17 C 164/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 10 668 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 2 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 800 Kč od datum do datum ve výši 15 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 800 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 0,25 % ročně, a částku 868 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 703,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobkyně dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 800 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky a smluvní pokuty ve výši 868 Kč, a v neposlední řadě se dožadovala přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobkyně se svého nároku po žalované dožadovala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, který byl uzavřen mezi ní a žalovanou dne datum. Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalované částka ve výši 7 000 Kč, kterou se měla žalovaná zavázat navrátit zpět spolu s úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že v případě porušení smluvních povinností s poukazem na odst. 4.2 písmeno c) smlouvy, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, které se žalobkyně po žalované dožadovala ve výši 868 Kč.

3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne datum fikcí. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud, má za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Na základě žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru za dne datum se dostala do dispozice žalované částka ve výši 7 000 Kč. Výše úvěru a úvěrového limitu byla specifikovaná částkou 30 000 Kč. Úvěr měl být vrácen společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně z jistiny.

6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.

7. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Smlouvu o revolvingovém úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byl tato částka zapůjčena s úrokem 480 % ročně. S přihlédnutím k tomu, že žalovaná je spotřebitelem, je smlouva, jak bylo uvedeno, absolutně neplatná. Soud konstatuje, že v projednávané věci sjednaná úroková sazba ve výši 40 % měsíčně několikanásobně přesahovala výši přiměřených úroků, pročež je na místě považovat shora uvedenou smlouvu za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v době poskytnutí úvěru nepřekračovala hranici 20 % ročně.

13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za takový je třeba považovat úrok převyšující zhruba trojnásobek běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

14. Za daných okolností soud skutková tvrzení obsažená v žalobě právně posoudil v titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalované se do její dispozice dostala částka ve výši 7 000 Kč, a tato jí tak, jak vyplynulo i z předžalobní výzvy k úhradě, která byla směrována k rukám žalované, nebyla navrácena zpět ve lhůtě splatnosti. Po posouzení všech okolností daného případu, z předložených listin žalobkyní, soud má za prokázané, že předmětná částka ve výši 7 000 Kč se do dispozice žalované dostala bez právního důvodu a povinností žalované je, aby navrátila zpět částku, která se takto do její dispozice bez právního důvodu dostala.

15. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované, přičemž pokud žalobkyně odeslala žalované výzvu dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak je uvedeno ve výzvě, která skončila datum a od datum je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 7 000 Kč, a proto výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve výši 14,75 % ročně ode dne datum z částky 7 000 Kč.

16. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, smluvního úroku a smluvní pokuty.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 703,52 Kč, přičemž tato částka představuje 31,24 % z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,62 % a úspěchu žalované v rozsahu 34,38 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby 3 x 300 Kč podle § 14b odstavec jedna vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b odstavec 3 vyhlášky 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálu 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.