal jako s vlastními a byly rovněž splněny podmínky i pro mimořádné vydržení.

55. Podle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (tedy od datum). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

56. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu není z hlediska přechodných ustanovení občanského zákoníku pro otázku nabytí vlastnického práva vydržením rozhodující okamžik uzavření převodní smlouvy nebo podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, ale naopak okamžik, kdy ke vzniku vlastnického práva k předmětu vydržení ze zákona dochází, tedy okamžik uplynutí vydržecí doby. Pokud měla vydržecí doba uplynout (doběhnout) až po datum, je třeba pro délku vydržecí doby i další podmínky vydržení použít novou právní úpravu, účinnou od datum, pokud před datem datum, pak na ni dopadá právní úprava zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.) v tehdy účinném znění. Vydržecí lhůta (poslední kupní smlouva je z roku 2003, neboť řízení ohledně pozemku, který byl nabyt smlouvou v roce 2020 bylo zastaveno) uplynula do datum, tedy soud posuzoval otázku vydržení podle zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.).

57. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 obč. zák.). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§ 130 odst. 1 věta první obč. zák.). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 obč. zák.). Dobrá víra je psychický stav držitele, kdy se držitel domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1843/2000).

58. Žalovaný č. hodnota vzhledem k okolnostem případu není v dobré víře, byť je subjektivně přesvědčen, že mu nemovité věci patří. Žalovaný č. hodnota věděl, že tomu tak není, což vyplývá z provedeného dokazování a soud v tomto směru odkazuje na úvahy a zjištění uvedené výše.

59. Nová právní úprava o. z. je od původní úpravy obč. zák. účinné do datum odlišná, když nově byl do právního řádu zaveden institut mimořádného vydržení (s vydržecí dobou 20 let) a současně změněny podmínky pro řádné vydržení (s vydržecí dobou 10 let), které již neumožňují získat vlastnické právo k nemovité věci na základě domnělého (putativního) titulu jako podle dřívější právní úpravy.

60. Podle přechodného ustanovení § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 o. z. započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Z toho vyplývá, že i v případě nesplnění podmínek řádného vydržení podle předchozí právní úpravy do datum může dojít k mimořádnému vydržení podle nové právní úpravy s tím, že do běhu vydržecí doby se započítává i doba do datum, nicméně k mimořádnému vydržení může dojít nejdříve k datum.

61. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

62. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

63. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

64. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

65. Judikatura Nejvyššího soudu je při výkladu uvedených ustanovení benevolentní a stojí na myšlence, že faktický stav může převážit nad právním stavem a „čas zhojí mnohé.“ Právní teorie a soudní praxe vykládá ust. § 3066 o. z. tak, že z hlediska předpokladů uvedených v § 1095 o. z. se posoudí celá doba držby, včetně její části před 1. 1. 2014, tedy že i pro tu část vydržecí doby, která uplynula před datum, postačí absence držitelova nepoctivého úmyslu ve smyslu § 1095 o. z. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1686/2021, souhlasil s takovým výkladem podle kterého kvalifikace držby nikoli v nepoctivém úmyslu vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu a že k naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“.

66. V řešeném případě sám žalovaný č. hodnota uvedl: Se žalobcem jsem se bavil o tom, jestli je to nutné nebo není, a když jsme dospěli k závěru, že ano, tak jsme šli a koupili to. Řešili jsme, zda je to důležité pro naše podnikání, nechtěli jsme to na byznys, potom jsem já šel dojednávat kupní smlouvu…. Nemovitosti byly nabyty mnou, protože nikdo nechtěl sdružení, buď chtěli jednoho nebo druhého. Jednal jsem za nás (čímž myslel sdružení).“ Žalovaný se se žalobcem v letech 2011–2015 bavili o tom, že by v katastru nemovitostí byl zapsán i žalobce, a věci by se daly do pořádku. Žalovaný č. hodnota však nechtěl – podle jeho tvrzení – pro organizování trestného činu na jeho osobu v roce 1999, aby v katastru nemovitostí byl žalobce zapsán.

67. Z těchto okolností soud dovozuje nepoctivý úmysl žalovaného č. hodnota. Na tomto závěru nemění nic ani fakt, že žaloba byla podána v roce 2024, když žalobce se ústně domáhá vyřešení situace od roku 2011. Žalobce a žalovaný č. hodnota spolu stále podnikají (ve společnosti AD právnická osoba.) a žalobce právnická osoba nechtěl žalobu podávat vůči svému druhému společníkovi a jednateli. K mimořádnému vydržení nemůže dojít tehdy, pokud je držiteli prokázán nepoctivý úmysl. Ten pak prokazuje ten, kdo se vydržení brání. Nepoctivý úmysl žalovaného č. hodnota má soud za prokázaný z provedeného dokazování, a proto nepoučoval žalobce, že je povinen jej prokázat. Nelze hovořit o poctivosti držby žalovaného č. hodnota, když v době uzavírání převodních smluv věděl, že smlouvy uzavírá za sdružení, nemovité věci jsou nabývány pro činnost sdružení a v rámci činnosti sdružení, byl mnohokrát (již od roku 2011) urgován žalobcem o narovnání právního vztahu, kdy se faktickému vyřešení bránil s poukazem na organizování trestného činu vůči jeho osobě v devadesátých letech. Podle názoru soudu byl žalovaný č. hodnota v nepoctivém úmyslu od okamžiku uzavření smluv, proto se ani neuplatní § 995 o. z.

