17 C 44/2020

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt označený číslo v bytovém domě adresa, postaveném na pozemku parcelní číslo o výměře výměra v obci obec, v katastrální uzemí, vše zapsané na list vlastnictví u název úřadu, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 010,13 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum, se žalobkyně domáhala vyklizení bytu číslo který se nachází v bytovém domě adresa, postaveném na pozemku parcelní číslo v obci obec, v katastrální uzemí. Žalobkyně je vlastníkem výše uvedeného bytu a pozemku. Žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o nájmu bytu, na základě které přenechala žalovanému (nájemci) do užívání byt číslo nacházející se v bytovém domě adresa v obci obec, a to na dobu určitou od datum do datum. Poté byl uzavřen dodatek mezi účastníky řízení, kterým došlo ke změně doby nájmu bytu tak, že doba nájmu bytu byla prodloužena do datum. Tímto dnem skončil nájem uplynutím doby. Po této lhůtě žalovaný neoprávněně pokračuje v užívání bytu. Žalobkyně vyzvala žalovaného po skončení nájmu k opuštění bytu. Tuto výzvu si žalovaný osobně převzal dne datum, nicméně byt stále užívá. Žalovaný byl rovně upozorněn na své jednání předžalobní výzvou, která mu byla zaslána právním zástupcem žalobkyně. Ani tak byt nevyklidil a nepředal.

2. Žalovaný byl vyzván k vyjádření podle ustanovení § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. (dále „o. s. ř.“), aby se ve lhůtě třiceti dnů vyjádřil k žalobě. Toto usnesení si žalovaný nepřevzal. Soud proto ve věci nařídil na den datum jednání. V den jednání (cca 2 hodiny před začátkem jednání) žalovaný sdělil, že se nedostaví k dnešnímu jednání, a to pro podezření, že je pozitivní na nemoc Covid-19. Soud zjistil telefonní číslo na žalovaného, který sdělil, že žádá o odročení jednání a jednání se chce účastnit. Toto sdělení následně zaslal soudu i e-mailem. Soud postupoval tak, že žalovaného vyzval prostou výzvou podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., aby e ve věci do 15 dnů vyjádřil a zároveň jej předvolal na jednání na den datum. K tomuto jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, ani se k věci nevyjádřil, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Na základě provedených důkazů soud posoudil po skutkové stránce věc takto. Účastníci uzavřeli dne datum nájemní smlouvu na předmětný byt s tím, že doba nájmu byla sjednána do datum. Dodatkem číslo ke smlouvě o nájmu bytu byla nájemní doba prodloužena do datum, tj. byla sjednána na dobu určitou. Před podáním žaloby, a to dne datum, vyzvala žalobkyně žalovaného, aby opustil byt po skončení nájmu a bezodkladně jej předal žalobkyni. Z předložených listin žalobkyní na ústním jednání soud zjistil, že žalovaný na nájemném dluží částku ve výši 48 763 Kč a na službách částku ve výš 26 209 Kč, přičemž nájemné hradil nepravidelně a ke konci listopadu 2019, tedy ke dni skončení nájmu, měl na nájemném nedoplatek ve výši 7 502 Kč.

4. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

5. Podle § 2285 obč. zák. platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovanému odpadl právní důvod užívání bytu uplynutím sjednané doby nájmu, tedy nejpozději dnem datum, po tomto datu žalovaný zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně a žalobkyně má právo na ochranu podle § 1040 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně navíc ve lhůtě 3 měsíců od skončení nájmu (datum) vyzvala žalovaného k vyklizení bytu a bezodkladnému předání bytu žalobkyni; tedy nebylo naplněno ustanovení § 2285 obč. zák., které by mohlo nájemní vztah prodloužit.

7. Z výše uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl a rozhodl o tom, že žalovaný je povinen byt vyklidit, neboť žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání výše uvedeného bytu a žalobkyně se jako vlastník zcela důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva.

8. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal – pro pasivitu žalovaného - důvody pro prodloužení zákonné lhůty.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 010,13 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. – příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba a účast na jednání, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada za 106,6 ujetých km v částce 672,84 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l číslo km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 272,84 Kč ve výši 1 737,30 Kč, celkem 15 010,13 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že při výpočtu cestovních náhrad postupoval podle § 158 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého platí, že při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených. Z těchto důvodu soud podle normy ES 692/2008A určil spotřebu podle údaje pro kombinovanou spotřebu ve výši 6,6 l /100 km, nikoliv z aritmetického průměru hodnot (průměrná spotřeba by potom byla 7 l /100 km), jak požadovala žalobkyně. Celkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 010,13 Kč, kterou je žalovaný v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.