17 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 16 030 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 927 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8 103 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne , datum, , domáhala zaplacení částky 16 030 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 126,27 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 030 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % a úhrady nákladů řízení.

2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, , kterou uzavřela se žalovanou. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž sjednaný poplatek ve výši 330 Kč. Tato částka měla být navrácena během 24 měsíců. Žalovaná uhradila na svůj závazek 2 073 Kč. Žalovaná si sjednala službu poplatek za expres výplatu 199 Kč, za bezpečnou splátku 99 Kč a dvakrát prodloužila splatnost aktuální splátky za poplatek (za každé odložení) ve výši 990 Kč. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 9 164 Kč, úroků ve výši 1 960 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti úvěru ve výši 1 980 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč.

3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a odkázala na judikaturu, komentářovou literaturu a přiložené listiny. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 21 000 Kč, životního minima 4 470 Kč, splátek v celkové výši 12 762 Kč a z výše splátky nově sjednaného úvěru ve výši 1 045 Kč.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kdy na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně úroků ve 24 měsíčních splátkách, přičemž první až sedmá splátka byla ve výši 1 045 Kč (resp. 1 006 Kč od druhé splátky) a zbytek splátek ve výši 516 Kč, vyjma poslední ve výši 508 Kč (smlouva ze dne , datum, ). Sjednané poplatky odpovídají tvrzením v žalobě.

6. Žalované byl úvěr vyplacen dne , datum, (opis výpisu proplacení smlouvy) a žalovaná uhradila celkem 2 073 Kč (výpis čerpání).

7. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dne , datum, , aby svůj závazek do , datum, splnila (předžalobní výzva ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání).

8. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná hradila splátky na jiný úvěr (v celkové výši 229 000 Kč) 3 917 Kč měsíčně, na další úvěr (v celkové výši 119 999 Kč) 6 013 Kč měsíčně, dále měla vyčerpaný kontokorent v maximální výši (10 000 Kč) a šestkrát byla žalovaná odmítnuta jinými společnostmi poskytující úvěry.

9. Soud má za to, že žalobkyně pouze vycházela z údajů uvedených žalovanou a neprokázala, že by ověřila příjmy žalované (např. potvrzením zaměstnavatele, výpisem z účtů či jiným způsobem) a nezkoumala skutečné výdaje žalované. I pokud by soud připustil, že žalovaná měla příjem 21 000 Kč (který nebyl doložen a ani ověřen), potom by žalované zbývala měsíčně částka na bydlení, stravování a další nezbytné výdaje na život ve výši 2 623 Kč (jak vyplývá z doplnění žaloby), tj. částka cca 87 Kč na jeden den. S přihlédnutím k dalším úvěrům, vyčerpanému kontokorentu a šesti odmítnutým žádostem o úvěr, neměla žalobkyně žalované úvěr poskytnout. Pokud tak učinila, nese rizika z toho vyplývající.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Žalobkyně úvěr poskytla, i když nezkoumala, ač je to její zákonnou povinností, skutečné příjmy a výdaje žalované. Pochybení je patrné i z průběhu úvěrové historie, kdy žalovaná uhradila v plné výši pouze první dvě splátky.

15. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že uzavřená smlouva je neplatná, a to absolutně (srov. k tomu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud nadto upozorňuje, že s přihlédnutím k rozsudku Soudní dvora EU ze dne 17. května 2022 sp. zn. 600/19 by vyhovující rozsudek – bez zkoumané úvěruschopnosti – nemusel být ani způsobilým exekučním titulem.

16. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalované částku celkem 10 000 Kč a žalovaná do podání žaloby uhradila částku 2 073 Kč.

17. Žalovaná je tak povinna vrátit, co jí žalobkyně plnila (§ 2993 obč. zák.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 7 927 Kč (10 000 Kč – 2 073 Kč) k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak bude dále uvedeno.

18. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně požádala žalovanou úhradu dluhu do , datum, , proto je žalovaná ode dne následující v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Z těchto důvodů soud výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení od , datum, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 11,5 %.

19. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni zbytek požadovaných částek, tj. zbytek jistiny, požadované poplatky, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od dat požadovaných v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. Ve vztahu k nákladům řízení soud vyhodnotil, že je na místě postupovat v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne , datum, ) a Ústavního soudu (nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne , datum, ) a zohlednit při rozhodování o nákladech řízení rovněž příslušenství pohledávky. K příslušenství jistiny pohledávky je třeba přihlížet zejména v situaci, kdy tvoří významnou část či dokonce většinu uplatněných nároků, tak, aby i rozhodnutí o nákladech odráželo reálný ekonomický výsledek řízení.

21. S přihlédnutím k výše uvedenému byla úspěšnější žalovaná, té však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.