68. Z výše uvedených důvodů, zejména vzniku spoluvlastnického práva ze zákona, neboť žalovaný č.hodnota projevoval vůli jako člen sdružení, jsou irelevantní další námitky žalovaného č. hodnota ohledně možnosti jednoho účtu u právnická osoba. či že úvěr na kupní cenu některých nemovitých věcí (což ostatně ani neprokázal) platil sám, nebo že některé kupní smlouvy ve prospěch žalovaného č. hodnota a jeho manželky byly schváleny zastupitelstvem města adresa. Poslední kupní smlouva – týkající se pozemku p. č. číslo k. ú. adresa, byla uzavřena v roce 2020, tj. po faktickém zániku sdružení, mezi žalovaným č. hodnota a městem adresa. Ani argumentace žalovaného č. hodnota, že tento pozemek je spojen s areálem adresa, byl nabyt po zániku sdružení a nebyl ani zakoupen společností právnická osoba., ve které má podíl žalobce a žalovaný č. hodnota, což má být důkazem svědčícím pro nabytí všech nemovitých věcí do vlastnictví žalovaného č. hodnota, neobstojí. Pozemek byl nabyt do vlastnictví v roce 2020, mnoho let po faktickém zániku sdružení (soud by jen mohl spekulovat, že se na tento pozemek o výměře 59 m2 zapomnělo při uzavírání smluv s městem adresa v roce 2002), proto se na něj neuplatní ust. § 834 obč. zák. Pozemek je pravděpodobně ve vlastnictví žalobce, avšak soud tuto otázku – kvůli zpětvzetí návrhu v rozsahu tohoto pozemku – explicitně neřešil. Nabytí jednoho pozemku z areálu, kdy tento pozemek byl na žalovaného č. hodnota převeden více než deset let po zániku sdružení, nemůže zpochybnit jednoznačnou vůli, kterou projevil žalovaný č. hodnota jako člen sdružení při výkonu společné činnosti při koupi zbylých nemovitých věcí. Naléhavý právní zájem 69. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, se lze žalobu domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

70. Žalobce osvědčil naléhavý právní zájem tím, že má v úmyslu dát do souladu stav skutečný se stavem právním, zejména zápis v katastru nemovitostí. Žalobce se zápisu svého (spolu)vlastnického práva do příslušné evidence nemůže domoci jinou než soudní cestou. Podíly účastníků 71. Soud závěrem uvádí, že je nerozhodné, že kupní smlouvy uzavřel pouze žalovaný č. hodnota, resp. společně se svou manželkou, ale rozhodné je, že projevoval vůli jako člen sdružení a nemovité věci byly nabyty při činnosti sdružení. V takovém případě, se podílovými spoluvlastníky stali i ostatní účastníci sdružení (ust. § 834 obč. zák.), tj. žalobce i žalovaný č. hodnota. Platí zákonná zásada, že podíly účastníků jsou stejné.

72. U nemovitých věcí uvedených ve výroku I rozsudku náleží proto žalobci a žalovanému ideální podíl ve výši ½.

73. U nemovitých věcí uvedených ve výroku II rozsudku měl žalobce a žalovaný č. hodnota před dědickým řízením mít stejný podíl, tj. id ½. V rámci vypořádání společného jmění žalovaného č. hodnota a jeho zemřelé manželky jméno FO měl žalovanému č. hodnota připadnout podíl ve výši id ¼ a mezi dědice, tj. žalovaného č. hodnota a žalovanou č. hodnota a č. hodnota měla být rozdělena zbývající id ¼, tj. na každého z dědiců měla připadnout jedna třetina z podílu ve výši id ¼, tj. 1/12. Žalovaný č. hodnota tak měl disponovat podílem ve výši id 1/3 (id ¼ + id 1/12) a žalovaná č. hodnota a č. hodnota každá s podílem id 1/12. Soud pro úplnost dodává, že se nejedná o nově nabytý majetek, který by musel být dodatečně projednán podle § 192 a § 193 z. ř. s., ale výrokem II pouze určil správnou výši podílů účastníků řízení.

