Okresní soud v Domažlicích · Rozsudek

17 C 370/2024

č. j. 17 C 370/2024-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-14 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSDO:2025:17.C.370.2024.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem sídlo právního zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 31 023 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 31 023 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 023 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 9 909,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 31 023 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 023 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, , (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 16 023 Kč, a to do , datum, . Alternativně žalobkyně navrhla, aby soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný na pohledávku nic neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

3. Žalovaný nárok neuznal. Žalovaný sporuje uzavření smlouvy o úvěru, neboť smlouva není řádně podepsána. Žalovanému mohl vzniknout závazek vůči právnímu předchůdci žalobkyně, nikoliv vůči žalobkyni. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení nepřešla na žalobkyni. Žalovaný namítl, že nárok je promlčen a nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného spotřebitele. Smlouva je nemravné pro vysoké úroky.

4. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). S postoupením pohledávky byl žalovaný seznámen dopisem ze dne , datum, (dopis ze dne , datum, a podací lístek).

5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (smlouva o úvěru ze dne , datum, ), na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 15 000 Kč, a to dne , datum, (výpis z účtu ze dne , datum, ). Uvedená částka měla být vrácena žalovaným do , datum, společně s poplatkem ve výši 16 023 Kč (smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Jak vyplývá z prohlášení žalobkyně a žalovaného, žalovaný na pohledávku nic neuhradil.

6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.

7. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

11. Podle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

12. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 citovaného ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

13. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

14. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

15. Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 30 dnů s úrokem, skrytým za poplatek. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 6 123 Kč, případně 16 023 Kč, přičemž toto ujednání mezi podnikatelem (žalobkyní) a klientem (žalovaný spotřebitel) je nesrozumitelné. V takovém případě by úrok dosáhl 489 % ročně, případně 1 200 % ročně. Nelze ani odhlédnout od toho, že na subjekty nebankovního typu, jakým je právní předchůdce žalobkyně se obracejí fyzické osoby, které již nedokážou získat úvěrové smlouvy od bankovních subjektů a obvykle se nacházejí ve finanční tísni a právní předchůdce žalobkyně a další společnosti obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, které jsou nepoctivé a obsahují nepřiměřená ujednání, která zakládají nerovnost smluvních stran.

16. Soud se neztotožňuje s námitkou žalovaného, že pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení nemohla být postoupena na žalobkyni. Není podstatné, jak právně byla pohledávka ve smlouvě o postoupení pohledávky kvalifikována, ale podstatný je skutkový základ. K tomu viz např.: „Rozhoduje-li soud o nároku na plnění na základě skutkových zjištění umožňujících podřadit uplatněný nárok po právní stránce pod jinou hmotněprávní normu, než jak ji uvádí žalobce, je povinností soudu posoudit důvodnost podle všech v úvahu přicházejících hmotněprávních ustanovení. Na postupníka může přejít postoupená pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce.“ (Rc 27/2012).

17. Nelze se ani ztotožnit s námitkou, že smlouva nebyla žalovaným podepsána, neboť podpis byl realizován prostřednictvím SMS kódu. Navíc účet uvedený ve smlouvě patřil žalovanému.

18. V posuzované věci bylo významné vyřešení právní otázky, zda závazek žalovaného vrátit finanční prostředky žalobkyni je nebo není promlčen.

19. Podle právní úpravy se promlčují všechna práva majetková a z ostatních práv ta, o kterých to zákon stanoví. U práva na vydání bezdůvodného obohacení nabytého plněním podle neplatné smlouvy začne subjektivní promlčecí lhůta běžet od nabytí vědomosti ochuzeného o skutkových okolnostech (nebo ode dne, kdy se o nich dozvědět měl a mohl), ze kterých lze dovodit neplatnost smlouvy. Není významné, zda má ochuzený současně právní znalost v tom smyslu, že by byl schopen neplatnost smlouvy vyhodnotit (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. NS 33 Odo 306/2005, 30 Cdo 446/2009). Lze konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně si musela být vědoma – již v okamžiku uzavření smlouvy – že smlouva může být shledána soudem neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčelo nejpozději v srpnu 2022 a žaloba byla podána v roce 2024. Pokud své právo žalobkyně neuplatnila u orgánu veřejné moci v tříleté promlčecí lhůtě, její právo se promlčelo, neboť žalovaný se námitky promlčení účinně dovolal, a proto není povinen plnit.

20. Po posouzení shora uvedených skutečností soudu nezbylo než žalobu pro účinně vznesenou námitku promlčení zamítnout a pro nadbytečnost se soud nezabýval tvrzeným nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 909,90 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 023 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 31 023 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 190 Kč ve výši 1 719,90 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.