17 C 260/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 429 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 429 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 429 Kč společně s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva.

2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že dne datum uzavřela s jméno příjmení, narozenou datum smlouvu o úvěru - kreditní karta pro soukromou klientelu. Na základě této smlouvy byl jméno příjmení poskytnut úvěr do celkové výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Pohledávku nabyl žalovaný, a to na základě řízení o pozůstalosti vydaném Okresním soudem v Domažlicích pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně vyčíslila pohledávku ke dni úmrtí zůstavitele na 12 872,34 Kč a ke dni převodu na evidenční účet činila pohledávka 11 865,35 Kč. Druhý dědic jméno příjmení, datum narození, splnila dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti a uhradila ½ pohledávky ve výši 6 436 Kč dne datum. Žalovaný svou část pohledávky dosud neuhradil.

3. Jednání se konalo v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

5. Na základě usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ND číslo, soud schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti po zemřelé jméno příjmení tak, že dědici odpovídají za pohledávku právnická osoba právnická osoba za zůstavitelkou z kartového účtu č. bankovní účet ke dni úmrtí ve výši 12 872,34 Kč. Pohledávka ke dni převodu na evidenční účet činila 11 865,35 Kč. Tento dluh vznikl na základě smlouvy o úvěru ze dne datum přičemž druhá dědička jméno příjmení uhradila polovinu pohledávky dne datum. Zůstavitelka uzavřela se žalobkyní smlouvu o poskytnutí úvěru a na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout zůstavitelce úvěr do výše 15 000 Kč, přičemž zůstavitelka se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že nejnižší úroková sazba činila 12 % ročně. Žalobkyně pohledávku z uvedeného právního titulu přihlásila jako pasivum do dědického řízení a účastníci dědického řízení uzavřeli dědici dohodu o rozdělení pozůstalosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného, co by právního nástupce zůstavitelky k úhradě dluhu, avšak žalovaný dluh dosud neuhradil.

6. Po právní stránce věc soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., obč. zák.

7. Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1479 obč. zák. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

9. Podle § 1701 obč. zák. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl.

11. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a zůstavitelkou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Ke dni úmrtí zůstavitelky zbývala dlužná částka na uvedeném úvěru 12 872,34 Kč, přičemž druhý dědic jméno příjmení uhradila ½ této částky dne datum. Na druhého dědice zbývá úhrada částky 5 429 Kč (pohledávka ke dni převodu na evidenční účet činila 11 865,35 Kč – 6 436 Kč = 5 429 Kč).

12. Vzhledem k tomu, že ze strany právního předchůdce žalovaného bylo povinností, aby kromě jistiny vrátil zpět i úrok, rozhodl soud i o úhradě smluvených úroků ve výši 12 % ročně a rovněž postupem podle § 1970 obč. zák. o zákonných úrocích z prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.