74. Pozemek p. č. číslo, k. ú. adresa – město, byl sloučen do pozemku p. č. hodnota, vše v k. ú. adresa, přičemž řízení co do pozemku p. č. číslo, k. ú. adresa, bylo zastaveno. Soud proto musel „navrátit“ původní stav podle připuštěné změny žaloby a součástí rozsudku je geometrický plán, který z pozemku p. č. hodnota, k. ú. adresa „vyčleňuje“ pozemek p. č. číslo, který odpovídá dřívějšímu pozemku p. č. číslo, k. ú. adresa, o kterém bylo řízení pravomocně zastaveno. Náklady řízení 75. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce je nutno považovat za částečně úspěšného, neboť v žalobě požadoval určení vlastnictví k devíti pozemkům a jedné stavbě, která není součástí pozemku, tj. k celkem deseti nemovitým věcem. Žalobu ohledně jednoho pozemku (p. č. číslo, k. p. adresa) vzal podáním ze dne datum ve spojení s podáním ze dne datum zpět. Soud žalobě vyhověl co do šesti pozemků a jedné samostatné stavby, tj. v sedmi nemovitých věcech. Je třeba přihlédnout k tomu, že pozemky p. č. číslo, k. ú. adresa byly sloučeny do pozemku p. č. číslo, k. ú. adresa, tj. celkový úspěch žalobce je devět movitých věci. Žalobce byl tak z 90 % úspěšný a z 10 % neúspěšný.

76. Odměna za úkony učiněné do 31. 12. 2024 je posouzena podle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) ve znění do 31. 12. 2024. Soud při výpočtu tarifní hodnoty vycházel z částky 50 000 Kč, tj. výše odměny činí 3 100 Kč. Do 31. 12. 2024 byly učiněny tyto úkony: příprava a převzetí zastoupení dne datum, předžalobní výzva ze dne datum, žaloba ze dne datum, účast na přípravném jednání dne datum (podle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. náleží jedna polovina odměny) a vyjádření ze dne datum, tj. 4,5 úkonu. Celkem jde o částku 13 950 Kč (4,5 x 3 100 Kč).

77. Dále náleží žalobci 5 paušálních náhrad spojených s výše uvedenými úkony právní služby v celkové výši 1 500 Kč podle § 13 odst. 3 a. t. (5 x 300 Kč).

78. V souvislosti s cestou realizovanou dne datum (přípravné jednání) náleží žalobci náhrada ve výši 1 185,83 Kč za 109 ujetých km v částce 985,83 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t.

79. Celkem jde o částku za období do 31. 12. 2024 ve výši 16 635,83 Kč (13 950 + 1 500 Kč + 1 185,83 Kč).

80. Odměna za úkony učiněné po 1. 1. 2025 je posouzena podle a. t. ve znění od 1. 1. 2025, zejména podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a. t. Soud při výpočtu tarifní hodnoty vycházel z částky 113 000 Kč, tj. výše odměny činí 5 620 Kč. Od 1. 1. 2025 byly učiněny tyto úkony: účast na jednání ve věci samé dne datum (jednání trvalo od 8.30 hod. do 11.42 hod., tj. více než dvě hodiny), dále dne datum a dne datum a podání ve věci samé ze dne datum (soud nepovažoval za úkon právní služby podání ze dne datum, které bylo pouze doplněním předešlého podání), tj. celkem hodnota úkonů právní služby. Celkem jde o částku 28 100 Kč (5 x 5 620 Kč).

81. Dále náleží žalobci 5 paušálních náhrad spojených s výše uvedenými úkony právní služby v celkové výši 2 250 Kč podle § 13 odst. 3 a. t. (5 x 450 Kč).

82. V souvislosti s účastí na jednání dne datum, dne datum a dne datum náleží žalobci náhrada v celkové výši 3 806,46 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada ve výši 1 268,82 Kč za 109 ujetých km v částce 968,82 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 150 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 268,82 Kč za 109 ujetých km v částce 968,82 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 268,82 Kč za 109 ujetých km v částce 968,82 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t.

83. Celkem jde o částku za úkony učiněné od 1. 1. 2025 ve výši 34 156,46 Kč (28 100 Kč + 2 250 Kč + 3 806,46 Kč).

84. Cellem náklady řízení činí bez DPH 50 792,29 Kč, s DPH ve výši 21 % částku 61 458,67 Kč. K této částce je nutné připočíst soudní poplatek ve výši 10 000 Kč, tj. celková výše nákladů řízení činí 71 458,67 Kč.

85. Protože byl žalobce v řízení úspěšný z 90 % a neúspěšný z 10 %, náleží žalobci náhrada 80 % (90 % - 10 % = 80 %) jeho nákladů. Celkem je tak žalovaný č. hodnota povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku 57 166,94 Kč.

86. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 57 166,94 Kč, která je splatná podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě běžící od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

87. Vzhledem k tomu, že žalobce nepožadoval náhradu nákladů řízení po žalované č. hodnota a č. hodnota, soud výrokem IV rozsudku rozhodl, že mezi žalobcem a žalovanou č. hodnota a č. hodnota nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve čtyřech vyhotovení. Nesplní-li žalovaný č. 1 povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.