17 C 238/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobce: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , adresa pro 10 280,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 280,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 280,50 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady nákladů vynaložených v souvislosti s odstraněním vozidla RZ: , SPZ, , patřícího žalované, z pozemní komunikace, jeho umístěním na odstavném parkovišti a prodejem vozidla ve veřejné dražbě. Současně se žalobce domáhal zákonného úroku z prodlení z žalované částky a náhrady nákladů řízení.

2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.

3. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána, aby jako provozovatelka vozidla RZ , SPZ, , odstranila vozidlo z pozemní komunikace – , adresa, – nebo, aby odstranila důvod, pro který vozidlo nesmí být provozováno na pozemních komunikacích, tj. aby obnovila platnost technické kontroly. Dne , datum, , jak vyplývá z protokolu o odstranění vozidla, byl žalobcem proveden odtah vozidla RZ: , SPZ, , patřícího žalované, a tohoto dne bylo vozidlo rovněž umístěno na odtahové parkoviště. Z usnesení Rady , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že cena za nucený odtah vozidla činí 2 000 Kč a cena za umístění vozidla na parkoviště činí 150 Kč za každý den, a po uplynutí 16. dne (resp. pokud vozidlo stálo na parkovišti 17 a více dní) činí fixní částku 2 400 Kč. Předmětné vozidlo stálo na odtahovém parkovišti dobu delší než 16 dní, takže poplatek činil 2 400 Kč. Žalobce vyrozuměl žalovanou o odtahu a umístění vozidla na parkoviště oznámením ze dne , datum, . Žalovaná na tuto výzvu nereagovala a vzhledem k tomu, že si vozidlo ve lhůtě k tomu stanovené nevyzvedla, přistoupil žalobce na základě rozhodnutí , právnická osoba, , Odboru dopravy a životního prostředí č. j. , spisová značka, , s datem nabytí právní moci dne , datum, , k prodeji vozidla ve veřejné dražbě. Na oznámení o realizaci veřejné dražby ze dne , datum, žalovaná rovněž nereagovala. Cena vozidla byla stanovena znaleckým posudkem a toto bylo následně vydraženo za cenu 520 Kč. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , vystavené znalcem, soud zjistil, že cena znaleckého posudku v poměrné části připadající na vozidlo žalované činila 1 500 Kč a z vyúčtování č. , hodnota, ze dne , datum, , vystaveného dražebníkem, soud zjistil že cena provedené dražby v poměrné části připadající na vozidlo žalované činila 4 900,50 Kč.

4. Po právní stránce posoudil soud daný případ podle ustanovení zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) a zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“).

5. Podle § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích platí, že na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je zakázáno odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou.

6. Podle § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.

7. Podle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích platí, že po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.

8. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

9. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

10. Žalobce je ve smyslu § 9 zákona o pozemních komunikacích vlastníkem komunikace, na níž stálo předmětné vozidlo žalované. Žalobce vykonává její správu a na tomto podkladě provedl dne , datum, – po upozornění žalované – odtah vozidla RZ: , SPZ, a umístil jej na odtahové parkoviště. Následně nechal vozidlo ocenit znalcem a provést dražbu vozidla. Žalovaná byla o odtahu, odstavení i o dražbě ze strany žalobkyně vyrozuměna, avšak ve lhůtách k tomu poskytnutých nereagovala. Podle zákona o pozemních komunikacích stíhá toho, kdo svým jednáním zapříčiní nucený odtah vozidla, povinnost nést náklady na jeho odstranění z pozemní komunikace a umístění na odtahové parkoviště. Současně § 2 951 občanského zákoníku normuje povinnost nahrazení škody tou osobou, na základě jejíhož jednání (nebo nejednání) škoda vznikla. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevyzvedla vozidlo ve lhůtě, která jí k tomu byla určena žalobcem a ničeho neuhradila na náklady spojené s odtahem, odstavením a dražením vozidla, stala se škůdcem ve smyslu § 2910 občanského zákoníku a na podkladě výše uvedených ustanovení má povinnost nahradit vzniklou škodu. Podle usnesení rady města Plzně žalobce vyčíslil škodu částkou 2 000 Kč za provedený nucený odtah a částkou 2 400 Kč za parkovné na odtahovém parkovišti, dále vznikly náklady ve výši 1 500 Kč za vypracovaný znalecký posudek a náklady ve výši 4 900,50 Kč za provedení dražby.

11. Dle ustálené judikatury však soud musí věc posoudit též z hlediska § 2953 odst. 1 o. z., tedy zda ve věci nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné k přiměřenému snížení náhrady škody. Soud musí při posuzování těchto důvodu vycházet ze všech okolností případu a přihlédnout rovněž k tomu, že ačkoli se jedná o specifický nárok na náhradu škody, nedotýká se práva na odstranění nepříznivého zásahu do majetkové sféry poškozeného, ale jeho zákonem upravené činnosti, která má svou výdělečnou stránku. Kromě k obecným kritériím tak soud musí přihlédnout zejména k tomu, zda výše škody není ve zjevném nepoměru k zůstatkové ceně vozidla, zda provozovatel sám situaci vedoucí k odtažení vozidla nevyvolal a k tomu, zda a kdy byl o odtahu a umístění vozidla na střeženém parkovišti informován (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 546/2016).

12. V daném případě se soud zejména zabýval tím, kdy žalobce žalované oznámil, že vozidlo, jehož je provozovatelem, bylo odtaženo a umístěno na střeženém parkovišti. Žalobce vycházel z údajů v registru vozidel, a poté, co dne , datum, provedl odtah vozidla, vyzval žalovanou dne , datum, k jeho vyzvednutí a zaplacení nákladů za odtah a střežení. Dále žalobce podal návrh na prodej vozidla podle § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích. Žalobce v tomto případě postupoval bez průtahů a dodržoval zákonné lhůty podle zákona o pozemních komunikacích.

13. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobci přiznal v součtu částku 10 280,50 Kč, která odpovídá výše uvedeným dílčím škodám a zahrnuje rovněž částku 520 Kč, za níž se podařilo vozidlo vydražit – tedy o tuto částku je celková vzniklá částka ponížena.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalované zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky v celkové výši 10 280,50 Kč postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, žádná jiná náhrada nenáleží.