17 C 51/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 000 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně a dále nákladů za upomínání ve výši 1 000 Kč.

2. Návrh odůvodnila tak, že dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako dlužníkem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl vyplacen. Úvěr společně s úroky měl být žalovaným hrazen v měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne , datum, . I přes písemné upomínky žalovaný uvedenou splátku neuhradil. Úvěr byl proto zesplatněn ke dni , datum, .

3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru.

5. Z uzavřené smlouvy o úvěru soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaný čerpal dle bodu 4.3 smlouvy o úvěru tak, že částka ve výši 20 000 Kč byla vyplacena žalovanému. Vyplacení částky je doloženo platebními doklady ze dne , datum, . Ze smlouvy dále vyplývá, že úvěr se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 000 Kč po dobu 12 měsíců; celková výše úroků byla sjednána na částku 36 000 Kč. Jistina ve výši 20 000 Kč byla splatná s poslední splátkou úroku.

6. Soud dále z upomínek ze dne , datum, a ze dne , datum, zjistil, že žalovaný byl urgován k úhradě splátky, která byla splatná , datum, .

7. Žalovaný celkem uhradil celkem částku 9 000 Kč.

8. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. V posuzované věci bylo významné vyřešení právní otázky, zda uzavřená smlouva je platným nebo neplatným právním jednáním.

12. Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byl tato částka zapůjčena s úrokem 180 % ročně. S přihlédnutím k tomu, že žalovaný je navíc spotřebitelem, je smlouva, jak bylo uvedeno, absolutně neplatná.

13. Takto určená úroková sazba zcela vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období.

14. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

15. Ačkoliv je ujednání o výši úroků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků, které několikanásobně převyšují úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o úrocích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku.

16. Žalovaný převzal částku ve výši 20 000 Kč na základě neplatné sjednané smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.

17. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 11 000 Kč (20 000 Kč – uhrazených 9 000 Kč), a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.

18. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě dluhu do , datum, , potom je žalovaný od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši 12 % ročně.

19. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni zbytek požadované jistiny, ani požadované náklady na upomínky, které byly v článku 5.4 smlouvy sjednány. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Při posuzování úspěchu ve věci se řídil judikaturou Nejvyššího soudu ČR, konkrétně usnesením ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 a poměřoval tak úspěch ve věci i co do uplatňovaných nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Dospěl tak k závěru, že poměr úspěchu žalobkyně a žalovaného je přibližně stejný, a tak žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.